A

ábádhika – chorý

abbahati, abbuhati – vytáhnout

abbha – mrak, oblak

abbháčikkhati – obviňovat, pomlouvat

abbhuggaččhati – šířit se

abbhuta – podivuhodný

abbhutadhamma – div

abbú.lha – vytažený

abhabba – neschopný; nemožný

ábhassará – zářiví bohové

abhibhavati – přemoci

abhibhú – Vládce

abhibhúta – přemožený

ábhičétasika – náležející k vyšší mysli

abhidósa – minulá noc, předešlý večer

ábhidósika – z předešlého dne

abhidždžhá – žádostivost

abhidždžhálú – žádostivý

abhikkanta – výborně

abhinandati – těšit se, radovat se

abhinibbatti – vyvstávání

abhinivésa – lpění, ulpívání

abhinivisati – lpět, ulpívat

abhi.nha.m – často

abhiňňá – přímé poznání

abhiňňáta – známý

abhipatthéti – toužit

abhiramati – nacházet zalíbení

abhirati – zalíbení

abhirúhati – nasednout

abhisamparája – budoucnost, budoucí stav (po smrti)

abhisa"nkhára – formace

abhivadati – vítat, pozdravit

abhiva.d.dhati – růst, narůstat

abhivádéti – vítat

abhividžajati – dobýt

abhúta – nepravdivý

áčaja – přibývání, hromadění

ačala – neochvějný

áčára – chování, jednání

áčarija – učitel

aččhádéti – obléknout si

aččhará – (1) lousknutí prsty; (2) víla, nymfa

aččharija – úžasný

aččheččhi – odťal, uťal (viz čhindati)

ačéla – nahý

áčikkhati – vyprávět

ádása – zrcadlo

addha – doba; cesta

addhá – jistě, určitě

addhána – doba

addhánamagga – cesta

addhuva – pomíjivý

adhigaččhati – dosáhnout, získat, nalézt

adhikara.na – důvod

adhimuččati – důvěřovat

adhi.t.thána – odhodlání, rozhodnutí; fixace

adhivačana – označení

adhiváséti – souhlasit, přijmout pozvání

adhó – dole, pod

adhómukha – se sklopenou hlavou

ádi – začátek, počátek

ádičča – slunce

ádiččabandhu – Syn slunce

ádínava – vada, nebezpečí

áditta – planoucí

adukkhamasukha – ani-strastný-ani-slastný

adža – beran

ádžánáti – rozumět

adždžhagá – dosáhl (viz adhigaččhati)

adždžhápanna – zcela oddán (něčemu)

adždžhatta – vnitřní, vlastní; uvnitř

adždžhattika – vnitřní

adždžhávasati – žít, bydlet (v domě); panovat

adždžhésaná – prosba, žádost

adždžhésati – prosit, žádat

adždžhópanna – viz adždžhápanna

adždžhósána – uvázanost

adždžhósati – vázat se (k něčemu), být uvázán

adždžhósita – uvázaný (k něčemu)

ádžíva – živobytí

a.d.dha – (1) půl; (2) zámožný

ágaččhati – přijít, přistoupit

ágaméti – vyčkávat, čekat

ágantuka – příchozí, přicházející (zvenčí)

agára – dům, domov

ágati – příchod

agga.la, agga.lá – závora

aggi – oheň

agha – bolest

ágháta – zášť

aha.m – já

aha.mkára – ztotožňování

áhanati – tlouci

áhára – výživa

áharati – brát

áháréti – živit se

ahirika – nestydatý

áhunejja – hodný štědrosti

ájasmá – ctihodný

ájatana – (smyslová) základna; sféra, oblast

ajjaputta – mladý pán

ajónisó – nemoudře, nedůkladně, nepečlivě

áju – život

akálika – nečasový, nevázaný na čas

akámaka – nerad

ákára – vlastnost, znak; způsob; důvod

ákása – prostor

ákásánaňčájatana – sféra nekonečného prostoru

áki.n.na – zaplněný

ákiňčaňňa – nicota

ákiňčaňňájatana – sféra nicoty

ákirati – nalít

akkha – (1) osa; (2) kostka (hrací)

akkhi – oko

akkósa – nadávka

akkósati – proklínat, nadávat

ákó.téti – zaklepat

akóvida – neznalý

akuppa – neochvějný, neotřesitelný

akusala – nedobrý, neprospěšný

alagadda – had

álaja – lnutí, lpění

alamatta – statný

ala.m – dost

ala.mkára – ozdoby

ala.mkaróti – ozdobit

alattaka – lak

allíjati – lnout (k něčemu)

álóka – zrak, zření; světlo

alóla – nevzrušený (touhou)

áma – (1) ano; (2) syrový

ámantéti – oslovit

amarávikkhépa – vytáčení se na způsob úhořů

amata – bezsmrtnost, bezsmrtný stav

amba – mangovník

ámisa – materiální

anabhiraddhi – zloba

anágámin – ten, který se již nevrátí (3. stupeň na ušlechtilé stezce)

anágámitá – nenávrat

anágata – budoucí

anaja – nesnáze

ánanda – potěšení

ananta – nekonečný, neohraničený, neomezený

ananuvedždža – nepostižitelný (viz anuvidždžati)

ana.na – bez dluhu, prostý dluhu

ánápánasati – bdělost vůči vdechu a výdechu

anarija – neušlechtilý

anattá – ne-Já

anattatá – ne-jáství

andha – slepý

andhabhúta – zaslepený

anédža – bez emocí

ánéňdža, ánaňdža, ánedždža – neochvějný

aničča – nestálý

aniččatá – nestálost

animitta – prostý všech znaků

ánisa.msa – výhoda, užitek, prospěch

anissita – nezávislý

anta – konec; kraj; strana; krajnost

antakirijá – ukončení

antara – vnitřní; mezi

antará – mezi

antaradhájati – zmizet

antaradhána – zmizení

antarája – překážka

antavant – konečný

antima – poslední

antó – uvnitř

antónimugga – zcela ponořený

anubódha – procitnutí (k něčemu), pochopení

anubódhati – procitnout (k něčemu), pochopit

anuddha.mséti – pokazit

anudžánáti – dát souhlas, dovolit, povolit

anugaččhati – následovat

anuga.nháti, anugga.nháti – pomáhat, napomáhat

anujóga – oddanost (něčemu)

anukampá – soucit

anulómika – vhodný, v souladu s

anumódana – dík, vyslovení díků, díkůvzdání

anumódati – radovat se z

anupalitta, anúpalitta – neposkvrněný

anuparivattati – kroužit kolem, otáčet se, točit se

anupassaná – nahlížení, pozorování

anupubba – postupný

anurahó – v soukromí

anusaja – (zhoubný) sklon

anusájika – chronická (nemoc)

anusásana – rada, ponaučení

anusásaní – ponaučení

anusásanípá.tihárija – zázrak ponaučení

anusásati – učit, poučovat

anuséti – (u něčeho) prodlévat

anussati – vzpomínání, vybavování si, zpřítomňování si

anuttara – svrchovaný, nejvyšší

anuvidždžati – najít, nalézt, poznat

anvaja – vyvození

anvésa – hledání

anvésati – hledat

anvésin – hledající

anvéti – následovat

a"nga – článek, člen; úd

a"nga.na – poskvrna

a"ngulí, a"nguli – prst

a.na – dluh

a.n.da – vejce

a.n.nava – proud

a.nu – malý, jemný

aňdžali – pozdrav se sepjatými dlaněmi

aňdžana – líčidlo, mast

aňdžaní – schránka na líčidlo

aňňa – jiný, druhý

aňňá – konečné poznání

aňňadatthudasa – vševidoucí

aňňárádhana – dosažení konečného poznání

aňňatara – jeden, nějaký

apačaja – úbytek

ápadá – ohrožení

apája – bědný stav

apa.n.naka – jistý

apápurati, apápu.nati – otevřít

ápátha – dosah

ápatti – prohřešek, přestupek

ápó, ápa – voda

appa – málo

appábádha – prostý chorob

appaččaja – rozmrzelost

appamáda – svědomitost, bystrost

appamá.na – nezměrný

appamaňňá – nezměrnost

appamatta – bystrý, svědomitý

appamejja – nezměrný

apparadžakkha – mající jen málo prachu v očích

appassáda – skýtající málo uspokojení

appassuta – neučený

appáta"nka – prostý nemocí

appa.tibhá.na – beze slov

appa.tisa"nkhá – neuvážlivě

appatíta – rozmrzelý

appékadá – občas, někdy

appiččha – skromný

appiččhatá – skromnost

appija – nemilý

appossukka – bezstarostný

áraddhavirija – energický

arahant – zasloužilý (4. stupeň na ušlechtilé stezce)

arahati – zasloužit si

arahatta – zasloužilost (stav arahanta)

áráma – zalíbení; zahrada

árambha – aktivita

áramma.na – opora; podmínka

araňňa – les

áraňňaka, araňňaka – žijící v lese, lesní

arati – averze

arija – ušlechtilý

arijasačča – ušlechtilá pravda

arijasávaka – ušlechtilý žák

áróčéti – oznámit

aru – bolest, rána

arúpa – nehmotný

áruppa – nehmotný

asádhára.na – nesdílený

asamáhita – nesoustředěný

asamaja – nevhodná doba

asampadžaňňa – neuvědomělost

ásana – místo na sezení, sedadlo

asa"nkhata – nezformovaný, nepodmíněný

asappurisa – nedobrý člověk

asatá – nepodloženě

asáta – nepříjemný

ásava – zákal

ásavakkhaja – vyhlazení zákalů

aséčanaka – výtečný

asékha – ten, který se již necvičí (= arahant)

asésa – beze zbytku

asi – meč

asisúna – popraviště

asmi – (já) jsem

asmimána – domýšlivost „já jsem“

assa – kůň; rameno; roh

assáda – vnada, uspokojení

assama – poustevna

assása – dech, vdech; útěcha

assasati – dýchat, vdechovat

assu – slza

assumukha – se slzami na tvářích

asubha – nečistý, odpudivý, odporný

asuči – nečistý

atakkávačara – mimo oblast pouhého rozumování

atammajatá – nezúčastněnost

átápin – horlivý

átappa – horlivost

atha – pak, poté; ale

atikkamati – překročit, překonat

atimána – arogance

atimánin – arogantní

atíta – minulý; minulost

atitta – nenasycený

attakilamatha – sebetrýznění

attamana – spokojený

attamanatá – uspokojení

attan, atta – já, Já

attanija, attaníja – to, co náleží k Já

attá.na – bez útočiště

attha – (1) dobro, prospěch, užitek; potřeba; význam, smysl (a.t.tha); věc; (2) konec, zánik

atthi – být, existovat

atthitá – jsoucnost

átura – chorý, nemocný

a.t.thi – kost

avačara – oblast, sféra

avakkanti – vstup, objevení se

avápurati, apápurati – otevřít

ávara.na – zábrana

ávarati – zahradit, zahalit

avassuta – vytékající

ávattati – vrátit se, navrátit se

avidúra – nedaleký

avidždžá – nevědomost

avipari.náma – neměnnost

avippa.tisára – nepřítomnost výčitek

avečča – dokonale

aveččappasáda – neochvějná důvěra

ávusó – příteli (oslovení)

B

baddha – spoutaný

báhá – ruka, paže

bahi – vně

bahiddhá – vně

báhija – cizí

báhira – vnější

báhitejja – podrobený

bahu – mnoho, hodně

báhu – ruka, paže, rameno

bahudžana – mnoho lidí, plno lidí

bahukára – velmi užitečný, nápomocný

bahula – mnohý

báhulla – přepych, rozmařilost

báhullika – rozmařilý

báhusačča – učenost

bahussuta – učený

bahutara – větší

bala – síla

bála – pošetilec, hlupák; dítě

balavant – silný

bali – oběť

bálja – pošetilost, hloupost; mládí

bá.lhagilána – vážně nemocný

bandha – pouto

bandhana – pouto; pás, páska

bandhati – poutat, připoutat

bandhu – příbuzný

béluva, bé.luva – bélový strom; bélové dřevo

bídža – semeno

bimba – loutka

bindu – kapka; puntík

bjádhi, vjádhi – nemoc

bjápáda, vjápáda – zlovůle

bódhi – probuzení, procitnutí; strom Bódhi

bódhisatta – bódhisatta (bytost směřující k probuzení, budoucí Buddha)

bodždžha"nga – článek probuzení

brahma, brahmá – Brahmá (Bůh); třída božských bytostí; svatý, božský

brahmačárin – ten, kdo žije svatým životem

brahmačarija – svatý život

bráhma.na – bráhman

brahmapárisadždža – člen Brahmova doprovodu

brahmavihára – božský stav

brúti – říci, povědět, sdělit

bubbula, bubbu.la – bublina

buddha – Probuzený

budždžhati – probudit se, procitnout; pochopit

BH

bhadda, bhadra – šťastný, nádherný

bhadžati – stýkat se

bhaga – štěstí, (dobrý) úděl

bhága – díl, část, kus

bhagavant – Vznešený

bhaginí – sestra

bhaja – strach, hrozba

bhajabhérava – strach a hrůza

bhájati – bát se

bhanté – pane (oslovení)

bha.nati – mluvit, říkat

bha"nga – zlomení, ulomení; rozpad

bhaňdžati – zlomit, ulomit; zničit, poškodit

bhára – náklad; břemeno

bharati – udržovat, vyživovat

bharijá – žena

bhásá – řeč, mluva

bhásati – (1) mluvit, říkat, hovořit; (2) zářit

bhásita – to, co bylo řečeno, výrok, slova

bhastá, bhasta – měch; pytel

bhata – živený

bhátar – bratr

bhatta – jídlo

bhattagga – jídelna

bhattakičča – jídlo

bhava – bytí, existence

bháva – stav

bhavábhava – ten či onen stav bytí

bhava.m – ctěný

bhávaná – rozvoj, rozvíjení

bhávaníja – uznávaný

bhavasa.mjódžana – pouto bytí

bhavásava – zákal bytí

bhavata.nhá – toužení po bytí

bhavati, hóti – být, existovat

bhávéti – rozvíjet

bhávita – rozvinutý

bhéda – rozkol, rozštěpení, rozpad

bhédana – rozpad, rozkol

bhérava – hrozný; hrůza

bhésadždža – lék

bhijjó, bhíjó, bhíjjó – větší; více

bhikkhati – žebrat, žádat o almužnu

bhikkhu – mnich

bhikkhubháva – mnišství

bhikkhuní – mniška

bhindati – rozbít, rozlomit, zničit

bhisakka – lékař

bhó – ctěný

bhódžana – jídlo

bhódžanija, bhódžaníja – pokrm

bhóga – (1) majetek; užívání si; (2) tělo hada

bhógin – užívající si

bhúmi – země, zem, půda

bhúmibhága – kus země

bhúmigata – ukrytý v zemi

bhumma – pozemský

bhuňdžati – (1) jíst, požívat, užívat si; (2) očišťovat

bhusa – (1) plevy; (2) silný, mocný

bhúta – vstoupivší v bytí; bytost; jsoucno, prvek; skutečný, pravdivý

bhútapubba – dřívější; dříve

bhuttávin – ten, který dojedl

Č

čakka – kolo, koleso

čakkhu – oko

čala – chvějící se

čalana – chvění

čalati – chvět se

čamma – kůže

čandimá – měsíc

ča"nkamati – chodit sem a tam

čapala – těkavý

čapalatá – těkavost

čara.na – (dobré) chování, jednání

čarati – jít, chodit, kráčet; jednat, chovat se; žít

čáriká – cesta, putování

čatukka – čtveřice

čatur, čatu – čtyři

čatuttha – čtvrtý

čavati – zmizet, zemřít

čéla – oděv

čétaná – záměr, úmysl

čétasika – mentální, duševní

čététi – zamýšlet

čétija – pomník, svatyně

čétó – mysl, srdce

čétóparivitakka – myšlenky

čétóvimutti – osvobození mysli

čintá – myšlení

čintéti – myslet, zamýšlet

čintita – vymyšlený

čira – dlouho

čita, čitaka, čitaká – hromada; pohřební hranice

čitta, čitra – nádherný, rozmanitý; obraz, malba, majetek

čitta – mysl, srdce, myšlenka

čittakata – vystrojený

čívara – (mnišské) roucho

čódéti – napomenout

čóra – zloděj, lupič

čulla, čú.la – malý, menší

ču.n.na – prášek, prach

ču.n.naka – pudr

čuti – mizení, odchod

ČH

čha.d.déti – vyvrhnout, vyzvracet; zavrhnout

čhanda – vůle; touha

čhandó – metrum, metrická forma

čha.t.tha – šestý

čhavi – kůže, pleť

čhindati – odetnout, utnout

čhinna – odťatý, uťatý

čhinnapilótika – odhalený

D

dadáti – dát, dávat

dahara – mladý muž, hoch, chlapec

dájáda – dědic

dájaka – dárce

dakkhi.na – pravý; jižní

dakkhi.ná – dar

dakkhi.nejja – hodný darů

dalidda, da.lidda – chudý, nuzný; chudák, nuzák

da.lha – pevný, silný

da.lhanikamma – vytrvalý

daméti – krotit

dána – dávání, darování; dar, almužna

dandha – pomalý

dandhájitatta – rozpačitost

danta – zub, kel; zkrocený

dantadžina – slonovina

dantaka.t.tha – párátko

da.n.da – hůl, klacek; trest

dara – trýzeň

dára, dárá – žena, manželka

dáraka – hoch, chlapec

daratha – starost

dáriká – dívka

dasa – deset

dása – otrok

dasaka – desítka, dekáda

dásí – otrokyně

dassana – vidění, zření; sledování

dassávin – vidoucí; hledící si

dava – zábava

déha – tělo

désa – země

déséti – vykládat, učit

déva – bůh, božská bytost; nebesa, bůh deště; král (oslovení)

dévadúta – posel bohů

dévatá – božstvo, božská bytost

dibba – božský

dibbačakkhu – božské oko, božský zrak

dibbasóta – božské ucho, božský sluch

dígha – dlouhý

dinna – darovaný

dípa – (1) lampa; (2) ostrov

disá – směr

di.t.tha – viděný

di.t.thadhamma – (jsoucí) zde a nyní

di.t.thi – názor, nazírání

di.t.thidžála – síť názorů

di.t.thigahana – názorová houština

di.t.thikantára – názorová divočina

di.t.thipatta, di.t.thippatta – ten, kdo dospěl k (správnému) názoru

di.t.thisampanna – ten, kdo je obdařen (správným) názorem

di.t.thi.t.thána – názorové stanovisko

di.t.thivipallása – zkreslení názorů

diva – den

divá – ve dne

diváratti.m – ve dne v noci

divasa – den

dómanassa – žal

dósa – nenávist; vada

duggati – neblahá budoucnost

dukkarakáriká – sebezapírání

dukkha – strast, utrpení, bolest; strastný, bolestivý, nepříjemný

dukkhita – trpící bolestmi

duma – strom

dundubhi – buben

dupaňňa, duppaňňa – hloupý

dúra – daleký

dúrató – zdálky, zdáli

dúta – posel

dutija – druhý; druh

dutijiká – družka

dvaja – dvojice

dvára – dveře, brána

dvi, dvé – dva

DH

dhammačakka – kolo Dhammy

dhammačakkhu – oko Dhammy

dhammadájáda – dědic Dhammy

dhammadhátu – princip Dhammy

dhammanijámatá – věcná zákonitost

dhammánusárin – následovník Dhammy

dhamma.t.thitatá – věcná danost

dhammavičaja – zkoumání jevů

dhana – bohatství

dhanu – luk

dhaňňa – zrno, obilí

dhátu – prvek; princip

dhíra – moudrý, pevný

dhóvati – mýt, čistit

dhúma – dým, kouř

dhúmájati, dhúmajati – dýmat, kouřit

dhura – jho; úkol, povinnost

dhuva – trvalý

.D

.dasati – kousat, štípat

.damsa – moskyt

DŽ

džágara – střízlivý

džágarijá – střízlivost

džágarijánujóga – oddaný střízlivosti

džahati – opustit, odstranit

džaja – vítězství

džájati – zrodit se

džala – voda

džála – síť

džanapada – země

džanatá – lidé

džánáti – poznávat, znát

džá.ni – (1) ztráta, škoda; (2) žena

džará – stárnutí, chřadnutí

džarati – stárnout, chřadnout

džátarúpa – zlato

džáti – zrození, zrod; druh

džátisa.msára – putování od zrodu k zrodu

dža.tá – spletenec, cop

dža.tila – (asketa) se spletenými vlasy

džighaččhá – hlad

džighaččhati – být hladový, mít hlad

džiguččhá – znechucení, nechuť

džiguččhati – být znechucen

džíjati – stárnout, chřadnout

džina – Vítěz

dži.n.na – sešlý

džíra.natá – stáří

džíva – duše; život

džívati – žít

dživhá – jazyk

džívita – život

džuti – lesk

DŽH

džhána – (1) (meditační) pohroužení, meditace; (2) planutí, oheň

E

éhi – pojď, pojď sem

éhipassika – zvoucí k nahlédnutí

éka – jeden; osamocený, o samotě

ékačča – jeden, jistý

ékaggatá – sjednocenost, jednobodovost (mysli)

ékájana – jdoucí jedním směrem, přímý

éka.msa – na jednom rameni; určitost, jistota

ékatta – jednota; samota

ékódibháva – sjednocení

é.lamúga – žvanivý

étarahi – nyní, teď, v současnosti

ettávatá – potud, do té míry

ettha – zde

éva – tak, právě

éva.m – tak, takto; ano (souhlas)

évarúpa – takový

G

gaččhati – jít, kráčet

gaddha – sup

gádhati – mít oporu

gaha – dům

gahana – houští, houština

gaha.ní – zažívání, trávení

gahapati – hospodář

gaha.t.tha – hospodář, laik

gahita – uchopený, chycený; pochopený

gáma – ves, vesnice

gámantavihárin – žijící na kraji vesnice

gambhíra – hluboký

gambhíravabhása – jevící se jako hluboký

gandha – vůně, pach

gantha – vazba, pouto

ganthati, ganthéti – vázat

ga.na – skupina

ga.n.da – nádor

ga.nhati, ga.nháti – vzít, uchopit, chytit, držet; rozpoznat (nimitta.m)

garahati – kárat

gárajha – jenž má být kárán

garu – těžký; ctěný

gati – odchod; dosah; stav (po smrti), (budoucí) život

gáthá – verš

gathita – uvázaný

gatta – tělo, údy

gava – kráva, býk

gavésati – hledat

gavésin – hledající

gáví – kráva

gédhi.m karóti – snažit si získat

géha – dům

gejja – recitace

gihin – laik, světský člověk

gilána – nemocný

gilánapaččajabhésadždža – léky pro případ nemoci

giri – hora

giribbadža – horská rozsedlina

gíta – zpěv

gívá – krk

gó – kráva, býk

góčara – pastva, zdroj potravy; oblast, pole, sféra

gópála – pasáček krav

gotta – rod

gu.na – provaz, struna; pramen (složka); vlastnost, kvalita

gútha – výkaly

gutta – střežený

GH

ghósa – zvuk, hlas

H

hájana – (1) úbytek; (2) rok

hájin – nechávající za sebou

ha.msana – naježení, zježení (chlupů)

ha.msati – naježit se, zježit se

hanati, hanti – mlátit; zabít; zničit; potrestat

háni – úbytek, ztráta

hanu – čelist

hápéti – zanedbávat, opomíjet

harájati – stydět se; trápit se

harati – nést, odnášet, přinášet

haré.nuká – hrách

harita – zelený, nažloutlý

hása – smích

hasati, hassati – smát se

hasita – smějící se; smích

hassa – směšný; smích; žert

hata – zabitý, zničený

hattha – ruka

hatthabandha – náramek

hatthagata – jsoucí v něčí hrsti

hatthin – slon

hatthinatthara – sloní koberec

há.taka – zlato

havé – jistě, zajisté

havja – oběť, obětina

héma – zlato

hémanta – zima (roční období)

hémantika – zimní

hémava.n.na – zlatý

hétu – důvod, příčina

he.t.thá – pod

hi – neboť; jistě

hima – studený, mrazivý; sníh, led

hi.msati – zraňovat; zabíjet

hína – nízký; ubohý; zbavený (něčeho), postrádající

hínavirija – ochablý

hiraňňa – zlato

hiri, hirí – stud

hiribala – síla studu

hiriottappa – stud a svědomí

hita – užitečný, prospěšný; prospěch

hitánukampin – mající přátelský soucit

hóma – oběť, obětina

hóti, bhavati – být, existovat

hura.m – tam

I

iččhati – přát si

idapaččajatá, idappaččajatá – specifická podmíněnost

iddha – kvetoucí (město)

iddhábhisa"nkhára – akt nadobyčejné síly

iddhi – úspěch; nadobyčejná, nadpřirozená síla či moc

iddhika – mocný

idha – zde

indrija – schopnost, mohutnost; smysl (oko, ucho atd.)

irijá – jednání

isi – svatý muž, zřec, věštec

issá – závistivost

issara – Pán

itivuttaka – proslov

itthi, itthí – žena

i.t.tha – příjemný

J

jáčitaka – vypůjčený (majetek)

jadá – když

jadžati – obětovat; věnovat (dary)

jána – vůz, vozidlo

jaňňa – oběť; darování (almužny)

jápéti – uvést do pohybu; žít (z něčeho)

jasó, jasa – sláva

jathá – jak

jathábiranta.m – podle libosti

jathábhúta – tak, jak to (skutečně) je

jathádhamma – jak se patří

jathápaččaja – jak se mu zlíbí

játi – jít

jató – od, odkud; protože

jattha – kde

jébhujjéna – většinou, převážně

jobbana – mládí

jódhádžíva – voják

jódžéti – zapřáhnout; připravit

jógakkhéma – vyproštění z jha (strasti)

jóni – lůno, vagina; zrod

jónisó – moudře, důkladně, pečlivě

juddha – boj, bitva

juga – jho; pár, dvojice; generace, věk

juvan – mladý

K

kája – tělo; skupina

kájasakkhin – tělesný svědek

kájika – tělesný

káka – vrána

kála – černý, tmavý; čas, doba

kalaha – hádka

kálakésa – černovlasý

kali"ngara – trám, kus dřeva

kaljá.na – dobrý; krásný

kaljá.namitta – dobrý přítel

kaljá.nasahája – dobrý druh

káma – smyslnost, smyslná rozkoš, smyslná touha

kámaččhanda – smyslná touha

kámagu.ná – prameny smyslnosti

kamala – lotos

kámásava – zákal smyslnosti

kámata"nhá – smyslné toužení

kamati – kráčet

kamma – čin, činnost; práce, zaměstnání

kammaníja – tvárný; schopný činnosti

kammanta – jednání; zaměstanání

ka.msa – bronz

ka.msapáti – bronzová miska

kandara – jeskyně

kandati – naříkat

kanta – půvabný

kantára – divočina

ka.nha – tmavý, černý

ka"nkhá – nejistota, pochybnost

ka"nkhati – být nejistý, pochybovat; očekávat

kaňčana – zlato

kappija – vhodný, správný; časový

kára – služba

kara.níja – to, co má být děláno

karóti – dělat, konat

karu.ná – soucítění, soucit

káruňňa – soucit

kásája, kásáva – žluté (roucho)

kasi.na – celý

kasira – s potížemi

kata – vykonaný, učiněný; tepané (zlato)

katakibbisa – provinilec, provinilý člověk

kataňňú – vděčný

kataňňutá – vděčnost

kataparappaváda – zkušený v disputaci

kathá – hovor, rozhovor; výklad, řeč

katha.m – jak?, proč?

katha.mkathá – pochybnosti

kathasallápa – rozhovor

katiká – domluva, smlouva, dohoda

kattar – činitel; Tvůrce

ka.tuka – ostrý, bodavý; hořký

ka.t.tha – dříví (na topení)

késa – vlasy

késamassu – vlasy a vousy

ké.tubhin – podvodník

kévala – úplný; úplně, naprosto

kévalaparipu.n.na – naprosto dokonalý

kévalin – dokonalý

khádanija – jídlo

khádati – jíst, kousat

khaja – vyhlazení, zničení

khamati – prominout; líbit se; souhlasit

khandha – skupina, složka; množství, masa; rameno; kmen

khandhaka – kapitola

khanti – trpělivost; přijímání

kha.nati – vykořenit; zraňovat

khattija – šlechtic

khetta – pole

khila – pustá zem; hrubost (mysli)

khíla – kůl

khí.na – vyhlazený, zničený

khí.násava – ten, jehož zákaly jsou vyhlazeny (= arahant)

khippa – rychlý

khippábhiňňá – s rychlým poznáním

khudá – hlad

khudda – malý

khuddaka – malý

khuppipásá – hlad a žízeň

kiččha – potíž, obtíž

kilamatha – únava, vyčerpání

kilamati – unavit se, vyčerpat se; rmoutit se

kilanta – unavený, vyčerpaný

kilaňdžá – rohož

kilésa – nečistota

ki.makkhájin – co učí?

ki.mvádin – co říká?

kiňčana – něco

kisa – hubený

kittéti – chválit

kittisadda – dobrá pověst

kódha – hněv

kóvida – znalý

kuččhi – lůno

ku.d.da – zeď

kukkučča – starostlivost

kukkura – pes

kukku.ta – kohout

kula – rod, rodina

kulaputta – mladík, syn z (dobré) rodiny

kumára – chlapec, hoch

kumbha – hrnec

kumbhakára – hrnčíř

kummása – kaše

ku.n.dala – náušnice

kupita – podrážděný

kusa – tráva

kusala – dobrý, prospěšný

kusíta – líný

kussobbha – tůně

ku.tí, ku.ti – chýše

ku.t.thin – malomocný

L

lábha – zisk

lábhá – „je to dobré“

labhati – získat, dostat

ladždžati – stydět se, být stydlivý, ostýchavý

lahu – lehký

lahuka – lehký; malý, nepatrný

lahu.t.thána – lehkost

lákhá – lak

lakkha.na – znak, rys, vlastnost, charakteristika

latá – liána

la.tukiká – křepelka

lé.na, léna – jeskyně

lihati – lízat

líjati – lepit se

likhati – škrábat, rýt, psát

limpati – poskvrnit

li"nga – znak, rys, vlastnost; pohlaví

lippati – být poskvrněn

lóbha – chtivost

lóha – kov

lóhita – červený; krev

lóka – svět

lókavidú – znající svět

lókija – světský

lókuttara – nadsvětský, transcendentní

lóma – chlupy

ló.na – sůl

lubbhati – být žádostivý

ludda – krutý; lovec

luddha – žádostivý

lúkha – hrubý, prostý

lúkhačívara – nosící hrubé roucho

M

mačča – smrtelník

maččha – ryba

maččharin – sobecký

maččharija – sobectví, sobeckost

mačču – smrt, Smrt

mada – opojení; pýcha

madaníja – opojný

madhu – med

madhura – sladký

madždža – opojný nápoj, víno

madždžati – (1) být opojený; (2) leštit

madždžha – střední

madždžhé – uprostřed

madždžhima – střední

maga – zvíře, gazela

magga – stezka

maggati – stopovat, sledovat

mahábhúta – velký prvek

mahaggata – zmohutnělý, rozšířený

maháhatthi – velký slon

mahallaka – obtížený léty

mahánága – velký slon, velký tvor

mahant – velký

mahánubháva – velikost

mahapphala – velmi plodný

mahápurisa – velký muž

mahárádža – velký král

mahásamudda – velký oceán, moře

mahésakkha – mající velký vliv

mahásobbha – jezero

mahí – země

mahiddhika – mocný

májá – pokrytectví; (magický) trik, kouzlo, kejkle, iluze

májákára – kouzelník, kejklíř

maja.m – my

májávin – pokrytecký

makkha – pohrdavost

makkhin – pohrdavý

mala – poskvrna, špína

málá – květinový věnec

mama – moje

mamájati – přisvojovat si

mama"nkára – přisvojování

ma.msa – maso

ma.msapési – kus masa

mána – (1) domýšlivost; (2) míra

mánánusaja – sklon k domýšlivosti

manápa – líbezný, libý

manasikára – pozornost; úvaha, uvažování

manasikaróti – dávat pozor, věnovat pozornost; uvažovat

manda – tupý

manó, mana – mysl

manókamma – mentální čin

manórama – lákavý

manóviňňejja – poznatelný myslí

manóviňňá.na – mentální vědomí, vědomí mysli

mánusa – lidský

manussa – člověk

má.nava – mladík

ma.n.dala – kruh, okruh

ma.n.dana – ozdoba

ma.n.danadžátika – hledící si ozdob

ma.n.dapejja – jako lahodný nápoj

ma.n.déti – zdobit

ma.ni – drahokam, šperk

ma.nika – džbán na vodu

ma.niku.n.dala – náušnice

ma"ngala – šťastný, příznivý; šťastné znamení

ma"nku – zaražený

maňňaná – smýšlení

maňňati – myslet si, mínit, smýšlet

maňňita – smyšlenka

mápéti – postavit, vystavět, vybudovat

mára – Mára, Smrt

mara.na – smrt

marati – umírat, zemřít

maríči – přelud

márisa – pane (oslovení)

mása – (1) měsíc (období roku); (2) fazole

mata – mrtvý

mátá – matka

mátákuččhi – matčino lůno

mátápitaró – otec s matkou, rodiče

mathati – cloumat, třepat

mathita – podmáslí; (myšlenková) spekulace

mátiká – osnova, matrice, sumář

matta – (1) dostatečný; (2) opojený

mattá – míra

mattaňňú – umírněný, znající míru

mattaňňutá – umírněnost

mattha – hlava

matthaka – hlava; vrcholek (hory), koruna (stromu)

mátugáma – ženy

médhá – moudrost

médhávin – moudrý, důvtipný

mégha – mrak, oblak

méraja – lihovina, alkohol, opojný nápoj

méthuna – sexuální; sex, pohlavní styk

méthunadhamma – sex

mettá – laskavost, přátelskost

miččhá – nesprávně, špatně

miččháčára – nesprávné jednání

miččhádi.t.thi – nesprávný názor

middha – malátnost

miga – divoké zvíře; gazela

migáčíra – Gazelí háj

migadája – Gazelí háj

migava – lovec

mijjati, míjati – umírat, umřít

mí.lha – výkaly

miňdža, miňdžá – morek (kosti), jádro

mitta – přítel

mittatá – přátelství

módati – radovat se

mógha – pošetilý, hloupý, marný

móha – zaslepenost, zmatek

móhéti – zmást

mokkha – (1) osvobození; (2) nejvyšší

mómúha – hloupý

móra – páv

mósadhamma – mající klamnou povahu

muččhita – v mdlobách; okouzlený

muddá – pečeť; počtářství

muddha, muddhá – hlava, vrchol

mudindrija – slabý

muditá – blahovůle (radost nad štěstím druhých)

mudu – hebký, poddajný

mugga – fazole

muhutta – okamžik

mukha – ústa; tvář; ústí, vstup; vršek, předek

mukhara – hrubý

múla – kořen; pata (stromu); zdroj, základ

muni – mudrc

mu.n.da – holohlavý

muňčati – osvobodit; uvolnit; vypustit, vyslat; zanechat, opustit

muňdža – druh trávy

musá – lživě, klamně, falešně

musáváda – lhaní, lež, lživá řeč

muta – to, co je zakoušeno

mutimant – rozvážný

mutti – uvolnění

mu.t.tha – se zatemněnou (pamětí)

mu.t.thasati – postrádající bdělost

mu.t.thi – pěst

N

nábhi, nábhí – pupek; náboj, střed kola

načča – tanec

nadati – řvát, vydávat zvuk

nadí – řeka

nága – démon; slon; velký tvor

nagara – (opevněné) město

naháru – šlacha

naja – metoda

nakha – nehet, dráp

nala, na.la – rákos

nalakalápí – rákosová otep

nalá.ta – čelo

náma – jméno

námarúpa – jméno-a-hmota

namati – ohýbat, přiklánět

namó – (uctivý) pozdrav

náná – různě

nánatta – mnohost, rozmanitost

nandi, nandí – potěšení

na"ngu.t.tha – ocas

nara – muž

naraka – peklo

nárí – žena

nassati – být ztracen

nati – přiklánění, ohýbání

natthika – nihilista

natthikadi.t.thi – nihilismus

nava – (1) devět; (2) nový

nává – loď

navaka – nováček, nový mnich

navama – devátý

nejja – jenž má být veden; jenž má být vyvozen

nekkhamma – zdrženlivost, odříkání

némanta.nika – přijímající pozvání

némi – obvod

népakka – obezřelost

néti, najati – vést

netta – vedení; otěže; oko

névasaňňánásaňňájatana – sféra ani-vnímání-ani-nevnímání

nibbáhati – odvézt

nibbájati – vyhasnout, vyvanout

nibbána – vyhasnutí, vyvanutí (chtivosti, nenávisti a zaslepenosti)

nibbápéti – uhasit

nibbáti – vyhasnout, vyvanout

nibbattati – vyvstávat, vznikat

nibbédha – proniknutí; pronikavý

nibbédhiká – pronikavá

nibbidá – odvrácení

nibbindati – odvrátit se

nibbuta – vyhaslý

nibbuti – vyhasnutí, vyvanutí

níča – nízký

ničča – stálý

niččamma – bez kůže

niččháta – bez žádosti

nidána – zdroj

niddá – spánek

niddhanta – očištěný

nidždžhájati – uvažovat

nidždžhána – uvažování

nigama – tržní město

nijámatá – zákonitost, jistota

nijata – jistý

nijati – osud

níjati – být veden

nijjánika – vedoucí (k cíli)

nijjáti – vést ven

nikája – skupina, třída; sbírka (textů)

nikáma – touha, libost (podle libosti)

nikáméti – toužit

nikkhamati – odejít, opustit, vystoupit

nikkhipati – odložit, odhodit

nikkudždžati – převrátit

níla – modrý

nillá.léti, nilló.léti – kývat (jazykem)

nimantana – výzva

nimantéti – zavolat, svolat, vyzvat

nimitta – znak, rys; mentální předmět či obraz

nimmala – bez poskvrny

nimmána – měření; tvoření, stvoření

nimmátar – Stvořitel

ninna – nízký; směřující k, plynoucí k; (po svahu) dolů; nížina

ninnétar – ten, kdo vede k cíli

nippapaňča – nerozbujelý

nipu.na – důvtipný; jemný

niraggala – ten, který odstranil závoru

niraja – peklo

nirámisa – nemateriální

niródha – ustání

nirudždžhati – ustat

nirutti – řeč

nisamma – uvážlivě

nisídati – usednout, sedět

nisinna – sedící

nissaja – opora, závislost

nissajati – záviset na, opírat se o

nissara.na – únik

nissarati – uniknout

nissita – závislý na

nitthara.na – překonání, překročení

ni.t.thá – cíl, vrchol

ni.t.thita – hotový

nivápa – krmivo; návnada

nívara.na – (mentální) překážka

nivása – pobyt, místo pobytu

niváséti – ustrojit se

nivésana – vstup, dům; lpění

nivi.t.tha – usazený, ponořený

nó – ne

Ň

ňá.nadassana – poznání a vidění

ňája – metoda, (správná) cesta

ňáti – příbuzný

ňátisálóhitá – příbuzní a členové rodiny

O

óčarati – prozkoumat

óčináti – trhat

ódahati – nastražit (past); naslouchat (sóta.m ódahati)

ódaka – voda

ódana – (vařená) rýže

ódhi – míra

ódhisó – do jisté míry

ódžá – živina, výživa

ógha – proud, záplava

óharati – ostříhat, oholit

óhita – složený

óhitabhára – ten, který složil břemeno

óhitasóta – naslouchající

ókampéti – potřást (hlavou)

ókása – příležitost; prostor

okkamana – vstoupení, dosažení

okkamati – vstoupit do

okkhittačakkhu – se sklopenýma očima

ólókéti – pozorovat

ó.lárika – hrubý

ónaddha – zakrytý, obklopený

ónítapattapá.ni – (když) stáhl svou ruku z misky

ópanajika – vedoucí (k cíli)

ópasajika – v blízkosti

óra – tento břeh

órambhágija – nižší (pouto)

órapára – tento i onen břeh

ósídati – potopit se

ottappa – svědomí

o.t.tha – ret

óváda – poučení, ponaučení

óvadati – poučovat

P

pabbadždžá – odchod (z domova do bezdomoví)

pabbadžita – ten, který odešel (z domova do bezdomoví)

pabbata – hora

pabbatamuddhá – vrcholek hory

pabhá – záře

pabhassara – zářivý

pabhava – vznik

pačati – péct, vařit

paččádžájati – znovuzrodit se

paččaja – podmínka, příčina; prostředek

paččajatá – podmíněnost

paččajika – spolehlivý

paččakhána – (slušné) odmítnutí

paččakkháti – zanechat

paččanubhóti – podstupovat, zakoušet

paččanta – sousední, sousedící

paččatta – individuální

paččatta.m – sám pro sebe, sám o sobě, individuálně

paččavekkhana – rozjímání

paččavekkhati – rozjímat

paččéka – jednotlivý, individuální, osobní

paččékabuddha – individuálně probuzený

paččéka.m – jednotlivě, individuálně, osobně

paččhá – po

paččhima – poslední; západní; nejhorší

paččóróhati – vystoupit, sestoupit

paččuggaččhati – vyjít naproti

paččuppanna – přítomný, současný, nynější

paččuttarati – vystoupit z

pačču.t.tháti – vstát (kvůli někomu)

páčittija – vyžadující pokání

pada – noha, stopa; stav; věc; slovo, verš

páda – noha

padahati – snažit se

padakkhina – po pravé straně, napravo

padáléti – rozštípnout

pádalóla – ten, kdo se jen tak potlouká

pádamúla – chodidlo

padhána – snaha, snažení

padípa – světlo; lampa

paduma – (červený) lotos

padumin – lotosový; skvrnitý slon

paduminí – lotosové jezírko

padžá – pokolení

padžahati – opustit, zanechat

padžánáti – poznat, znát

padžápati – Padžápati, Pán tvorstva

padždžhájati – dumat (nad něčím)

pahána – opuštění, odstranění

pahitatta – odhodlaný

pahóti – vznikat

páhuna – host; jídlo pro hosta

páhu.nejja – hodný pohostinnosti

pahúta – mnoho

pajirupásati – vykonat poklonu, poklonit se

pakappéti – plánovat

pakkamati – odejít

pakkha – křídlo, strana (těla); (zájmová) strana; dva týdny, polovina měsíce

pakkhandati – poskočit kupředu, nacházet zaujetí

pakkhin – opeřenec, pták

palápa – (1) plevy, otruby; (2) žvanění, tlachání

palása – (1) listí, listoví

palása, pa.lása – (2) panovačnost

paligha – břevno

palikha.nati – vykopat, vykořenit

palipa – bahno

palipanna – ten, který zapadl do bahna

palla"nka – sed se zkříženýma nohama; pohovka

pamáda – nedbalost

pamadždžati – (1) být opojený; být nedbalý; (2) drhnout

pamá.na – míra, délka; měřítko

pamatta – nedbalý

pamódati – radovat se

pámodždža – radost

pámudždža – radost

pa.msu – špína, bláto

pa.msukúla – odhozené hadry

pa.msukúlika – ten, který nosí jen odhozené hadry

pána – pití, nápoj

pannabhára – ten, který složil břemeno

pannadhadža – se spuštěným praporem

pannarasa – patnáct; patnáctý (den)

panta – odlehlý, odloučený

pantha – cesta

pá.na – živá bytost; život

pa.náméti – poklonit se (se sepjatými dlaněmi); zavřít; odeslat

pá.nátipáta – zabíjení živých bytostí

pa.n.daka – eunuch

pa.n.dita – moudrý

pá.ni – ruka

pa.nidahati – nasměrovat; toužit

pa.nidhi – tužba

pa.nihita – nasměrovaný

pa.níta – vznešený, vybraný

pa.n.na – list

pa"nka – močál

paňča – pět

paňčama – pátý

paňčavaggija – náležející ke skupině pěti

paňha – otázka, dotaz

paňhavjákara.na – způsob zodpovídání otázek

paňňá – porozumění

paňňatti – pojem

paňňávimutta – osvobozený porozuměním

paňňávimutti – osvobození porozuměním

pápa – zlý, špatný; zlo

pápaka – zlý, špatný

papaňča – bujení, rozbujelost

papáta – pád; propast

papatati – spadnout

pápu.náti – dosáhnout

para – druhý, onen, jiný; druhý břeh

pára – na druhé straně; druhá strana, druhý břeh

parádžéti – porazit

párádžika – porážka

páragata – ten, který přešel na druhý břeh, který stanul na druhém břehu

parakkama – odhodlanost

paralóka – onen svět, další svět

parama – nejvyšší

parámása – (nesprávné) pojetí, držení se

paráma.t.tha – (nesprávně) pojatý

pára.m – druhý břeh

para.mmara.ná – po smrti

parappaváda – nauka jiných (učitelů)

parattha – (1) dobro druhých; (2) v příštím životě

paréta – přemožený, sužovaný

paribbádžaka – poutník (putovný asketa)

paribbadžati – putovat (jako poutník)

paribhása – nadávka

paribhásati – nadávat

paribhuňdžati – užívat si; očišťovat

paričarati – uctívat (oheň); veselit se

paričáréti – uctívat; veselit se

paridéva – naříkání, nářek

paridévaná – naříkání, nářek

paridévati – naříkat

pari.dahati – hořet, pálit

páridžuňňa – ztráta

pariga.nháti – chopit se, uchvátit

pariggaha – majetek

parihájati – upadat

pariharati – ochraňovat, opatrovat; nosit; obíhat; vést

parijádája – zachvacuje (mysl)

parijádána – vyčerpání

parijádáti – zachvátit, vyčerpat

parijádinna – vyčerpaný, zachvácený

parijáhata – vykonstruovaný

parijája – cesta; pořadí; proces; řeč (o Dhammě); způsob

parijápu.náti – učit se, naučit se

parijésaná – hledání

parijésati – hledat

parijódáta – vyjasněný

parijódha – obrana

parijógáhati, parijógáhéti – vnořit se do; postihnout

parijósána – konec, závěr; cíl

pariju.t.thána – posedlost

pariju.t.thita – přemožený

parikirati – rvát si (vlasy)

parikhá – příkop

parikkamana – vyhnutí se

parikkhára – vybavení, příslušenství; potřebnosti

parikkhí.na – vyhlazený, zničený

pari.láha – horečnatost

parimuččati – osvobodit se

parimukha – před sebou

parinibbájati, parinibbáti – dokonale (zcela) vyvanout, vyhasnout

parinibbájin – dosahující úplného (dokonalého) vyvanutí, vyhasnutí

parinibbána – úplné (dokonalé) vyvanutí, vyhasnutí, uhašení

parinibbuta – dokonale vyhaslý

pariňňá – plné porozumění

pariňňejja – to, co má být plně pochopeno

paripu.n.na – naplněný; úplný, dokonalý

paripúra – úplný, naprostý

paripúréti – naplnit

parisá – shromáždění, doprovod, zástup

parisésa – zbytek

parisiňčati – omýt

parisuddha – očištěný

párisuddhi – očištění, čistota

paritassaná – vzrušení

paritassati – být vzrušen

parivíma.msati – zkoumat

parivitakka – myšlenky

pása – (1) past; (2) oštěp, kopí

pasáda – projasnění; důvěra, oddanost

pásáda – palác

pásádika – krásný

pasajha – násilím (viz pasahati)

pasa.msá – chvála

pasa.msati – chválit

pasanna – jasný, projasněný; naplněný důvěrou, oddaností

pásá.na – kámen

pasáréti – natáhnout (ruku)

pasavati – páchat, spáchat

pasídati – rozjasnit se, projasnit se

passaddhi – uklidnění, klid

passambhati – uklidňovat, zklidňovat

passasati – vydechovat

passati – vidět

passáva – moč

pátála – propast

patati – padat, spadnout

patha – cesta

pátí, páti – mísa, miska

pátimokkha, pá.timokkha – kodex mnišských pravidel

pátimokkhasa.mvara – pod kontrolou pátimokkhy

pátó, páta.m – ráno

patta – (1) miska; (2) křídlo, pero; list; (3) dosažený, získaný

pattakkhandha – s pokleslými rameny

patthaná – touha

patthéti – toužit po

patti – (1) pěšák, pěší, chodec; (2) dosažení, získání

pattika – pěšák, pěší, chodec

pátu – zjevný

pátubháva – projevení se

pátubhavati – objevit se

pa.thama – první

pa.thaví – zem, země

pa.ti – zpět, proti

pa.tibaddha – spjatý s

pa.tibhánavant – prozíravý, důvtipný

pa.tibháti – vytanout na mysli, napadnout

pa.tičaja, pa.tiččaja – nárůst, hromadění

pa.tičča – v závislosti na

pa.tiččasamuppáda – závislé vznikání

pa.tiččasamuppanna – závisle vzniklý

pa.tigga.nháti – přijmout

pa.tigha – odpor, protivenství

pá.tihárija – zázrak

pa.tijádéti – připravit

pa.tijatta – připravený

pa.tika"nkhati – očekávat

pa.tikaróti – odčinit

pa.tikkúla – odporný, odpudivý

pa.tikkúlasaňňá – vnímání odpudivosti

pa.tilabhati – získat

pa.tilóma – „proti srsti“, zpětný, opačný

pa.tinissadždžati – zavrhnout

pa.tinissaga – zavržení

pa.tipadá – cesta, postup, praxe, pokrok

pa.tipadždžati – kráčet

pa.tipatti – postup, praxe

pa.tipuggala – protějšek

pa.tirúpa – správný

pa.tisallána, pa.tisallá.na – samota

pa.tisambhidá – analytická znalost

pa.tisa.mjutta – spjatý s, spojený s

pa.tisa.mvédéti – zakoušet

pa.tisa"nkhá – úvaha

pa.tisa"nkharóti – opravit, opravovat

pa.tisa"nkháti – uvažovat

pa.tisaňčikkhati – uvažovat

pa.tisévati – následovat

pa.tisótagámin – jdoucí proti proudu

pa.tisóta.m – proti proudu

pa.tissunáti – odvětit (souhlasně)

pa.ti.t.thá – zakotvení

pa.ti.t.thahati, pa.ti.t.tháti – zakotvit

pa.ti.t.thita – zakotvený

pa.tivadati – odpovědět, odpovídat

pa.tivédha – proniknutí

pa.tivibhadžati – rozdělit

pa.tividždžhati – proniknout

pa.tivinódéti – odstranit

pa.t.thána – ustavení

pavassati – (začít) pršet

pavattar – ten, kdo vykládá

pavattéti – roztočit, rozběhnout

pavédéti – vykládat

pavédita – vyložený

pavisati – vstoupit do

pavivéka – odloučení

pavivitta – odloučený

pečča – po smrti

pejjála – opakování

pekkhati – hledět, pozorovat

péma – láska, oddanost

pésuňňa – zlomyslnost

péta – zemřelý; duch

pihajati, pihéti – toužit po; závidět

pija – milý

pijáppija – milý a nemilý

pijarúpa – milý

pilavati, plavati – téci, plavat, plout

pi.n.da – kulička, kus; almužna, almužní jídlo

pi.n.dapáta – almužna, almužní jídlo; almužní obchůzka

pi.n.dapátika – ten, který chodí za almužnou

pi.n.di – kulička

pipásá – žízeň

pipásita – žíznivý

pipati – pít

pisu.na – zlomyslný

pisu.naváčá, pisu.náváčá – zlomyslná řeč

pitar – otec

píta – žlutý, zlatý

píti – nadšení

pitipitámahá – předci

pítisukha – nadšení a blaho

pitta – žluč

pi.taka – koš

pí.tha – židle, lavice

pi.t.thi, pi.t.thí – záda, zadní část; vršek

pivati, pibati – pít

pokkhara – lotos; kůže na bubnu

pónóbhavika – vedoucí k opětovnému bytí

pórá.na – starý, dávný

póséti – vyživovat

pubba – (1) hnis; (2) dřívější, minulý

pubbaka – dřívější, minulý

pubbako.t.thaka – Východní koupaliště

pubba"ngama – předcházející

pubbápéti – osušovat

pubbáráma – Východní zahrada

pubbénivása – dřívější pobyt (minulý život)

pubbénivásánussati – vzpomínka na své dřívější pobyty, vybavování si (...)

puččhá – otázka, dotaz

puččhati – ptát se, tázat se; nabídnout, vybídnout

púdžá – uctívání, pocta

púdžéti – ctít, uctívat

púdžita – ctěný, uctívaný

puggala – jednotlivec, jedinec, člověk

puna – opět, znovu

punabbhava – opětovné bytí (znovuzrození)

pu.n.daríka – (bílý) lotos

pu.n.na – plný

pu.n.namá – úplněk

puňdža – hromada

puňňa – zásluha, dobro

puňňakkhetta – pole zásluh

puppha – květ, květina

pura – (opevněné) město

purá – před

purá.na – starý, dávný

purattha.m – před; východ (směr)

puratthima – východní

puré – dříve, před

púréti – naplnit

purima – dřívější, minulý

purisa – muž; člověk

purisaparakkama – mužná odhodlanost

purisatháma – mužná síla

puthu – jednotlivý, zvláštní; mnohý

puthudždžana – obyčejný člověk

puthutta, puthatta – mnohost

púti – shnilý, ubohý

pútikája – ubohé tělo

putta – syn, dítě

puttadára – děti a žena

puttaka – syn, synáček; malé dítě

puttama.msa – synovo maso

PH

phalati – puknout, rozštípnout se; dozrát

pháléti – štípat, rozštípnout

phalika – křišťál

pharati – pronikat, proniknout

pharusa – hrubý

pharusaváčá, pharusáváčá – hrubá řeč

phassa – dotek

phassáhára – dotek jakožto výživa

phassájatana – základna doteku, sféra doteku

phásu – pohoda

phásuká – žebro

phásuvihára – prodlévání v pohodě

phátikaróti – zmnožit

phé.na – pěna

phíta – zámožný, bohatý

pho.t.thabba – dotyk, hmatatelný předmět

phusati – (1) dotknout se; dosáhnout; (2) pokropit, zkropit

phu.t.tha – dotčený (dotekem)

R

radžaka – barvíř

rádžakula – královský dvůr

radžaníja – spjatý s vášní

rádžánubháva – královská sláva

radžata – stříbo

radždža – království

radždžati – být rozvášněn

radždžu – lano

radžó, radža – skvrna, prach; poskvrna

radžómala – prach a špína

rága – barva, barvivo; vášeň

rahó – samota

rakkhati – střežit, ochraňovat

rama.níja – rozkošný

ramati – libovat si

randha – škvíra; chyba, vada

ra"nga – barva

raňdžati – barvit; těšit se, radovat se

rasa – chuť

rási – hromada

rassa – krátký

ratana – klenot, drahokam

ratha – (1) vůz; (2) radost, potěšení

rati – zalíbení

ratta – (1) obarvený, zabarvený; červený; (2) noc; čas, doba

ratti – noc

ra.t.tha – království; země

riňčati – zanechat, opustit

rittaka – marný

róga – choroba, nemoc

róséti – spílat

rudati, ródati – plakat

rukkha – strom

rukkhamúla – kořen stromu, pata stromu

rumhanija – osvěžující

rúpa – hmota, hmotná forma; tvar, forma

rúpin – hmotný, mající hmotnou formu

S

sabba – celý, veškerý; vše, všechno

sabbadá – vždy

sabbadhi – všude

sabbaňňú – vševědoucí

sabbathá – zcela

sabbattha – všude

sabhá – hala

sabrahmačárin – společník ve svatém životě

sabrahmaka – s Brahmy

sačé – jestli, pokud

sačča – pravdivý; pravda

saččhikaróti – nahlédnout, uskutečnit

saččhikirijá – nahlédnutí, uskutečnění

sadá – vždy

sadara – trýznivý

sadattha – pravý cíl

sadda – zvuk; slovo

saddahati – věřit, důvěřovat

saddhá – důvěra, víra

saddhájika – důvěryhodný

saddhamma – pravá Dhamma (nauka)

sadhammika – společník v Dhammě

saddhánusárin – následovník důvěry

saddhávimutta – osvobozený důvěrou

saddhičara – společník

saddhi.m, saddhi – spolu s, dohromady

sadévaka – s bohy

sádhu – dobrý; dobře

sádhuka.m – správně, dobře

sadisa – rovný, stejný

sádu – sladký

ságara – moře, oceán

ságaranta – obklopený mořem

sagga – nebe

saha – (1) s, spolu; (2) snášející

sahadhammika – společník v Dhammě; v souladu v Dhammou

sahagata – doprovázející

sahája – druh, společník, přítel

sahájatá – přátelství

sáhára – s výživou

sahasá – unáhleně

sahassa – tisíc

sahati – porazit, překonat; snášet; být schopen

sahatthá, sahatthéna – svou vlastní rukou

saja.m – sám

sája.m – večer, v noci

sajana – lůžko

sája.nha – večer

sája.nhasamaja.m – k večeru

sajita – ležící

saka – vlastní

sákaččhá – rozhovor, diskuse

sákaččhéti – hovořit s, diskutovat

sakadágámin – ten, který se jednou vrátí (2. stupeň na ušlechtilé stezce)

saka.ta – vůz

sákhá – větev

sakid, saki.m – jednou

sakka – schopný, možný

sakká – možný

sakkája – osobnost

sakkájadi.t.thi – osobnostní názor

sakkára – pocta

sakkaróti – ctít (někoho)

sakkhin – svědek

sakkóti – moci

saku.na – pták

sála – sálový strom

sálá – hala, sál

sálavana – sálový háj

sáli – rýže

salila – voda

sálína – čistá (rýže)

salla – šíp

sallakatta – chirurg

sallápa – rozhovor

sallaviddha – zasažený šípem

sallékha – očišťování

sálóhita – člen rodiny

sa.lájatana – šest (smyslových) základen

sama – (1) klid; (2) rovný; stejný; nestranný, spravedlivý

samáčára – chování, jednání

samádahati – shromážďovat, soustřeďovat

samádapéti – povzbuzovat

samádhi – soustředění, usebrání

samádhibhávaná – rozvoj soustředění

samádhidža – zrozený ze soustředění

samádhijati – soustředit se

samágaččhati – shromáždit se, setkat se, přijít

samágama – styk

samágata – shromážděný

samagga – v souladu

samáhita – soustředěný

samaja – doba, čas

sáma.m – sám

samána – (1) stejný, rovný; (2) jsoucí

samanaka – s myslí

samanantará – okamžitě po

samannágata – obdařený

samannánéti – usměrňovat

samanta – celý, veškerý

samantačakkhu – Vševidoucí

samanubhásati – přemlouvat

samanudžánáti – schválit

samanujuňdžati – dotazovat se

samanugáhati – přesvědčovat

samanupassaná – nahlížení

samanupassati – nahlížet

sama.na – asketa

sáma.néra – novic

sama"ngibhúta – obklopený

sámaňňa – asketický život, asketismus

samápadždžati – dosáhnout, vstoupit do

samápatti – dosažení

samappita – vydaný; obdařený

samáraka – s Máry

samásati – stýkat se

samatha – utišení

samatikkama – překonání

samatikkamati – překonat

samatta – (1) rovnost; (2) završený; úplný, dokonalý

sambahula – několik, mnoho

sambhava – vznik, vstupování v bytí

sambhavati, sambhu.náti, sambhóti – vznikat, vstupovat v bytí; být schopen

sambhavésin – usilující o bytí

sambhávéti – dosáhnout; uznávat

sambhávita – uznávaný

sambhúta – vzniklý

sambódha – probuzení

sambódhi – probuzení

sambódhiparájana – směřující k probuzení

sambodždžha"nga – článek probuzení

sambuddha – Probuzený; pochopený

sambudždžhati – pochopit

sámíčí, sámíči – správný

samiddhi – úspěch

samidždžhati – být úspěšný, mít úspěch

samihita – soustředěný

sámisa – materiální

samma – příteli (oslovení)

sammá – správně, dokonale

sammádi.t.thi – správný názor

sammáňá.na – správné poznání

sammappadhána – správné snažení

sammappaňňá – správné porozumění

sammásambuddha – dokonale probuzený

sammasati – uchopit, dotýkat se; rozjímat

sammatta – (1) opojený; (2) správnost

sammiňdžati – pokrčit

sammódati – radovat se; vyměnit si přátelské pozdravy

sammóha – malomyslnost, zmatek

sammósa – zmatek

sammujhati – být zmatený

sammukha – tváří v tvář, v přítomnosti, přímo od

sammú.lha – zmatený

sammuti – dohoda, konvence; určení; výběr; domněnka, názor

samódaka.m – na hladině vody

samósara.na – setkání, spojení

sampadósa – ošklivost

sampadžána – uvědomělý

sampadžaňňa – uvědomělost

sampaha.mséti – podněcovat

sampajóga – spojení

sampakampati – třást se, chvět se, otřásat se

sampalibhaňdžati – rozbít se

sampanna – obdařený; úplný, dokonalý

samparája – budoucnost (po smrti)

sampaváréti – obsloužit

sampha – planý, malicherný

samphappalápa – plané žvanění, klepy

samphassa – dotek

samphusati – dotknout se

samudáčarati – vyskytovat se; napadat; oslovovat

samudágata – získaný

samudaja – vznik, původ

samudda – moře, oceán

samuggháta – vykořeněný

samúhanati – vykořenit, odstranit

samuppáda – vznikání, vyvstávání

samuppadždžati – vznikat, vyvstávat

samuppanna – vzniklý

samusséti – vztyčit

samussita – vystavěný, vztyčený

samuttédžéti – nabádat

samu.t.thána – vznik

sa.mhita – spjatý s, spojený s

sa.mjódžana – pouto

sa.mjóga – pouto; spojení

sa.mjuňdžati – spojit

sa.mjutta – připoutaný, spjatý

sa.msagga – styk, sdružování

sa.msáméti – uklidit (své přístřeší)

sa.msára – putování (ze života do života)

sa.msarati – putovat (ze života do života)

sa.msa.t.tha – ve styku

sa.mva.d.dha – vzrostlý

sa.mva.d.dhati – růst

sa.mva.n.néti – chválit

sa.mvara – zdrženlivost, ovládání

sa.mvattati – vést k

sa.mvéga – hnutí, pohnutí (mysli)

sa.mvibhadžati – rozdělit, podělit se

sa.mvuta – zavřený; zdrženlivý, ovládající se

sanantana – odvěký

sanda – hustý; hustý les

sandasséti – poučovat

sandati – téci

sandhana – vlastnictví, majetek

sandhávati – obíhat

sandhi – spojení, spojka; zlom, díra

sandhimukha – loupež

sandhúpéti – vykuřovat

sandi.t.thika – viditelný zde a nyní, bezprostředně viditelný

sannáméti – ohnout

sanničaja – hromadění

sannidhi – skladování

sannipáta – shromáždění; náhoda

sannipatati – shromáždit se

sannisídati – usadit se; sedět společně, pohromadě

sant – jsoucí, existující; dobrý, pravý

santa – (1) klidný, mírný; (2) unavený, vyčerpaný

santápa – trýznivý; trýzeň, muka

santappéti – uspokojit

santati – sled, plynutí, kontinuita

santhava – známost

santi – klid, mír

santika – přítomnost

santiké – v přítomnosti

santipada – klidný stav

santósa – spokojenost

santusita, santussita – spokojený

santussati – být spokojený

santu.t.tha – spokojený

santu.t.thi – spokojenost

sá.na – (1) konopí; (2) zadlužený

sa.nha – jemný, hladký

sa.n.thapéti, sa.n.thápéti – dohodnout se

sa"nga – připoutanost

sa"ngaha – soubor; přátelskost

sa"ngáma – bitva, boj

sa"ngámávačara – zkušený v boji

sa"ngati – setkání

sa"ngha – obec (mnichů)

sa"ngíti – společná recitace

sa"nkappa – rozmýšlení, úmysl

sa"nkára – odpadky, smetí

sa"nkha – mušle

sa"nkhá – pojem; vyčíslení

sa"nkhájati, sa"nkháti – počítat

sa"nkhalá – řetěz

sa"nkhaliká – řetěz

sa"nkhalikhita – jako vyleštěná mušle

sa"nkhára – formace

sa"nkharóti – formovat

sa"nkhata – zformovaný

sa"nkhátadhamma – ten, který postřehl skutečnost

sa"nkhitta – krátký, stručný; tenký; strnulá (mysl)

sa"nkhitténa – stručně

sa"nkilésa – znečištění

sa"nki.n.naparikha – ten, který zaplnil příkop

saňčétaná – záměr

saňčétanika – záměrný

saňdžánáti – vnímat

saňdžáti – narození, zrod

saňdžitar – Dárce

saňňá – vnímání, vjem

saňňápéti – přesvědčit

sapadána.m – (chodící) bez zastávek od domu k domu

sappa – had

sappaččaja – podmíněný

sappája – vhodný, prospěšný

sappurisa – dobrý člověk

sara – (1) rákos, šíp; (2) plynoucí, tekoucí; (3) jezero; (4) vzpomínka; (5) hlas

sára – jádro; jádrové dřevo; podstata

sárambha – vznětlivost

sara.na – útočiště

sara.nagamana, sara.nágamana – přijímání útočiště

sára.níja – zdvořilý, zdvořilostní, přátelský

sárathi – vozataj

sarati – (1) téci, plynout, běžet; (2) pamatovat si; (3) drtit

sáratta – rozvášněný

saríra – tělo; mrtvé tělo, mrtvola; ostatky

sarírika – tělesný

sáruppa – vhodný, náležitý

sasa – zajíc

sásana – rada, poselství; (Buddhovo) učení

sása"nka – nebezpečný

sásapa – hořčičné semínko

sásava – spojený se zákaly

sassama.nabráhma.na – s askety a bráhmany

sassata – věčný

sassatadi.t.thi – eternalismus

sassataváda – eternalismus, víra ve věčnost

sassatisama.m – až na věčnost

sassú, sassu – tchyně

sasura – tchán

sata – (1) sto; (2) bdělý

sáta – příjemný

sátačča – vytrvalost

satakkhattu.m – stokrát

sáthalika – nevázaný

sati – bdělost, pamětlivost, bedlivost

satimant – bdělý

satipa.t.thána – základ bdělosti

satisampadžaňňa – bdělost a uvědomělost

satta – bytost; sedm

sattakkhattu.m – sedmkrát

sattama – (1) sedmý; (2) nejlepší

sattha – (1) meč, zbraň; (2) věda, umění; (3) karavana

sáttha – obdařený smyslem

satthar – mistr, učitel

satthaváha – vůdce karavan

satti – (1) schopnost, síla; (2) nůž, meč; kopí

sattisúla – ostrý kůl

sá.ta, sá.ti – šat, oděv

sá.thejja – klam

sa.thi – klamavý

sa.t.thi – šedesát

sávaka – žák

sávakasa"ngha – obec žáků

savana – (1) ucho, sluch; slyšení, naslouchání; (2) plynutí

savičára – s rozvažováním

saviňňá.na – vědomý, s vědomím

saviňňá.naka – vědomý, s vědomím

savitakka – s myšlením

savjaňdžana – obdařený výrazem

séda – pot

sejja – lepší

sejjá – postel, lůžko

sejjaka – ležící

sékha – ten, kdo se cvičí

séla – skalnatý; skála, kámen

sémha – hlen

séná – vojsko, armáda

sénápati, sénápatika – vojevůdce, generál

sénásana – přístřeší

sé.ni – cech

séritá – svoboda, nezávislost

sésa – zbývající; zbytek

séta – bílý

sétaka – průzračný

séti, sajati – spát, ulehnout

sétu – lávka, most

se.t.tha – nejlepší, nejvyšší

se.t.thi – obchodník, pokladník, boháč

sévaná – stýkání se, následování

sévati – stýkat se, následovat, sloužit; používat

sibbana – šití

sibbaní – švadlena

sibbati – šít

sigála – šakal

sígha – rychlý, svižný

síha – lev

síha.la – Šrí Lanka, Cejlon; sinhálský

síhanáda – lví řev

sikhá – okraj, špička, vrchol, hřebínek

sikkhá – cvičení

sikkhápada – cvičební pravidlo

sikkhati – cvičit se

silá – skála, kámen

síla – chování; ctnost, mravnost; (řádová) pravidla

sílabbata – pravidla a praktiky

sílabbataparámása – nesprávné pojetí pravidel a praktik, lpění na pravidlech a praktikách

sílabbatupádána – uchopování pravidel a praktik

sílavant – ctnostný

silóka – sláva, věhlas

símá – mez

sináti – koupat se

sinéha, snéha – vláha, kapalina; náklonnost

si"nghá.niká – nosní hlen, smrk

si"nghá.taka – křižovatka

sippa – umění, řemeslo

sippika – umělec

sira – hlava

siri.msapa – plaz, had

sísa – (1) olovo; (2) hlava; vrchol

síta – chladný, studený

sobbha – díra, jáma

sóbhati – vypadat krásně

sóčana – trápení, truchlení

sóčati – trápit se

sóčejja – čistota

sódhéti – čistit, očišťovat

sóka – trápení

sókaparidéva – trápení a naříkání

sókasalla – šíp trápení

sókhja – slast, štěstí

sókhumma, sókhummatá – jemnost

só.lasa – šestnáct

sómanassa – radost

sómbhá – loutka

só.na, sóna – pes

só.n.da – opilec

só.n.dá – sloní chobot

só.nita – krev

sópána – schody, schodiště

soppa – spánek, sen

sóta – (1) ucho, sluch; (2) proud, tok

sótadhátu – sluch

sótápanna – ten, který vstoupil do proudu (1. stupeň na ušlechtilé stezce)

sótápatti – vstoupení do proudu

sótavant – ten, kdo slyší

sotta – spící

sotthi – štěstí, bezpečí

sóvačassa, sóvačassatá – přístupnost

sóvaggika – nebeský

subbača, suvača – přístupný

subha – krásný, čistý, jasný, zářivý; krása, čistota

subhaga – šťastný

subhaki.nhá, subhaki.n.ná – třpytiví bozi

subhanimitta – znak krásy

subhara – nenáročný

suči – čistý

súči – jehla; zástrčka u dveří

súčiká – jehla; zástrčka u dveří

súda – kuchař

sudda – šúdra, příslušník čtvrtého společenského stavu

suddha – čistý; prostý, pouhý

suddhasa"nkhárapuňdža – pouhá hromada formací

suddhatá – čistota

suddhatta – čistota

suddhávásá – Čisté příbytky (nebeská sféra)

suddhi – čistota

sudi.t.tha – dobře viděný

sududdasa – velmi těžce viditelný

sudždžhati – očistit se

súdžu – přímý, upřímný

sugahita, suggahíta – správně pochopený

sugata – Blažený

sugati, suggati – šťastná budoucnost

sukara – snadný

súkara – vepř, kanec

súkarama.msa – vepřové

súkarika – řezník

sukha – slastný, příjemný, blažený, snadný; slast, blaho, štěstí

sukhavihára – blažené prodlévání

sukhédhita – vychován v štěstí

sukhetta – dobré pole

sukhita – šťastný, blažený

sukhuma – jemný

sukka – (1) planeta, hvězda; semeno, sperma; (2) bílý, jasný, čistý

sukkha – suchý, vyschlý

sukkhápana – vysušování

sukkhati – vyschnout

súla – kůl

sulabha – snadno dosažitelný, získatelný

sumédha – moudrý

sumédhasa – moudrý

su.msumára – krokodýl

súná – jatky

sunakha – pes

su.náti, su.nóti – slyšet, naslouchat

su.nisá, su.nhá – snacha

su"nka – daň, clo; zisk

suňňa – prázdný

suňňágára – prázdné místo

suňňata – prázdný

suňňatá – prázdnota

suňňatápa.tisa.mjutta – spojený s prázdnotou

suňňatávihára – prodlévání v prázdnotě

súpa – polévka, omáčka

supá.na – pes

supati, suppati, soppati – spát

súpatittha, supatittha – s pěknými břehy

súpejja – polévka, omáčka

supina – sen

supinaka – sen

supinanta – sen

supita – spící; spánek

sura – bůh

surá – lihovina, alkoholický nápoj

súra – odvážný, chrabrý; hrdina

surija – slunce

surijaggáha – zatmění slunce

susána – hřbitov, pohřebiště

susa"nkhata – dobře připravený

sussati – být vysoušen

sussúsati – poslouchat (být poslušný)

susu – mladík, chlapec

susuká.lakésa – černovlasý

suta – (1) slyšený; (2) syn

sutavant – poučený

suti – tradice

sutta – (1) spící; spánek; (2) nit, vlákno; rozprava, řeč

suttanta – rozprava, řeč

suvača, subbača – přístupný

suvá.na, suvána – pes

suva.n.na – nádherný; zlato

suva.n.nakára – zlatník

svákára – s dobrými vlastnostmi

svákkháta – dobře vyložený

svátana – zítřejší

své – zítra

T

taččhaka – tesař

tádí, tádi – Takový

tajó – tři

takka – rozumování, logika

takkaparijáhata – vykonstruovaný na základě (pouhé) logiky

tála – palmovník

tálávatthukata – podobně jako pařez palmovníku

tama – tma, temnota

tanóti – táhnout, natahovat

tanutta – oslabení

tá.na – útočiště

ta.nhá – toužení; žízeň

ta.nhíjati – toužit

tapa, tapó – kajícnictví

tapassin – kajícník

tarati – překročit, překonat, přejet

taru.na – mladý

tasati – toužit; třást se, chvět se

távati.msa – Třicet tři (bohů)

táta – otec, táta; drahý

tathá – tak, takto

tathágata – ten, jenž dospěl k takovosti (přízvisko Buddhy)

tathatta – stav takovosti

tédža, tédžó – žár, záře

téla – olej (sezamový)

télapadípa – olejová lampa

ti – tři

tika – trojice

tikhi.na – ostrý

tikiččhá – léčba, léčení

tikiččhaka – lékař

tikiččhati – léčit

tikkha – bystrý

ti.msa.m – třicet

ti.na – tráva

ti.nha – ostrý

ti.n.na – ten, který překonal či překročil (na druhý břeh)

ti.nukká – pochodeň ze suché trávy

tippa – trýznivý

tiraččhána – zvíře

tirija.m – napříč

titta – nasycený

tittha – brod; sekta

titthija – příslušník sekty, sektář

ti.t.thati – stát; trvat; žít

tuččha – prázdný, planý

tudati – šťouchat, pošťuchovat

tuléti – zvažovat

tu.nhí – mlčky

tuva.m, tva.m – ty

tuvantuva – obviňování

TH

thambha – umíněnost

tharu – meč

théra – starší mnich

thérí – starší mniška

thína – lenivost

thínamiddha – lenivost a malátnost

thúpa – mohyla, stúpa

.TH

.thita – stojící; pevný, klidný

.thitatá – danost

.thiti – stav, stání, trvání, pevnost

U

ubhaja – oba

ubhatóbhágavimutta – oboustranně osvobozený

ubhó – oba

uččára – výkaly

uččhéda – zánik, anihilace

uččhindati – zaniknout

udaja – vznik, nárůst

udajabbaja – vznik a zánik

udaka – voda

udaka.n.nava – říční proud

udána – výrok

uddésa – výklad, výrok

uddhačča – rozrušenost, neklid

uddha.m – nahoře

uddharati – zvednout

uddhatta – nevyrovnaný, rozrušený

uddisati – vyslovit, poukázat na

udžu, udždžu – přímý, rovný; poctivý

udžuka, udždžuka – přímý

ujjána – zahrada, park

ukká – pochodeň

ukkásati – zakašlat, odkašlat si

ukkhittapaligha – ten, který nadzvedl břevno

ukkudždžati – postavit

u.lára – nejvyšší

ummagga – vedlejší cesta, postranní cesta

úna – neúplný

unnala, unna.la – nafoukaný

u.nha – horký

upačaja – hromadění

upádána – uchopování

upádánakkhandha – skupina uchopování

upádánija – uchopitelný

upaddava – pohroma

upadhána – polštář, podhlavník

upadhi – přivlastňování; vlastnictví

upádijati – uchopovat

upádi.n.na – uchopený

upadždžhája – vychovatel

upájása – zoufalství

upakkilésa – nečistota

upamá – přirovnání, podobenství

upanáha – nepřátelství

upanéti – vést k; být unášen pryč

upanisá – opora

upapadždžati, uppadždžati – znovu vyvstat, opět vyvstat (tj. znovuzrodit se)

upaparikkhati – zkoumat

upapatti, uppatti – opětovné vyvstání (tj. znovuzrození)

upárambha – kritika, kritizování

upásaka – laik, laický přívrženec

upasama – utišení

upasamati – utišit se

upasampadá – přijetí (do mnišské obce)

upasanta – utišený, klidný

upasa"nkamati – přistoupit k, vydat se k, vyhledat

upásiká – laička, laická přívrženkyně

upa.t.thahati, upa.t.tháti – starat se (o někoho)

upa.t.tháka – pobočník

upa.t.thitasati – s upevněnou bdělostí

upekkhá, upékhá – vyrovnanost

upósatha – sváteční den

uppáda – vyvstání

uppadždžati – viz upapadždžati

uppala – (modrý) lotos

uppatti – viz upapatti

ura – hruď, prsa

urattá.li – bijící se v hruď

úru – stehno, noha

ussahati – vyvíjet snahu

ussó.lhi – snaha

uttama – nejvyšší

uttána – zjevný; předestřený

uttáníkaróti – objasňovat

uttara – svrchní; severní

uttarása"nga – svrchní roucho

uttarimanussadhammá – pokročilé nadlidské stavy

u.t.thahati, u.t.tháti – vstát, vstávat

V

váčá – řeč, slova

vaččha – (1) tele; (2) strom

vačí – řeč, slova

vačó, vača – řeč, slova

váda – řeč, mluva; debata; učení, víra

vadati – mluvit, říkat

vaddha – starý

vadha – zabíjení, ničení

vadhati – zabít, porazit

vadhuká – snacha

vadždža – chyba

vadžira – (1) hromoklín; (2) diamant

va.d.dhati – růst, narůstat

vagga – skupina; kapitola

vaja – (1) věk; (2) zmizení, zánik, ztráta

vájáma – úsilí

vájamati – usilovat, snažit se

vájati – (1) tkát; (2) vanout

vájita – utkaný

vájó – vítr

vákará – síť (pasti)

válavédhin – lučištník, který dokáže zasáhnout vlas

va.lavá – klisna

vamana – dávidlo

vamati – zvracet

vammíka, vammika – mraveniště

vana – (1) háj; (2) touha

vanájati – toužit

vanatha – podrost, houština

vandana, vandaná – uctivé pozdravení

vandati – vítat, uctívat

va.na – rána

vá.nidža – obchodník

va.nidždžá – obchod

va.n.na – barva; vzezření; lesk, záře; krása; barva pleti

va.n.navant – krásný

va.n.navádin – chválící

va"nka – zahnutý, křivý

vaňdžha – pustý, neplodný

vapati – sít

vara – nejvyšší, skvělý

vári – voda

vasa – vláda, moc, kontrola

vasagata – jsoucí v něčí moci

vasati – žít, trávit čas

vasavattin – Všemohoucí

vasin – Mocný, ovládající

vásin – (1) oblečený, oděný; (2) žijící, prodlévající

vassa – déšť, období dešťů; rok

vassati – (1) pršet; (2) řvát, štěkat, skučet

vassiká, vassika – jasmín

vata – (1) věru, vskutku; (2) praktika, zvyklost (náboženská)

váta – vítr

vatta – povinnost; praxe

vattar – ten, kdo říká

vattha – látka, šaty

vatthu – (1) předmět, základ; (2) pole

vatthusájika – v poli působnosti

vatti – mluvit, říkat

va.t.ta – koloběh (znovuzrozování)

va.t.tati – točit se

véda – zájem (o Dhammu); vědění; véda (bráhmanská nauka)

védajita – pociťovaný, zakoušený; to, co je pociťováno, pocit

védalla – odpovědi na otázky

védaná – pocit, pociťování; bolest

védéti – pociťovat, zakoušet; poznat, pochopit

védha – bodavý, píchavý

védhati – třást se, chvět se

vedždža – lékař

véhapphala – bozi velkých plodů

véhása – vzduch, nebe

vejjattija – jasnost

vé.lu – bambus

vémattatá – rozdíl

vénajika – (1) ten, který zavádí (do zániku); (2) znalý disciplíny

vé.ni – cop

vépakka – dozrávající; zrání, dozrávání

véra – zášť

vérama.ní – zdržování se

vésáradždža – sebejistota

vésí, vésijá – prostitutka

vessa – vaišja, příslušník třetího společenského stavu

véti – zmizet

vibhadžati – rozebrat, vysvětlit

vibha"nga – rozbor

vibhava – nebytí; bohatství

vibhavadi.t.thi – názor nebytí

vibhavata.nhá – toužení po nebytí

vičaja – zkoumání

vičára – rozvažování

vičarati – toulat se

vičikiččhá – pochybování, pochybnost

vičikiččhati – pochybovat

vičinati, vičináti – zkoumat

vidhá – druh, způsob

vidhamati, vidhaméti – zničit, rozbořit

vidhúpéti – zničit

vidú – znající

vidúra – daleký, vzdálený

vidžaja – vítězství

vidžánáti – poznávat

vidždžá – vědění, pravé poznání

vidždžhati – propíchnout

vidžita – dobytý, poražený

vigata – zbavený, prostý, bez

viggaha – svár; ztělesnění

vigháta – zabíjení; nepříjemnost, nesnáz, roztrpčení

vihanati – zahnat, odstranit, rozptýlit

vihára – prodlévání, dlení, žití; příbytek; klášter

viharati – prodlévat, žít

vihárin – žijící, prodlévající

vihésá – starost

vihéséti – trápit

vihé.théti – obtěžovat

vihi.msá – krutost, ubližování

vihi.msati – ubližovat, zraňovat

vija – jako

vijatta – zkušený

vikála – nesprávný čas, pozdě

vikampati – chvět se, kolísat

viki.n.na – rozsypaný, rozházený

viki.n.naváča – upovídaný

vikkhitta – rozptýlený

vilépana – parfém

vimala – neposkvrněný

víma.msá – zkoumání, rozmysl

vimokkha, vimókha – osvobození

vimuččati – osvobodit se

vimutta – osvobozený

vimutti – osvobození

viná – bez

vinaja – ukáznění, kázeň, disciplína

vinása – zničení

vinassati – být zničen, zaniknout

vindati – nalézt; vědět, znát

vinéti – odstranit, ukáznit

vinibaddha – svázaný

vinipáta – záhuba

viníta – ukázněný

vinódéti – odstranit

ví.ná – loutna

viňňá.na – vědomí

viňňá.naňčájatana – sféra nekonečného vědomí

viňňáta – poznávaný

viňňejja – poznatelný

viňňú – moudrý, inteligentní

vipáka – následek, dozrání

vipallása – zkreslení

vipallatha – zkreslený

vipari.náma – změna

viparíta – zkreslený, zvrácený

vipassaná – vhled

viphala – neplodný

vippajóga – odloučení

vippakata – přerušený

vippamutta – osvobozený

vippasanna – jasný

vippa.tisára – výčitky

vipphandita – tahanice

vipula – rozšířený

víra – hrdina

viradža – čistý, očištěný

viradždžati – ztratit vášeň

virága – ztráta vášně, bezvášnivost; vymizení

viratta – bezvášnivý

virija – energie

virú.lhi – růst

visa – jed

visaja – oblast, říše; dosah

visama – nerovný

visa.mjutta, visaňňutta – odpoutaný

visa.msa.t.tha – odloučený od

visá.na – roh (zvířete)

visa"nkhára – nezformované

vísati, vísa.m – dvacet

visattiká – připoutanost, lpění

visésa – rozdíl, přednost

visévita – kroucení

visódhéti – očišťovat

visóséti – vysušit

vissadždžéti – dát pryč, odeslat, odpovídat

vissattha – bez obav

visuddha – očištěný, čistý

visuddhi – očištění

visudždžhati – očistit se

visúka – motanice

visu.m – zvlášť, jednotlivě

víta – prost, oproštěný od

vitakka – myšlení

vitakkéti – myslet

vítamala – neposkvrněný

vitarati – překonat, překročit

vítata.nha – prostý toužení

vitatha – falešný

víthi – cesta, stezka

vitthára – šíře, podrobnost

viváda – spor

vivadati – přít se

vivádijati – přít se

vivadždžéti – opustit, zanechat

vivarati – odkrýt

viva.ta – odkrytý

vivéka – odloučení

vivičča – odloučen od

vivitta – odloučený

vjádhi, bjádhi – nemoc

vjaggha – tygr

vjákara.na – odpověď, zodpovězení

vjákaróti – zodpovědět, vysvětlit, vyložit

vjákata – vysvětlený, vyložený

vjaňdžana – znak, rys, forma; výraz; koření

vjápáda, bjápáda – zlovůle

vjasana – pohroma

vjatta, bjatta – zkušený

vóbhindati – rozštípnout

vóčarita – prozkoumaný

vódáta – čistý

vódi.t.tha – prohlédnutý

vokkanti – vstup

vólókana – pozorování

vólókéti – pozorovat, pohlédnout na, prohlédnout si, rozhlédnout se

vórópéti – zbavit (života)

vósána – dokonalost; konec

vossadždžati – zanechat, opustit

vossagga – zanechání, opuštění

vuččati – nazývat se, být zván

vu.d.dha, vuddha – starý

vu.d.dhi, vuddhi – růst

vúpaka.t.tha – v odloučení

vúpasama – utišení

vúpasammati – utišit se, zmizet

vusita – dokonaný, završený

vusitavant – ten, jenž dospěl k završení

vutta – (1) řečený; (2) zasetý; (3) oholený

vu.t.thahati, vu.t.tháti – vystoupit z, opustit; povstat, vzniknout

vu.t.thána – vystoupení z, opuštění; vznik

vu.t.thi – déšť

Zpět domů