Stručný pálijský slovník
théravádového buddhismu



Jakub Bartovský


Poslední revize: 11. 1. 1998






Tento slovník je zatím neúplný a bude postupně doplňován. Obsahuje pálijské termíny, s nimiž jsem se setkal při svých překladech Buddhových rozprav (sutt). Nezahrnuje pozdější pálijské texty, jako jsou komentáře či abhidhamma. Snažím se co nejdůsledněji držet této terminologie, ačkoli je možné, že bude ještě vyžadovat některé drobné změny. V přepisu pálijštiny následuji zavedenou českou transkripci, jak ji používají čeští indologové. Jelikož HTML neumožňuje zobrazit pálijskou diakritiku, byl zvolen následující systém: tečka před písmenem (.t, .th, .d, .dh, .n, .l, .m) naznačuje tečku pod, přičemž nosovka .m bývá někdy psána i s tečkou nad. Uvozovky před písmenem ("n) naznačují tečku nad. Slova jsou řazena podle českého abecedního řazení, kvůli snadnějšímu vyhledávání. Pouze členění podle počátečních písmen zůstává zachováno po vzoru pálijské gramatiky. Je-li u jednoho pálijského slova uvedeno více českých výrazů, ten první je většinou standardním překladem, zatímco ty ostatní mají spíše upřesnit význam daného slova. Pokud ve slovníku objevíte nějaké chyby, budu rád, když mě na ně upozorníte (jsem totiž tak trochu amatér :-).



a | b | bh | č | čh | d | dh | .d | | džh | e | g | gh | h | i | j | k | l | m | n | ň | o | p | ph | r | s | t | th | .th | u | v










A

ábádha – nemoc, choroba

ábádhika – chorý

abbahati, abbuhati – vytáhnout

abbha – mrak, oblak

abbháčikkhati – obviňovat, pomlouvat

abbhuggaččhati – šířit se

abbhuta – podivuhodný

abbhutadhamma – div

abbú.lha – vytažený

abhabba – neschopný; nemožný

ábhassará – zářiví bohové

abhibhavati – přemoci

abhibhú – Vládce

abhibhúta – přemožený

ábhičétasika – náležející k vyšší mysli

abhidósa – minulá noc, předešlý večer

ábhidósika – z předešlého dne

abhidždžhá – žádostivost

abhidždžhálú – žádostivý

abhikkanta – výborně

abhinandati – těšit se, radovat se

abhinibbatti – vyvstávání

abhinivésa – lpění, ulpívání

abhinivisati – lpět, ulpívat

abhi.nha.m – často

abhiňňá – přímé poznání

abhiňňáta – známý

abhipatthéti – toužit

abhiramati – nacházet zalíbení

abhirati – zalíbení

abhirúhati – nasednout

abhisamparája – budoucnost, budoucí stav (po smrti)

abhisa"nkhára – formace

abhivadati – vítat, pozdravit

abhiva.d.dhati – růst, narůstat

abhivádéti – vítat

abhividžajati – dobýt

abhúta – nepravdivý

áčaja – přibývání, hromadění

ačala – neochvějný

áčára – chování, jednání

áčarija – učitel

aččhádéti – obléknout si

aččhará – (1) lousknutí prsty; (2) víla, nymfa

aččharija – úžasný

aččheččhi – odťal, uťal (viz čhindati)

ačéla – nahý

áčikkhati – vyprávět

ádása – zrcadlo

addha – doba; cesta

addhá – jistě, určitě

addhána – doba

addhánamagga – cesta

addhuva – pomíjivý

adhigaččhati – dosáhnout, získat, nalézt

adhikara.na – důvod

adhimuččati – důvěřovat

adhi.t.thána – odhodlání, rozhodnutí; fixace

adhivačana – označení

adhiváséti – souhlasit, přijmout pozvání

adhó – dole, pod

adhómukha – se sklopenou hlavou

ádi – začátek, počátek

ádičča – slunce

ádiččabandhu – Syn slunce

ádínava – vada, nebezpečí

áditta – planoucí

adukkhamasukha – ani-strastný-ani-slastný

adža – beran

ádžánáti – rozumět

adždžhagá – dosáhl (viz adhigaččhati)

adždžhápanna – zcela oddán (něčemu)

adždžhatta – vnitřní, vlastní; uvnitř

adždžhattika – vnitřní

adždžhávasati – žít, bydlet (v domě); panovat

adždžhésaná – prosba, žádost

adždžhésati – prosit, žádat

adždžhópanna – viz adždžhápanna

adždžhósána – uvázanost

adždžhósati – vázat se (k něčemu), být uvázán

adždžhósita – uvázaný (k něčemu)

ádžíva – živobytí

a.d.dha – (1) půl; (2) zámožný

ágaččhati – přijít, přistoupit

ágaméti – vyčkávat, čekat

ágantuka – příchozí, přicházející (zvenčí)

agára – dům, domov

ágati – příchod

agga.la, agga.lá – závora

aggi – oheň

agha – bolest

ágháta – zášť

aha.m – já

aha.mkára – ztotožňování

áhanati – tlouci

áhára – výživa

áharati – brát

áháréti – živit se

ahirika – nestydatý

áhunejja – hodný štědrosti

ájasmá – ctihodný

ájatana – (smyslová) základna; sféra, oblast

ajjaputta – mladý pán

ajónisó – nemoudře, nedůkladně, nepečlivě

áju – život

akálika – nečasový, nevázaný na čas

akámaka – nerad

ákára – vlastnost, znak; způsob; důvod

ákása – prostor

ákásánaňčájatana – sféra nekonečného prostoru

áki.n.na – zaplněný

ákiňčaňňa – nicota

ákiňčaňňájatana – sféra nicoty

ákirati – nalít

akkha – (1) osa; (2) kostka (hrací)

akkhi – oko

akkósa – nadávka

akkósati – proklínat, nadávat

ákó.téti – zaklepat

akóvida – neznalý

akuppa – neochvějný, neotřesitelný

akusala – nedobrý, neprospěšný

alagadda – had

álaja – lnutí, lpění

alamatta – statný

ala.m – dost

ala.mkára – ozdoby

ala.mkaróti – ozdobit

alattaka – lak

allíjati – lnout (k něčemu)

álóka – zrak, zření; světlo

alóla – nevzrušený (touhou)

áma – (1) ano; (2) syrový

ámantéti – oslovit

amarávikkhépa – vytáčení se na způsob úhořů

amata – bezsmrtnost, bezsmrtný stav

amba – mangovník

ámisa – materiální

anabhiraddhi – zloba

anágámin – ten, který se již nevrátí (3. stupeň na ušlechtilé stezce)

anágámitá – nenávrat

anágata – budoucí

anaja – nesnáze

ánanda – potěšení

ananta – nekonečný, neohraničený, neomezený

ananuvedždža – nepostižitelný (viz anuvidždžati)

ana.na – bez dluhu, prostý dluhu

ánápánasati – bdělost vůči vdechu a výdechu

anarija – neušlechtilý

anattá – ne-Já

anattatá – ne-jáství

andha – slepý

andhabhúta – zaslepený

anédža – bez emocí

ánéňdža, ánaňdža, ánedždža – neochvějný

aničča – nestálý

aniččatá – nestálost

animitta – prostý všech znaků

ánisa.msa – výhoda, užitek, prospěch

anissita – nezávislý

anta – konec; kraj; strana; krajnost

antakirijá – ukončení

antara – vnitřní; mezi

antará – mezi

antaradhájati – zmizet

antaradhána – zmizení

antarája – překážka

antavant – konečný

antima – poslední

antó – uvnitř

antónimugga – zcela ponořený

anubódha – procitnutí (k něčemu), pochopení

anubódhati – procitnout (k něčemu), pochopit

anuddha.mséti – pokazit

anudžánáti – dát souhlas, dovolit, povolit

anugaččhati – následovat

anuga.nháti, anugga.nháti – pomáhat, napomáhat

anujóga – oddanost (něčemu)

anukampá – soucit

anulómika – vhodný, v souladu s

anumódana – dík, vyslovení díků, díkůvzdání

anumódati – radovat se z

anupalitta, anúpalitta – neposkvrněný

anuparivattati – kroužit kolem, otáčet se, točit se

anupassaná – nahlížení, pozorování

anupubba – postupný

anurahó – v soukromí

anusaja – (zhoubný) sklon

anusájika – chronická (nemoc)

anusásana – rada, ponaučení

anusásaní – ponaučení

anusásanípá.tihárija – zázrak ponaučení

anusásati – učit, poučovat

anuséti – (u něčeho) prodlévat

anussati – vzpomínání, vybavování si, zpřítomňování si

anuttara – svrchovaný, nejvyšší

anuvidždžati – najít, nalézt, poznat

anvaja – vyvození

anvésa – hledání

anvésati – hledat

anvésin – hledající

anvéti – následovat

a"nga – článek, člen; úd

a"nga.na – poskvrna

a"ngulí, a"nguli – prst

a.na – dluh

a.n.da – vejce

a.n.nava – proud

a.nu – malý, jemný

aňdžali – pozdrav se sepjatými dlaněmi

aňdžana – líčidlo, mast

aňdžaní – schránka na líčidlo

aňňa – jiný, druhý

aňňá – konečné poznání

aňňadatthudasa – vševidoucí

aňňárádhana – dosažení konečného poznání

aňňatara – jeden, nějaký

apačaja – úbytek

ápadá – ohrožení

apája – bědný stav

apa.n.naka – jistý

apápurati, apápu.nati – otevřít

ápátha – dosah

ápatti – prohřešek, přestupek

ápó, ápa – voda

appa – málo

appábádha – prostý chorob

appaččaja – rozmrzelost

appamáda – svědomitost, bystrost

appamá.na – nezměrný

appamaňňá – nezměrnost

appamatta – bystrý, svědomitý

appamejja – nezměrný

apparadžakkha – mající jen málo prachu v očích

appassáda – skýtající málo uspokojení

appassuta – neučený

appáta"nka – prostý nemocí

appa.tibhá.na – beze slov

appa.tisa"nkhá – neuvážlivě

appatíta – rozmrzelý

appékadá – občas, někdy

appiččha – skromný

appiččhatá – skromnost

appija – nemilý

appossukka – bezstarostný

áraddhavirija – energický

arahant – zasloužilý (4. stupeň na ušlechtilé stezce)

arahati – zasloužit si

arahatta – zasloužilost (stav arahanta)

áráma – zalíbení; zahrada

árambha – aktivita

áramma.na – opora; podmínka

araňňa – les

áraňňaka, araňňaka – žijící v lese, lesní

arati – averze

arija – ušlechtilý

arijasačča – ušlechtilá pravda

arijasávaka – ušlechtilý žák

áróčéti – oznámit

aru – bolest, rána

arúpa – nehmotný

áruppa – nehmotný

asádhára.na – nesdílený

asamáhita – nesoustředěný

asamaja – nevhodná doba

asampadžaňňa – neuvědomělost

ásana – místo na sezení, sedadlo

asa"nkhata – nezformovaný, nepodmíněný

asappurisa – nedobrý člověk

asatá – nepodloženě

asáta – nepříjemný

ásava – zákal

ásavakkhaja – vyhlazení zákalů

aséčanaka – výtečný

asékha – ten, který se již necvičí (= arahant)

asésa – beze zbytku

asi – meč

asisúna – popraviště

asmi – (já) jsem

asmimána – domýšlivost „já jsem“

assa – kůň; rameno; roh

assáda – vnada, uspokojení

assama – poustevna

assása – dech, vdech; útěcha

assasati – dýchat, vdechovat

assu – slza

assumukha – se slzami na tvářích

asubha – nečistý, odpudivý, odporný

asuči – nečistý

atakkávačara – mimo oblast pouhého rozumování

atammajatá – nezúčastněnost

átápin – horlivý

átappa – horlivost

atha – pak, poté; ale

atikkamati – překročit, překonat

atimána – arogance

atimánin – arogantní

atíta – minulý; minulost

atitta – nenasycený

attakilamatha – sebetrýznění

attamana – spokojený

attamanatá – uspokojení

attan, atta – já, Já

attanija, attaníja – to, co náleží k Já

attá.na – bez útočiště

attha – (1) dobro, prospěch, užitek; potřeba; význam, smysl (a.t.tha); věc; (2) konec, zánik

atthi – být, existovat

atthitá – jsoucnost

átura – chorý, nemocný

a.t.thi – kost

avačara – oblast, sféra

avakkanti – vstup, objevení se

avápurati, apápurati – otevřít

ávara.na – zábrana

ávarati – zahradit, zahalit

avassuta – vytékající

ávattati – vrátit se, navrátit se

avidúra – nedaleký

avidždžá – nevědomost

avipari.náma – neměnnost

avippa.tisára – nepřítomnost výčitek

avečča – dokonale

aveččappasáda – neochvějná důvěra

ávusó – příteli (oslovení)



B

babbadža – druh trávy

baddha – spoutaný

báhá – ruka, paže

bahi – vně

bahiddhá – vně

báhija – cizí

báhira – vnější

báhitejja – podrobený

bahu – mnoho, hodně

báhu – ruka, paže, rameno

bahudžana – mnoho lidí, plno lidí

bahukára – velmi užitečný, nápomocný

bahula – mnohý

báhulla – přepych, rozmařilost

báhullika – rozmařilý

báhusačča – učenost

bahussuta – učený

bahutara – větší

bala – síla

bála – pošetilec, hlupák; dítě

balavant – silný

bali – oběť

bálja – pošetilost, hloupost; mládí

bá.lhagilána – vážně nemocný

bandha – pouto

bandhana – pouto; pás, páska

bandhati – poutat, připoutat

bandhu – příbuzný

béluva, bé.luva – bélový strom; bélové dřevo

bídža – semeno

bimba – loutka

bindu – kapka; puntík

bjádhi, vjádhi – nemoc

bjápáda, vjápáda – zlovůle

bódhi – probuzení, procitnutí; strom Bódhi

bódhisatta – bódhisatta (bytost směřující k probuzení, budoucí Buddha)

bodždžha"nga – článek probuzení

brahma, brahmá – Brahmá (Bůh); třída božských bytostí; svatý, božský

brahmačárin – ten, kdo žije svatým životem

brahmačarija – svatý život

bráhma.na – bráhman

brahmapárisadždža – člen Brahmova doprovodu

brahmavihára – božský stav

brúti – říci, povědět, sdělit

bubbula, bubbu.la – bublina

buddha – Probuzený

budždžhati – probudit se, procitnout; pochopit



BH

bhabba – schopný, s to; možný

bhadda, bhadra – šťastný, nádherný

bhadžati – stýkat se

bhaga – štěstí, (dobrý) úděl

bhága – díl, část, kus

bhagavant – Vznešený

bhaginí – sestra

bhaja – strach, hrozba

bhajabhérava – strach a hrůza

bhájati – bát se

bhanté – pane (oslovení)

bha.nati – mluvit, říkat

bha"nga – zlomení, ulomení; rozpad

bhaňdžati – zlomit, ulomit; zničit, poškodit

bhára – náklad; břemeno

bharati – udržovat, vyživovat

bharijá – žena

bhásá – řeč, mluva

bhásati – (1) mluvit, říkat, hovořit; (2) zářit

bhásita – to, co bylo řečeno, výrok, slova

bhastá, bhasta – měch; pytel

bhata – živený

bhátar – bratr

bhatta – jídlo

bhattagga – jídelna

bhattakičča – jídlo

bhava – bytí, existence

bháva – stav

bhavábhava – ten či onen stav bytí

bhava.m – ctěný

bhávaná – rozvoj, rozvíjení

bhávaníja – uznávaný

bhavasa.mjódžana – pouto bytí

bhavásava – zákal bytí

bhavata.nhá – toužení po bytí

bhavati, hóti – být, existovat

bhávéti – rozvíjet

bhávita – rozvinutý

bhéda – rozkol, rozštěpení, rozpad

bhédana – rozpad, rozkol

bhérava – hrozný; hrůza

bhésadždža – lék

bhijjó, bhíjó, bhíjjó – větší; více

bhikkhati – žebrat, žádat o almužnu

bhikkhu – mnich

bhikkhubháva – mnišství

bhikkhuní – mniška

bhindati – rozbít, rozlomit, zničit

bhisakka – lékař

bhó – ctěný

bhódžana – jídlo

bhódžanija, bhódžaníja – pokrm

bhóga – (1) majetek; užívání si; (2) tělo hada

bhógin – užívající si

bhúmi – země, zem, půda

bhúmibhága – kus země

bhúmigata – ukrytý v zemi

bhumma – pozemský

bhuňdžati – (1) jíst, požívat, užívat si; (2) očišťovat

bhusa – (1) plevy; (2) silný, mocný

bhúta – vstoupivší v bytí; bytost; jsoucno, prvek; skutečný, pravdivý

bhútapubba – dřívější; dříve

bhuttávin – ten, který dojedl



Č

čága – opuštění, zanechání, zřeknutí se; štědrost

čakka – kolo, koleso

čakkhu – oko

čala – chvějící se

čalana – chvění

čalati – chvět se

čamma – kůže

čandimá – měsíc

ča"nkamati – chodit sem a tam

čapala – těkavý

čapalatá – těkavost

čara.na – (dobré) chování, jednání

čarati – jít, chodit, kráčet; jednat, chovat se; žít

čáriká – cesta, putování

čatukka – čtveřice

čatur, čatu – čtyři

čatuttha – čtvrtý

čavati – zmizet, zemřít

čéla – oděv

čétaná – záměr, úmysl

čétasika – mentální, duševní

čététi – zamýšlet

čétija – pomník, svatyně

čétó – mysl, srdce

čétóparivitakka – myšlenky

čétóvimutti – osvobození mysli

čintá – myšlení

čintéti – myslet, zamýšlet

čintita – vymyšlený

čira – dlouho

čita, čitaka, čitaká – hromada; pohřební hranice

čitta, čitra – nádherný, rozmanitý; obraz, malba, majetek

čitta – mysl, srdce, myšlenka

čittakata – vystrojený

čívara – (mnišské) roucho

čódéti – napomenout

čóra – zloděj, lupič

čulla, čú.la – malý, menší

ču.n.na – prášek, prach

ču.n.naka – pudr

čuti – mizení, odchod



ČH

čha – šest

čha.d.déti – vyvrhnout, vyzvracet; zavrhnout

čhanda – vůle; touha

čhandó – metrum, metrická forma

čha.t.tha – šestý

čhavi – kůže, pleť

čhindati – odetnout, utnout

čhinna – odťatý, uťatý

čhinnapilótika – odhalený



D

dabbadžátika – schopný

dadáti – dát, dávat

dahara – mladý muž, hoch, chlapec

dájáda – dědic

dájaka – dárce

dakkhi.na – pravý; jižní

dakkhi.ná – dar

dakkhi.nejja – hodný darů

dalidda, da.lidda – chudý, nuzný; chudák, nuzák

da.lha – pevný, silný

da.lhanikamma – vytrvalý

daméti – krotit

dána – dávání, darování; dar, almužna

dandha – pomalý

dandhájitatta – rozpačitost

danta – zub, kel; zkrocený

dantadžina – slonovina

dantaka.t.tha – párátko

da.n.da – hůl, klacek; trest

dara – trýzeň

dára, dárá – žena, manželka

dáraka – hoch, chlapec

daratha – starost

dáriká – dívka

dasa – deset

dása – otrok

dasaka – desítka, dekáda

dásí – otrokyně

dassana – vidění, zření; sledování

dassávin – vidoucí; hledící si

dava – zábava

déha – tělo

désa – země

déséti – vykládat, učit

déva – bůh, božská bytost; nebesa, bůh deště; král (oslovení)

dévadúta – posel bohů

dévatá – božstvo, božská bytost

dibba – božský

dibbačakkhu – božské oko, božský zrak

dibbasóta – božské ucho, božský sluch

dígha – dlouhý

dinna – darovaný

dípa – (1) lampa; (2) ostrov

disá – směr

di.t.tha – viděný

di.t.thadhamma – (jsoucí) zde a nyní

di.t.thi – názor, nazírání

di.t.thidžála – síť názorů

di.t.thigahana – názorová houština

di.t.thikantára – názorová divočina

di.t.thipatta, di.t.thippatta – ten, kdo dospěl k (správnému) názoru

di.t.thisampanna – ten, kdo je obdařen (správným) názorem

di.t.thi.t.thána – názorové stanovisko

di.t.thivipallása – zkreslení názorů

diva – den

divá – ve dne

diváratti.m – ve dne v noci

divasa – den

dómanassa – žal

dósa – nenávist; vada

duggati – neblahá budoucnost

dukkarakáriká – sebezapírání

dukkha – strast, utrpení, bolest; strastný, bolestivý, nepříjemný

dukkhita – trpící bolestmi

duma – strom

dundubhi – buben

dupaňňa, duppaňňa – hloupý

dúra – daleký

dúrató – zdálky, zdáli

dúta – posel

dutija – druhý; druh

dutijiká – družka

dvaja – dvojice

dvára – dveře, brána

dvi, dvé – dva



DH

dhamma – věc, jev, stav; princip, povaha; představa (mentální předmět); nauka

dhammačakka – kolo Dhammy

dhammačakkhu – oko Dhammy

dhammadájáda – dědic Dhammy

dhammadhátu – princip Dhammy

dhammanijámatá – věcná zákonitost

dhammánusárin – následovník Dhammy

dhamma.t.thitatá – věcná danost

dhammavičaja – zkoumání jevů

dhana – bohatství

dhanu – luk

dhaňňa – zrno, obilí

dhátu – prvek; princip

dhíra – moudrý, pevný

dhóvati – mýt, čistit

dhúma – dým, kouř

dhúmájati, dhúmajati – dýmat, kouřit

dhura – jho; úkol, povinnost

dhuva – trvalý



.D

.dahati – pálit, hořet, planout

.dasati – kousat, štípat

.damsa – moskyt



dubbača – nepřístupný

džágara – střízlivý

džágarijá – střízlivost

džágarijánujóga – oddaný střízlivosti

džahati – opustit, odstranit

džaja – vítězství

džájati – zrodit se

džala – voda

džála – síť

džanapada – země

džanatá – lidé

džánáti – poznávat, znát

džá.ni – (1) ztráta, škoda; (2) žena

džará – stárnutí, chřadnutí

džarati – stárnout, chřadnout

džátarúpa – zlato

džáti – zrození, zrod; druh

džátisa.msára – putování od zrodu k zrodu

dža.tá – spletenec, cop

dža.tila – (asketa) se spletenými vlasy

džighaččhá – hlad

džighaččhati – být hladový, mít hlad

džiguččhá – znechucení, nechuť

džiguččhati – být znechucen

džíjati – stárnout, chřadnout

džina – Vítěz

dži.n.na – sešlý

džíra.natá – stáří

džíva – duše; život

džívati – žít

dživhá – jazyk

džívita – život

džuti – lesk



DŽH

džhájati – (1) meditovat; (2) hořet, planout

džhána – (1) (meditační) pohroužení, meditace; (2) planutí, oheň



E

édžá – emoce

éhi – pojď, pojď sem

éhipassika – zvoucí k nahlédnutí

éka – jeden; osamocený, o samotě

ékačča – jeden, jistý

ékaggatá – sjednocenost, jednobodovost (mysli)

ékájana – jdoucí jedním směrem, přímý

éka.msa – na jednom rameni; určitost, jistota

ékatta – jednota; samota

ékódibháva – sjednocení

é.lamúga – žvanivý

étarahi – nyní, teď, v současnosti

ettávatá – potud, do té míry

ettha – zde

éva – tak, právě

éva.m – tak, takto; ano (souhlas)

évarúpa – takový



G

gabbha – vnitřek; lůno; zárodek

gaččhati – jít, kráčet

gaddha – sup

gádhati – mít oporu

gaha – dům

gahana – houští, houština

gaha.ní – zažívání, trávení

gahapati – hospodář

gaha.t.tha – hospodář, laik

gahita – uchopený, chycený; pochopený

gáma – ves, vesnice

gámantavihárin – žijící na kraji vesnice

gambhíra – hluboký

gambhíravabhása – jevící se jako hluboký

gandha – vůně, pach

gantha – vazba, pouto

ganthati, ganthéti – vázat

ga.na – skupina

ga.n.da – nádor

ga.nhati, ga.nháti – vzít, uchopit, chytit, držet; rozpoznat (nimitta.m)

garahati – kárat

gárajha – jenž má být kárán

garu – těžký; ctěný

gati – odchod; dosah; stav (po smrti), (budoucí) život

gáthá – verš

gathita – uvázaný

gatta – tělo, údy

gava – kráva, býk

gavésati – hledat

gavésin – hledající

gáví – kráva

gédhi.m karóti – snažit si získat

géha – dům

gejja – recitace

gihin – laik, světský člověk

gilána – nemocný

gilánapaččajabhésadždža – léky pro případ nemoci

giri – hora

giribbadža – horská rozsedlina

gíta – zpěv

gívá – krk

– kráva, býk

góčara – pastva, zdroj potravy; oblast, pole, sféra

gópála – pasáček krav

gotta – rod

gu.na – provaz, struna; pramen (složka); vlastnost, kvalita

gútha – výkaly

gutta – střežený



GH

ghara – dům

ghósa – zvuk, hlas



H

hadaja – srdce

hájana – (1) úbytek; (2) rok

hájin – nechávající za sebou

ha.msana – naježení, zježení (chlupů)

ha.msati – naježit se, zježit se

hanati, hanti – mlátit; zabít; zničit; potrestat

háni – úbytek, ztráta

hanu – čelist

hápéti – zanedbávat, opomíjet

harájati – stydět se; trápit se

harati – nést, odnášet, přinášet

haré.nuká – hrách

harita – zelený, nažloutlý

hása – smích

hasati, hassati – smát se

hasita – smějící se; smích

hassa – směšný; smích; žert

hata – zabitý, zničený

hattha – ruka

hatthabandha – náramek

hatthagata – jsoucí v něčí hrsti

hatthin – slon

hatthinatthara – sloní koberec

há.taka – zlato

havé – jistě, zajisté

havja – oběť, obětina

héma – zlato

hémanta – zima (roční období)

hémantika – zimní

hémava.n.na – zlatý

hétu – důvod, příčina

he.t.thá – pod

hi – neboť; jistě

hima – studený, mrazivý; sníh, led

hi.msati – zraňovat; zabíjet

hína – nízký; ubohý; zbavený (něčeho), postrádající

hínavirija – ochablý

hiraňňa – zlato

hiri, hirí – stud

hiribala – síla studu

hiriottappa – stud a svědomí

hita – užitečný, prospěšný; prospěch

hitánukampin – mající přátelský soucit

hóma – oběť, obětina

hóti, bhavati – být, existovat

hura.m – tam



I

iččhá – přání

iččhati – přát si

idapaččajatá, idappaččajatá – specifická podmíněnost

iddha – kvetoucí (město)

iddhábhisa"nkhára – akt nadobyčejné síly

iddhi – úspěch; nadobyčejná, nadpřirozená síla či moc

iddhika – mocný

idha – zde

indrija – schopnost, mohutnost; smysl (oko, ucho atd.)

irijá – jednání

isi – svatý muž, zřec, věštec

issá – závistivost

issara – Pán

itivuttaka – proslov

itthi, itthí – žena

i.t.tha – příjemný



J

jáčati – žádat

jáčitaka – vypůjčený (majetek)

jadá – když

jadžati – obětovat; věnovat (dary)

jána – vůz, vozidlo

jaňňa – oběť; darování (almužny)

jápéti – uvést do pohybu; žít (z něčeho)

jasó, jasa – sláva

jathá – jak

jathábiranta.m – podle libosti

jathábhúta – tak, jak to (skutečně) je

jathádhamma – jak se patří

jathápaččaja – jak se mu zlíbí

játi – jít

jató – od, odkud; protože

jattha – kde

jébhujjéna – většinou, převážně

jobbana – mládí

jódhádžíva – voják

jódžéti – zapřáhnout; připravit

jógakkhéma – vyproštění z jha (strasti)

jóni – lůno, vagina; zrod

jónisó – moudře, důkladně, pečlivě

juddha – boj, bitva

juga – jho; pár, dvojice; generace, věk

juvan – mladý



K

kadá – kdy?

kája – tělo; skupina

kájasakkhin – tělesný svědek

kájika – tělesný

káka – vrána

kála – černý, tmavý; čas, doba

kalaha – hádka

kálakésa – černovlasý

kali"ngara – trám, kus dřeva

kaljá.na – dobrý; krásný

kaljá.namitta – dobrý přítel

kaljá.nasahája – dobrý druh

káma – smyslnost, smyslná rozkoš, smyslná touha

kámaččhanda – smyslná touha

kámagu.ná – prameny smyslnosti

kamala – lotos

kámásava – zákal smyslnosti

kámata"nhá – smyslné toužení

kamati – kráčet

kamma – čin, činnost; práce, zaměstnání

kammaníja – tvárný; schopný činnosti

kammanta – jednání; zaměstanání

ka.msa – bronz

ka.msapáti – bronzová miska

kandara – jeskyně

kandati – naříkat

kanta – půvabný

kantára – divočina

ka.nha – tmavý, černý

ka"nkhá – nejistota, pochybnost

ka"nkhati – být nejistý, pochybovat; očekávat

kaňčana – zlato

kappija – vhodný, správný; časový

kára – služba

kara.níja – to, co má být děláno

karóti – dělat, konat

karu.ná – soucítění, soucit

káruňňa – soucit

kásája, kásáva – žluté (roucho)

kasi.na – celý

kasira – s potížemi

kata – vykonaný, učiněný; tepané (zlato)

katakibbisa – provinilec, provinilý člověk

kataňňú – vděčný

kataňňutá – vděčnost

kataparappaváda – zkušený v disputaci

kathá – hovor, rozhovor; výklad, řeč

katha.m – jak?, proč?

katha.mkathá – pochybnosti

kathasallápa – rozhovor

katiká – domluva, smlouva, dohoda

kattar – činitel; Tvůrce

ka.tuka – ostrý, bodavý; hořký

ka.t.tha – dříví (na topení)

késa – vlasy

késamassu – vlasy a vousy

ké.tubhin – podvodník

kévala – úplný; úplně, naprosto

kévalaparipu.n.na – naprosto dokonalý

kévalin – dokonalý

khádanija – jídlo

khádati – jíst, kousat

khaja – vyhlazení, zničení

khamati – prominout; líbit se; souhlasit

khandha – skupina, složka; množství, masa; rameno; kmen

khandhaka – kapitola

khanti – trpělivost; přijímání

kha.nati – vykořenit; zraňovat

khattija – šlechtic

khetta – pole

khila – pustá zem; hrubost (mysli)

khíla – kůl

khí.na – vyhlazený, zničený

khí.násava – ten, jehož zákaly jsou vyhlazeny (= arahant)

khippa – rychlý

khippábhiňňá – s rychlým poznáním

khudá – hlad

khudda – malý

khuddaka – malý

khuppipásá – hlad a žízeň

kiččha – potíž, obtíž

kilamatha – únava, vyčerpání

kilamati – unavit se, vyčerpat se; rmoutit se

kilanta – unavený, vyčerpaný

kilaňdžá – rohož

kilésa – nečistota

ki.makkhájin – co učí?

ki.mvádin – co říká?

kiňčana – něco

kisa – hubený

kittéti – chválit

kittisadda – dobrá pověst

kódha – hněv

kóvida – znalý

kuččhi – lůno

ku.d.da – zeď

kukkučča – starostlivost

kukkura – pes

kukku.ta – kohout

kula – rod, rodina

kulaputta – mladík, syn z (dobré) rodiny

kumára – chlapec, hoch

kumbha – hrnec

kumbhakára – hrnčíř

kummása – kaše

ku.n.dala – náušnice

kupita – podrážděný

kusa – tráva

kusala – dobrý, prospěšný

kusíta – líný

kussobbha – tůně

ku.tí, ku.ti – chýše

ku.t.thin – malomocný



L

labbhá – možný

lábha – zisk

lábhá – „je to dobré“

labhati – získat, dostat

ladždžati – stydět se, být stydlivý, ostýchavý

lahu – lehký

lahuka – lehký; malý, nepatrný

lahu.t.thána – lehkost

lákhá – lak

lakkha.na – znak, rys, vlastnost, charakteristika

latá – liána

la.tukiká – křepelka

lé.na, léna – jeskyně

lihati – lízat

líjati – lepit se

likhati – škrábat, rýt, psát

limpati – poskvrnit

li"nga – znak, rys, vlastnost; pohlaví

lippati – být poskvrněn

lóbha – chtivost

lóha – kov

lóhita – červený; krev

lóka – svět

lókavidú – znající svět

lókija – světský

lókuttara – nadsvětský, transcendentní

lóma – chlupy

ló.na – sůl

lubbhati – být žádostivý

ludda – krutý; lovec

luddha – žádostivý

lúkha – hrubý, prostý

lúkhačívara – nosící hrubé roucho



M

– ne (zápor)

mačča – smrtelník

maččha – ryba

maččharin – sobecký

maččharija – sobectví, sobeckost

mačču – smrt, Smrt

mada – opojení; pýcha

madaníja – opojný

madhu – med

madhura – sladký

madždža – opojný nápoj, víno

madždžati – (1) být opojený; (2) leštit

madždžha – střední

madždžhé – uprostřed

madždžhima – střední

maga – zvíře, gazela

magga – stezka

maggati – stopovat, sledovat

mahábhúta – velký prvek

mahaggata – zmohutnělý, rozšířený

maháhatthi – velký slon

mahallaka – obtížený léty

mahánága – velký slon, velký tvor

mahant – velký

mahánubháva – velikost

mahapphala – velmi plodný

mahápurisa – velký muž

mahárádža – velký král

mahásamudda – velký oceán, moře

mahésakkha – mající velký vliv

mahásobbha – jezero

mahí – země

mahiddhika – mocný

májá – pokrytectví; (magický) trik, kouzlo, kejkle, iluze

májákára – kouzelník, kejklíř

maja.m – my

májávin – pokrytecký

makkha – pohrdavost

makkhin – pohrdavý

mala – poskvrna, špína

málá – květinový věnec

mama – moje

mamájati – přisvojovat si

mama"nkára – přisvojování

ma.msa – maso

ma.msapési – kus masa

mána – (1) domýšlivost; (2) míra

mánánusaja – sklon k domýšlivosti

manápa – líbezný, libý

manasikára – pozornost; úvaha, uvažování

manasikaróti – dávat pozor, věnovat pozornost; uvažovat

manda – tupý

manó, mana – mysl

manókamma – mentální čin

manórama – lákavý

manóviňňejja – poznatelný myslí

manóviňňá.na – mentální vědomí, vědomí mysli

mánusa – lidský

manussa – člověk

má.nava – mladík

ma.n.dala – kruh, okruh

ma.n.dana – ozdoba

ma.n.danadžátika – hledící si ozdob

ma.n.dapejja – jako lahodný nápoj

ma.n.déti – zdobit

ma.ni – drahokam, šperk

ma.nika – džbán na vodu

ma.niku.n.dala – náušnice

ma"ngala – šťastný, příznivý; šťastné znamení

ma"nku – zaražený

maňňaná – smýšlení

maňňati – myslet si, mínit, smýšlet

maňňita – smyšlenka

mápéti – postavit, vystavět, vybudovat

mára – Mára, Smrt

mara.na – smrt

marati – umírat, zemřít

maríči – přelud

márisa – pane (oslovení)

mása – (1) měsíc (období roku); (2) fazole

mata – mrtvý

mátá – matka

mátákuččhi – matčino lůno

mátápitaró – otec s matkou, rodiče

mathati – cloumat, třepat

mathita – podmáslí; (myšlenková) spekulace

mátiká – osnova, matrice, sumář

matta – (1) dostatečný; (2) opojený

mattá – míra

mattaňňú – umírněný, znající míru

mattaňňutá – umírněnost

mattha – hlava

matthaka – hlava; vrcholek (hory), koruna (stromu)

mátugáma – ženy

médhá – moudrost

médhávin – moudrý, důvtipný

mégha – mrak, oblak

méraja – lihovina, alkohol, opojný nápoj

méthuna – sexuální; sex, pohlavní styk

méthunadhamma – sex

mettá – laskavost, přátelskost

miččhá – nesprávně, špatně

miččháčára – nesprávné jednání

miččhádi.t.thi – nesprávný názor

middha – malátnost

miga – divoké zvíře; gazela

migáčíra – Gazelí háj

migadája – Gazelí háj

migava – lovec

mijjati, míjati – umírat, umřít

mí.lha – výkaly

miňdža, miňdžá – morek (kosti), jádro

mitta – přítel

mittatá – přátelství

módati – radovat se

mógha – pošetilý, hloupý, marný

móha – zaslepenost, zmatek

móhéti – zmást

mokkha – (1) osvobození; (2) nejvyšší

mómúha – hloupý

móra – páv

mósadhamma – mající klamnou povahu

muččhita – v mdlobách; okouzlený

muddá – pečeť; počtářství

muddha, muddhá – hlava, vrchol

mudindrija – slabý

muditá – blahovůle (radost nad štěstím druhých)

mudu – hebký, poddajný

mugga – fazole

muhutta – okamžik

mukha – ústa; tvář; ústí, vstup; vršek, předek

mukhara – hrubý

múla – kořen; pata (stromu); zdroj, základ

muni – mudrc

mu.n.da – holohlavý

muňčati – osvobodit; uvolnit; vypustit, vyslat; zanechat, opustit

muňdža – druh trávy

musá – lživě, klamně, falešně

musáváda – lhaní, lež, lživá řeč

muta – to, co je zakoušeno

mutimant – rozvážný

mutti – uvolnění

mu.t.tha – se zatemněnou (pamětí)

mu.t.thasati – postrádající bdělost

mu.t.thi – pěst



N

na – ne

nábhi, nábhí – pupek; náboj, střed kola

načča – tanec

nadati – řvát, vydávat zvuk

nadí – řeka

nága – démon; slon; velký tvor

nagara – (opevněné) město

naháru – šlacha

naja – metoda

nakha – nehet, dráp

nala, na.la – rákos

nalakalápí – rákosová otep

nalá.ta – čelo

náma – jméno

námarúpa – jméno-a-hmota

namati – ohýbat, přiklánět

namó – (uctivý) pozdrav

náná – různě

nánatta – mnohost, rozmanitost

nandi, nandí – potěšení

na"ngu.t.tha – ocas

nara – muž

naraka – peklo

nárí – žena

nassati – být ztracen

nati – přiklánění, ohýbání

natthika – nihilista

natthikadi.t.thi – nihilismus

nava – (1) devět; (2) nový

nává – loď

navaka – nováček, nový mnich

navama – devátý

nejja – jenž má být veden; jenž má být vyvozen

nekkhamma – zdrženlivost, odříkání

némanta.nika – přijímající pozvání

némi – obvod

népakka – obezřelost

néti, najati – vést

netta – vedení; otěže; oko

névasaňňánásaňňájatana – sféra ani-vnímání-ani-nevnímání

nibbáhati – odvézt

nibbájati – vyhasnout, vyvanout

nibbána – vyhasnutí, vyvanutí (chtivosti, nenávisti a zaslepenosti)

nibbápéti – uhasit

nibbáti – vyhasnout, vyvanout

nibbattati – vyvstávat, vznikat

nibbédha – proniknutí; pronikavý

nibbédhiká – pronikavá

nibbidá – odvrácení

nibbindati – odvrátit se

nibbuta – vyhaslý

nibbuti – vyhasnutí, vyvanutí

níča – nízký

ničča – stálý

niččamma – bez kůže

niččháta – bez žádosti

nidána – zdroj

niddá – spánek

niddhanta – očištěný

nidždžhájati – uvažovat

nidždžhána – uvažování

nigama – tržní město

nijámatá – zákonitost, jistota

nijata – jistý

nijati – osud

níjati – být veden

nijjánika – vedoucí (k cíli)

nijjáti – vést ven

nikája – skupina, třída; sbírka (textů)

nikáma – touha, libost (podle libosti)

nikáméti – toužit

nikkhamati – odejít, opustit, vystoupit

nikkhipati – odložit, odhodit

nikkudždžati – převrátit

níla – modrý

nillá.léti, nilló.léti – kývat (jazykem)

nimantana – výzva

nimantéti – zavolat, svolat, vyzvat

nimitta – znak, rys; mentální předmět či obraz

nimmala – bez poskvrny

nimmána – měření; tvoření, stvoření

nimmátar – Stvořitel

ninna – nízký; směřující k, plynoucí k; (po svahu) dolů; nížina

ninnétar – ten, kdo vede k cíli

nippapaňča – nerozbujelý

nipu.na – důvtipný; jemný

niraggala – ten, který odstranil závoru

niraja – peklo

nirámisa – nemateriální

niródha – ustání

nirudždžhati – ustat

nirutti – řeč

nisamma – uvážlivě

nisídati – usednout, sedět

nisinna – sedící

nissaja – opora, závislost

nissajati – záviset na, opírat se o

nissara.na – únik

nissarati – uniknout

nissita – závislý na

nitthara.na – překonání, překročení

ni.t.thá – cíl, vrchol

ni.t.thita – hotový

nivápa – krmivo; návnada

nívara.na – (mentální) překážka

nivása – pobyt, místo pobytu

niváséti – ustrojit se

nivésana – vstup, dům; lpění

nivi.t.tha – usazený, ponořený

– ne



Ň

ňá.na – poznání

ňá.nadassana – poznání a vidění

ňája – metoda, (správná) cesta

ňáti – příbuzný

ňátisálóhitá – příbuzní a členové rodiny



O

óbhása – světlo, záře

óčarati – prozkoumat

óčináti – trhat

ódahati – nastražit (past); naslouchat (sóta.m ódahati)

ódaka – voda

ódana – (vařená) rýže

ódhi – míra

ódhisó – do jisté míry

ódžá – živina, výživa

ógha – proud, záplava

óharati – ostříhat, oholit

óhita – složený

óhitabhára – ten, který složil břemeno

óhitasóta – naslouchající

ókampéti – potřást (hlavou)

ókása – příležitost; prostor

okkamana – vstoupení, dosažení

okkamati – vstoupit do

okkhittačakkhu – se sklopenýma očima

ólókéti – pozorovat

ó.lárika – hrubý

ónaddha – zakrytý, obklopený

ónítapattapá.ni – (když) stáhl svou ruku z misky

ópanajika – vedoucí (k cíli)

ópasajika – v blízkosti

óra – tento břeh

órambhágija – nižší (pouto)

órapára – tento i onen břeh

ósídati – potopit se

ottappa – svědomí

o.t.tha – ret

óváda – poučení, ponaučení

óvadati – poučovat



P

pabbadžati – odejít (z domova do bezdomoví)

pabbadždžá – odchod (z domova do bezdomoví)

pabbadžita – ten, který odešel (z domova do bezdomoví)

pabbata – hora

pabbatamuddhá – vrcholek hory

pabhá – záře

pabhassara – zářivý

pabhava – vznik

pačati – péct, vařit

paččádžájati – znovuzrodit se

paččaja – podmínka, příčina; prostředek

paččajatá – podmíněnost

paččajika – spolehlivý

paččakhána – (slušné) odmítnutí

paččakkháti – zanechat

paččanubhóti – podstupovat, zakoušet

paččanta – sousední, sousedící

paččatta – individuální

paččatta.m – sám pro sebe, sám o sobě, individuálně

paččavekkhana – rozjímání

paččavekkhati – rozjímat

paččéka – jednotlivý, individuální, osobní

paččékabuddha – individuálně probuzený

paččéka.m – jednotlivě, individuálně, osobně

paččhá – po

paččhima – poslední; západní; nejhorší

paččóróhati – vystoupit, sestoupit

paččuggaččhati – vyjít naproti

paččuppanna – přítomný, současný, nynější

paččuttarati – vystoupit z

pačču.t.tháti – vstát (kvůli někomu)

páčittija – vyžadující pokání

pada – noha, stopa; stav; věc; slovo, verš

páda – noha

padahati – snažit se

padakkhina – po pravé straně, napravo

padáléti – rozštípnout

pádalóla – ten, kdo se jen tak potlouká

pádamúla – chodidlo

padhána – snaha, snažení

padípa – světlo; lampa

paduma – (červený) lotos

padumin – lotosový; skvrnitý slon

paduminí – lotosové jezírko

padžá – pokolení

padžahati – opustit, zanechat

padžánáti – poznat, znát

padžápati – Padžápati, Pán tvorstva

padždžhájati – dumat (nad něčím)

pahána – opuštění, odstranění

pahitatta – odhodlaný

pahóti – vznikat

páhuna – host; jídlo pro hosta

páhu.nejja – hodný pohostinnosti

pahúta – mnoho

pajirupásati – vykonat poklonu, poklonit se

pakappéti – plánovat

pakkamati – odejít

pakkha – křídlo, strana (těla); (zájmová) strana; dva týdny, polovina měsíce

pakkhandati – poskočit kupředu, nacházet zaujetí

pakkhin – opeřenec, pták

palápa – (1) plevy, otruby; (2) žvanění, tlachání

palása – (1) listí, listoví

palása, pa.lása – (2) panovačnost

paligha – břevno

palikha.nati – vykopat, vykořenit

palipa – bahno

palipanna – ten, který zapadl do bahna

palla"nka – sed se zkříženýma nohama; pohovka

pamáda – nedbalost

pamadždžati – (1) být opojený; být nedbalý; (2) drhnout

pamá.na – míra, délka; měřítko

pamatta – nedbalý

pamódati – radovat se

pámodždža – radost

pámudždža – radost

pa.msu – špína, bláto

pa.msukúla – odhozené hadry

pa.msukúlika – ten, který nosí jen odhozené hadry

pána – pití, nápoj

pannabhára – ten, který složil břemeno

pannadhadža – se spuštěným praporem

pannarasa – patnáct; patnáctý (den)

panta – odlehlý, odloučený

pantha – cesta

pá.na – živá bytost; život

pa.náméti – poklonit se (se sepjatými dlaněmi); zavřít; odeslat

pá.nátipáta – zabíjení živých bytostí

pa.n.daka – eunuch

pa.n.dita – moudrý

pá.ni – ruka

pa.nidahati – nasměrovat; toužit

pa.nidhi – tužba

pa.nihita – nasměrovaný

pa.níta – vznešený, vybraný

pa.n.na – list

pa"nka – močál

paňča – pět

paňčama – pátý

paňčavaggija – náležející ke skupině pěti

paňha – otázka, dotaz

paňhavjákara.na – způsob zodpovídání otázek

paňňá – porozumění

paňňatti – pojem

paňňávimutta – osvobozený porozuměním

paňňávimutti – osvobození porozuměním

pápa – zlý, špatný; zlo

pápaka – zlý, špatný

papaňča – bujení, rozbujelost

papáta – pád; propast

papatati – spadnout

pápu.náti – dosáhnout

para – druhý, onen, jiný; druhý břeh

pára – na druhé straně; druhá strana, druhý břeh

parádžéti – porazit

párádžika – porážka

páragata – ten, který přešel na druhý břeh, který stanul na druhém břehu

parakkama – odhodlanost

paralóka – onen svět, další svět

parama – nejvyšší

parámása – (nesprávné) pojetí, držení se

paráma.t.tha – (nesprávně) pojatý

pára.m – druhý břeh

para.mmara.ná – po smrti

parappaváda – nauka jiných (učitelů)

parattha – (1) dobro druhých; (2) v příštím životě

paréta – přemožený, sužovaný

paribbádžaka – poutník (putovný asketa)

paribbadžati – putovat (jako poutník)

paribhása – nadávka

paribhásati – nadávat

paribhuňdžati – užívat si; očišťovat

paričarati – uctívat (oheň); veselit se

paričáréti – uctívat; veselit se

paridéva – naříkání, nářek

paridévaná – naříkání, nářek

paridévati – naříkat

pari.dahati – hořet, pálit

páridžuňňa – ztráta

pariga.nháti – chopit se, uchvátit

pariggaha – majetek

parihájati – upadat

pariharati – ochraňovat, opatrovat; nosit; obíhat; vést

parijádája – zachvacuje (mysl)

parijádána – vyčerpání

parijádáti – zachvátit, vyčerpat

parijádinna – vyčerpaný, zachvácený

parijáhata – vykonstruovaný

parijája – cesta; pořadí; proces; řeč (o Dhammě); způsob

parijápu.náti – učit se, naučit se

parijésaná – hledání

parijésati – hledat

parijódáta – vyjasněný

parijódha – obrana

parijógáhati, parijógáhéti – vnořit se do; postihnout

parijósána – konec, závěr; cíl

pariju.t.thána – posedlost

pariju.t.thita – přemožený

parikirati – rvát si (vlasy)

parikhá – příkop

parikkamana – vyhnutí se

parikkhára – vybavení, příslušenství; potřebnosti

parikkhí.na – vyhlazený, zničený

pari.láha – horečnatost

parimuččati – osvobodit se

parimukha – před sebou

parinibbájati, parinibbáti – dokonale (zcela) vyvanout, vyhasnout

parinibbájin – dosahující úplného (dokonalého) vyvanutí, vyhasnutí

parinibbána – úplné (dokonalé) vyvanutí, vyhasnutí, uhašení

parinibbuta – dokonale vyhaslý

pariňňá – plné porozumění

pariňňejja – to, co má být plně pochopeno

paripu.n.na – naplněný; úplný, dokonalý

paripúra – úplný, naprostý

paripúréti – naplnit

parisá – shromáždění, doprovod, zástup

parisésa – zbytek

parisiňčati – omýt

parisuddha – očištěný

párisuddhi – očištění, čistota

paritassaná – vzrušení

paritassati – být vzrušen

parivíma.msati – zkoumat

parivitakka – myšlenky

pása – (1) past; (2) oštěp, kopí

pasáda – projasnění; důvěra, oddanost

pásáda – palác

pásádika – krásný

pasajha – násilím (viz pasahati)

pasa.msá – chvála

pasa.msati – chválit

pasanna – jasný, projasněný; naplněný důvěrou, oddaností

pásá.na – kámen

pasáréti – natáhnout (ruku)

pasavati – páchat, spáchat

pasídati – rozjasnit se, projasnit se

passaddhi – uklidnění, klid

passambhati – uklidňovat, zklidňovat

passasati – vydechovat

passati – vidět

passáva – moč

pátála – propast

patati – padat, spadnout

patha – cesta

pátí, páti – mísa, miska

pátimokkha, pá.timokkha – kodex mnišských pravidel

pátimokkhasa.mvara – pod kontrolou pátimokkhy

pátó, páta.m – ráno

patta – (1) miska; (2) křídlo, pero; list; (3) dosažený, získaný

pattakkhandha – s pokleslými rameny

patthaná – touha

patthéti – toužit po

patti – (1) pěšák, pěší, chodec; (2) dosažení, získání

pattika – pěšák, pěší, chodec

pátu – zjevný

pátubháva – projevení se

pátubhavati – objevit se

pa.thama – první

pa.thaví – zem, země

pa.ti – zpět, proti

pa.tibaddha – spjatý s

pa.tibhánavant – prozíravý, důvtipný

pa.tibháti – vytanout na mysli, napadnout

pa.tičaja, pa.tiččaja – nárůst, hromadění

pa.tičča – v závislosti na

pa.tiččasamuppáda – závislé vznikání

pa.tiččasamuppanna – závisle vzniklý

pa.tigga.nháti – přijmout

pa.tigha – odpor, protivenství

pá.tihárija – zázrak

pa.tijádéti – připravit

pa.tijatta – připravený

pa.tika"nkhati – očekávat

pa.tikaróti – odčinit

pa.tikkúla – odporný, odpudivý

pa.tikkúlasaňňá – vnímání odpudivosti

pa.tilabhati – získat

pa.tilóma – „proti srsti“, zpětný, opačný

pa.tinissadždžati – zavrhnout

pa.tinissaga – zavržení

pa.tipadá – cesta, postup, praxe, pokrok

pa.tipadždžati – kráčet

pa.tipatti – postup, praxe

pa.tipuggala – protějšek

pa.tirúpa – správný

pa.tisallána, pa.tisallá.na – samota

pa.tisambhidá – analytická znalost

pa.tisa.mjutta – spjatý s, spojený s

pa.tisa.mvédéti – zakoušet

pa.tisa"nkhá – úvaha

pa.tisa"nkharóti – opravit, opravovat

pa.tisa"nkháti – uvažovat

pa.tisaňčikkhati – uvažovat

pa.tisévati – následovat

pa.tisótagámin – jdoucí proti proudu

pa.tisóta.m – proti proudu

pa.tissunáti – odvětit (souhlasně)

pa.ti.t.thá – zakotvení

pa.ti.t.thahati, pa.ti.t.tháti – zakotvit

pa.ti.t.thita – zakotvený

pa.tivadati – odpovědět, odpovídat

pa.tivédha – proniknutí

pa.tivibhadžati – rozdělit

pa.tividždžhati – proniknout

pa.tivinódéti – odstranit

pa.t.thána – ustavení

pavassati – (začít) pršet

pavattar – ten, kdo vykládá

pavattéti – roztočit, rozběhnout

pavédéti – vykládat

pavédita – vyložený

pavisati – vstoupit do

pavivéka – odloučení

pavivitta – odloučený

pečča – po smrti

pejjála – opakování

pekkhati – hledět, pozorovat

péma – láska, oddanost

pésuňňa – zlomyslnost

péta – zemřelý; duch

pihajati, pihéti – toužit po; závidět

pija – milý

pijáppija – milý a nemilý

pijarúpa – milý

pilavati, plavati – téci, plavat, plout

pi.n.da – kulička, kus; almužna, almužní jídlo

pi.n.dapáta – almužna, almužní jídlo; almužní obchůzka

pi.n.dapátika – ten, který chodí za almužnou

pi.n.di – kulička

pipásá – žízeň

pipásita – žíznivý

pipati – pít

pisu.na – zlomyslný

pisu.naváčá, pisu.náváčá – zlomyslná řeč

pitar – otec

píta – žlutý, zlatý

píti – nadšení

pitipitámahá – předci

pítisukha – nadšení a blaho

pitta – žluč

pi.taka – koš

pí.tha – židle, lavice

pi.t.thi, pi.t.thí – záda, zadní část; vršek

pivati, pibati – pít

pokkhara – lotos; kůže na bubnu

pónóbhavika – vedoucí k opětovnému bytí

pórá.na – starý, dávný

póséti – vyživovat

pubba – (1) hnis; (2) dřívější, minulý

pubbaka – dřívější, minulý

pubbako.t.thaka – Východní koupaliště

pubba"ngama – předcházející

pubbápéti – osušovat

pubbáráma – Východní zahrada

pubbénivása – dřívější pobyt (minulý život)

pubbénivásánussati – vzpomínka na své dřívější pobyty, vybavování si (...)

puččhá – otázka, dotaz

puččhati – ptát se, tázat se; nabídnout, vybídnout

púdžá – uctívání, pocta

púdžéti – ctít, uctívat

púdžita – ctěný, uctívaný

puggala – jednotlivec, jedinec, člověk

puna – opět, znovu

punabbhava – opětovné bytí (znovuzrození)

pu.n.daríka – (bílý) lotos

pu.n.na – plný

pu.n.namá – úplněk

puňdža – hromada

puňňa – zásluha, dobro

puňňakkhetta – pole zásluh

puppha – květ, květina

pura – (opevněné) město

purá – před

purá.na – starý, dávný

purattha.m – před; východ (směr)

puratthima – východní

puré – dříve, před

púréti – naplnit

purima – dřívější, minulý

purisa – muž; člověk

purisaparakkama – mužná odhodlanost

purisatháma – mužná síla

puthu – jednotlivý, zvláštní; mnohý

puthudždžana – obyčejný člověk

puthutta, puthatta – mnohost

púti – shnilý, ubohý

pútikája – ubohé tělo

putta – syn, dítě

puttadára – děti a žena

puttaka – syn, synáček; malé dítě

puttama.msa – synovo maso



PH

phala – plod; dozrání, výsledek; varle

phalati – puknout, rozštípnout se; dozrát

pháléti – štípat, rozštípnout

phalika – křišťál

pharati – pronikat, proniknout

pharusa – hrubý

pharusaváčá, pharusáváčá – hrubá řeč

phassa – dotek

phassáhára – dotek jakožto výživa

phassájatana – základna doteku, sféra doteku

phásu – pohoda

phásuká – žebro

phásuvihára – prodlévání v pohodě

phátikaróti – zmnožit

phé.na – pěna

phíta – zámožný, bohatý

pho.t.thabba – dotyk, hmatatelný předmět

phusati – (1) dotknout se; dosáhnout; (2) pokropit, zkropit

phu.t.tha – dotčený (dotekem)



R

rádžá, rádžan – král

radžaka – barvíř

rádžakula – královský dvůr

radžaníja – spjatý s vášní

rádžánubháva – královská sláva

radžata – stříbo

radždža – království

radždžati – být rozvášněn

radždžu – lano

radžó, radža – skvrna, prach; poskvrna

radžómala – prach a špína

rága – barva, barvivo; vášeň

rahó – samota

rakkhati – střežit, ochraňovat

rama.níja – rozkošný

ramati – libovat si

randha – škvíra; chyba, vada

ra"nga – barva

raňdžati – barvit; těšit se, radovat se

rasa – chuť

rási – hromada

rassa – krátký

ratana – klenot, drahokam

ratha – (1) vůz; (2) radost, potěšení

rati – zalíbení

ratta – (1) obarvený, zabarvený; červený; (2) noc; čas, doba

ratti – noc

ra.t.tha – království; země

riňčati – zanechat, opustit

rittaka – marný

róga – choroba, nemoc

róséti – spílat

rudati, ródati – plakat

rukkha – strom

rukkhamúla – kořen stromu, pata stromu

rumhanija – osvěžující

rúpa – hmota, hmotná forma; tvar, forma

rúpin – hmotný, mající hmotnou formu



S

sa – s; vlastní

sabba – celý, veškerý; vše, všechno

sabbadá – vždy

sabbadhi – všude

sabbaňňú – vševědoucí

sabbathá – zcela

sabbattha – všude

sabhá – hala

sabrahmačárin – společník ve svatém životě

sabrahmaka – s Brahmy

sačé – jestli, pokud

sačča – pravdivý; pravda

saččhikaróti – nahlédnout, uskutečnit

saččhikirijá – nahlédnutí, uskutečnění

sadá – vždy

sadara – trýznivý

sadattha – pravý cíl

sadda – zvuk; slovo

saddahati – věřit, důvěřovat

saddhá – důvěra, víra

saddhájika – důvěryhodný

saddhamma – pravá Dhamma (nauka)

sadhammika – společník v Dhammě

saddhánusárin – následovník důvěry

saddhávimutta – osvobozený důvěrou

saddhičara – společník

saddhi.m, saddhi – spolu s, dohromady

sadévaka – s bohy

sádhu – dobrý; dobře

sádhuka.m – správně, dobře

sadisa – rovný, stejný

sádu – sladký

ságara – moře, oceán

ságaranta – obklopený mořem

sagga – nebe

saha – (1) s, spolu; (2) snášející

sahadhammika – společník v Dhammě; v souladu v Dhammou

sahagata – doprovázející

sahája – druh, společník, přítel

sahájatá – přátelství

sáhára – s výživou

sahasá – unáhleně

sahassa – tisíc

sahati – porazit, překonat; snášet; být schopen

sahatthá, sahatthéna – svou vlastní rukou

saja.m – sám

sája.m – večer, v noci

sajana – lůžko

sája.nha – večer

sája.nhasamaja.m – k večeru

sajita – ležící

saka – vlastní

sákaččhá – rozhovor, diskuse

sákaččhéti – hovořit s, diskutovat

sakadágámin – ten, který se jednou vrátí (2. stupeň na ušlechtilé stezce)

saka.ta – vůz

sákhá – větev

sakid, saki.m – jednou

sakka – schopný, možný

sakká – možný

sakkája – osobnost

sakkájadi.t.thi – osobnostní názor

sakkára – pocta

sakkaróti – ctít (někoho)

sakkhin – svědek

sakkóti – moci

saku.na – pták

sála – sálový strom

sálá – hala, sál

sálavana – sálový háj

sáli – rýže

salila – voda

sálína – čistá (rýže)

salla – šíp

sallakatta – chirurg

sallápa – rozhovor

sallaviddha – zasažený šípem

sallékha – očišťování

sálóhita – člen rodiny

sa.lájatana – šest (smyslových) základen

sama – (1) klid; (2) rovný; stejný; nestranný, spravedlivý

samáčára – chování, jednání

samádahati – shromážďovat, soustřeďovat

samádapéti – povzbuzovat

samádhi – soustředění, usebrání

samádhibhávaná – rozvoj soustředění

samádhidža – zrozený ze soustředění

samádhijati – soustředit se

samágaččhati – shromáždit se, setkat se, přijít

samágama – styk

samágata – shromážděný

samagga – v souladu

samáhita – soustředěný

samaja – doba, čas

sáma.m – sám

samána – (1) stejný, rovný; (2) jsoucí

samanaka – s myslí

samanantará – okamžitě po

samannágata – obdařený

samannánéti – usměrňovat

samanta – celý, veškerý

samantačakkhu – Vševidoucí

samanubhásati – přemlouvat

samanudžánáti – schválit

samanujuňdžati – dotazovat se

samanugáhati – přesvědčovat

samanupassaná – nahlížení

samanupassati – nahlížet

sama.na – asketa

sáma.néra – novic

sama"ngibhúta – obklopený

sámaňňa – asketický život, asketismus

samápadždžati – dosáhnout, vstoupit do

samápatti – dosažení

samappita – vydaný; obdařený

samáraka – s Máry

samásati – stýkat se

samatha – utišení

samatikkama – překonání

samatikkamati – překonat

samatta – (1) rovnost; (2) završený; úplný, dokonalý

sambahula – několik, mnoho

sambhava – vznik, vstupování v bytí

sambhavati, sambhu.náti, sambhóti – vznikat, vstupovat v bytí; být schopen

sambhavésin – usilující o bytí

sambhávéti – dosáhnout; uznávat

sambhávita – uznávaný

sambhúta – vzniklý

sambódha – probuzení

sambódhi – probuzení

sambódhiparájana – směřující k probuzení

sambodždžha"nga – článek probuzení

sambuddha – Probuzený; pochopený

sambudždžhati – pochopit

sámíčí, sámíči – správný

samiddhi – úspěch

samidždžhati – být úspěšný, mít úspěch

samihita – soustředěný

sámisa – materiální

samma – příteli (oslovení)

sammá – správně, dokonale

sammádi.t.thi – správný názor

sammáňá.na – správné poznání

sammappadhána – správné snažení

sammappaňňá – správné porozumění

sammásambuddha – dokonale probuzený

sammasati – uchopit, dotýkat se; rozjímat

sammatta – (1) opojený; (2) správnost

sammiňdžati – pokrčit

sammódati – radovat se; vyměnit si přátelské pozdravy

sammóha – malomyslnost, zmatek

sammósa – zmatek

sammujhati – být zmatený

sammukha – tváří v tvář, v přítomnosti, přímo od

sammú.lha – zmatený

sammuti – dohoda, konvence; určení; výběr; domněnka, názor

samódaka.m – na hladině vody

samósara.na – setkání, spojení

sampadósa – ošklivost

sampadžána – uvědomělý

sampadžaňňa – uvědomělost

sampaha.mséti – podněcovat

sampajóga – spojení

sampakampati – třást se, chvět se, otřásat se

sampalibhaňdžati – rozbít se

sampanna – obdařený; úplný, dokonalý

samparája – budoucnost (po smrti)

sampaváréti – obsloužit

sampha – planý, malicherný

samphappalápa – plané žvanění, klepy

samphassa – dotek

samphusati – dotknout se

samudáčarati – vyskytovat se; napadat; oslovovat

samudágata – získaný

samudaja – vznik, původ

samudda – moře, oceán

samuggháta – vykořeněný

samúhanati – vykořenit, odstranit

samuppáda – vznikání, vyvstávání

samuppadždžati – vznikat, vyvstávat

samuppanna – vzniklý

samusséti – vztyčit

samussita – vystavěný, vztyčený

samuttédžéti – nabádat

samu.t.thána – vznik

sa.mhita – spjatý s, spojený s

sa.mjódžana – pouto

sa.mjóga – pouto; spojení

sa.mjuňdžati – spojit

sa.mjutta – připoutaný, spjatý

sa.msagga – styk, sdružování

sa.msáméti – uklidit (své přístřeší)

sa.msára – putování (ze života do života)

sa.msarati – putovat (ze života do života)

sa.msa.t.tha – ve styku

sa.mva.d.dha – vzrostlý

sa.mva.d.dhati – růst

sa.mva.n.néti – chválit

sa.mvara – zdrženlivost, ovládání

sa.mvattati – vést k

sa.mvéga – hnutí, pohnutí (mysli)

sa.mvibhadžati – rozdělit, podělit se

sa.mvuta – zavřený; zdrženlivý, ovládající se

sanantana – odvěký

sanda – hustý; hustý les

sandasséti – poučovat

sandati – téci

sandhana – vlastnictví, majetek

sandhávati – obíhat

sandhi – spojení, spojka; zlom, díra

sandhimukha – loupež

sandhúpéti – vykuřovat

sandi.t.thika – viditelný zde a nyní, bezprostředně viditelný

sannáméti – ohnout

sanničaja – hromadění

sannidhi – skladování

sannipáta – shromáždění; náhoda

sannipatati – shromáždit se

sannisídati – usadit se; sedět společně, pohromadě

sant – jsoucí, existující; dobrý, pravý

santa – (1) klidný, mírný; (2) unavený, vyčerpaný

santápa – trýznivý; trýzeň, muka

santappéti – uspokojit

santati – sled, plynutí, kontinuita

santhava – známost

santi – klid, mír

santika – přítomnost

santiké – v přítomnosti

santipada – klidný stav

santósa – spokojenost

santusita, santussita – spokojený

santussati – být spokojený

santu.t.tha – spokojený

santu.t.thi – spokojenost

sá.na – (1) konopí; (2) zadlužený

sa.nha – jemný, hladký

sa.n.thapéti, sa.n.thápéti – dohodnout se

sa"nga – připoutanost

sa"ngaha – soubor; přátelskost

sa"ngáma – bitva, boj

sa"ngámávačara – zkušený v boji

sa"ngati – setkání

sa"ngha – obec (mnichů)

sa"ngíti – společná recitace

sa"nkappa – rozmýšlení, úmysl

sa"nkára – odpadky, smetí

sa"nkha – mušle

sa"nkhá – pojem; vyčíslení

sa"nkhájati, sa"nkháti – počítat

sa"nkhalá – řetěz

sa"nkhaliká – řetěz

sa"nkhalikhita – jako vyleštěná mušle

sa"nkhára – formace

sa"nkharóti – formovat

sa"nkhata – zformovaný

sa"nkhátadhamma – ten, který postřehl skutečnost

sa"nkhitta – krátký, stručný; tenký; strnulá (mysl)

sa"nkhitténa – stručně

sa"nkilésa – znečištění

sa"nki.n.naparikha – ten, který zaplnil příkop

saňčétaná – záměr

saňčétanika – záměrný

saňdžánáti – vnímat

saňdžáti – narození, zrod

saňdžitar – Dárce

saňňá – vnímání, vjem

saňňápéti – přesvědčit

sapadána.m – (chodící) bez zastávek od domu k domu

sappa – had

sappaččaja – podmíněný

sappája – vhodný, prospěšný

sappurisa – dobrý člověk

sara – (1) rákos, šíp; (2) plynoucí, tekoucí; (3) jezero; (4) vzpomínka; (5) hlas

sára – jádro; jádrové dřevo; podstata

sárambha – vznětlivost

sara.na – útočiště

sara.nagamana, sara.nágamana – přijímání útočiště

sára.níja – zdvořilý, zdvořilostní, přátelský

sárathi – vozataj

sarati – (1) téci, plynout, běžet; (2) pamatovat si; (3) drtit

sáratta – rozvášněný

saríra – tělo; mrtvé tělo, mrtvola; ostatky

sarírika – tělesný

sáruppa – vhodný, náležitý

sasa – zajíc

sásana – rada, poselství; (Buddhovo) učení

sása"nka – nebezpečný

sásapa – hořčičné semínko

sásava – spojený se zákaly

sassama.nabráhma.na – s askety a bráhmany

sassata – věčný

sassatadi.t.thi – eternalismus

sassataváda – eternalismus, víra ve věčnost

sassatisama.m – až na věčnost

sassú, sassu – tchyně

sasura – tchán

sata – (1) sto; (2) bdělý

sáta – příjemný

sátačča – vytrvalost

satakkhattu.m – stokrát

sáthalika – nevázaný

sati – bdělost, pamětlivost, bedlivost

satimant – bdělý

satipa.t.thána – základ bdělosti

satisampadžaňňa – bdělost a uvědomělost

satta – bytost; sedm

sattakkhattu.m – sedmkrát

sattama – (1) sedmý; (2) nejlepší

sattha – (1) meč, zbraň; (2) věda, umění; (3) karavana

sáttha – obdařený smyslem

satthar – mistr, učitel

satthaváha – vůdce karavan

satti – (1) schopnost, síla; (2) nůž, meč; kopí

sattisúla – ostrý kůl

sá.ta, sá.ti – šat, oděv

sá.thejja – klam

sa.thi – klamavý

sa.t.thi – šedesát

sávaka – žák

sávakasa"ngha – obec žáků

savana – (1) ucho, sluch; slyšení, naslouchání; (2) plynutí

savičára – s rozvažováním

saviňňá.na – vědomý, s vědomím

saviňňá.naka – vědomý, s vědomím

savitakka – s myšlením

savjaňdžana – obdařený výrazem

séda – pot

sejja – lepší

sejjá – postel, lůžko

sejjaka – ležící

sékha – ten, kdo se cvičí

séla – skalnatý; skála, kámen

sémha – hlen

séná – vojsko, armáda

sénápati, sénápatika – vojevůdce, generál

sénásana – přístřeší

sé.ni – cech

séritá – svoboda, nezávislost

sésa – zbývající; zbytek

séta – bílý

sétaka – průzračný

séti, sajati – spát, ulehnout

sétu – lávka, most

se.t.tha – nejlepší, nejvyšší

se.t.thi – obchodník, pokladník, boháč

sévaná – stýkání se, následování

sévati – stýkat se, následovat, sloužit; používat

sibbana – šití

sibbaní – švadlena

sibbati – šít

sigála – šakal

sígha – rychlý, svižný

síha – lev

síha.la – Šrí Lanka, Cejlon; sinhálský

síhanáda – lví řev

sikhá – okraj, špička, vrchol, hřebínek

sikkhá – cvičení

sikkhápada – cvičební pravidlo

sikkhati – cvičit se

silá – skála, kámen

síla – chování; ctnost, mravnost; (řádová) pravidla

sílabbata – pravidla a praktiky

sílabbataparámása – nesprávné pojetí pravidel a praktik, lpění na pravidlech a praktikách

sílabbatupádána – uchopování pravidel a praktik

sílavant – ctnostný

silóka – sláva, věhlas

símá – mez

sináti – koupat se

sinéha, snéha – vláha, kapalina; náklonnost

si"nghá.niká – nosní hlen, smrk

si"nghá.taka – křižovatka

sippa – umění, řemeslo

sippika – umělec

sira – hlava

siri.msapa – plaz, had

sísa – (1) olovo; (2) hlava; vrchol

síta – chladný, studený

sobbha – díra, jáma

sóbhati – vypadat krásně

sóčana – trápení, truchlení

sóčati – trápit se

sóčejja – čistota

sódhéti – čistit, očišťovat

sóka – trápení

sókaparidéva – trápení a naříkání

sókasalla – šíp trápení

sókhja – slast, štěstí

sókhumma, sókhummatá – jemnost

só.lasa – šestnáct

sómanassa – radost

sómbhá – loutka

só.na, sóna – pes

só.n.da – opilec

só.n.dá – sloní chobot

só.nita – krev

sópána – schody, schodiště

soppa – spánek, sen

sóta – (1) ucho, sluch; (2) proud, tok

sótadhátu – sluch

sótápanna – ten, který vstoupil do proudu (1. stupeň na ušlechtilé stezce)

sótápatti – vstoupení do proudu

sótavant – ten, kdo slyší

sotta – spící

sotthi – štěstí, bezpečí

sóvačassa, sóvačassatá – přístupnost

sóvaggika – nebeský

subbača, suvača – přístupný

subha – krásný, čistý, jasný, zářivý; krása, čistota

subhaga – šťastný

subhaki.nhá, subhaki.n.ná – třpytiví bozi

subhanimitta – znak krásy

subhara – nenáročný

suči – čistý

súči – jehla; zástrčka u dveří

súčiká – jehla; zástrčka u dveří

súda – kuchař

sudda – šúdra, příslušník čtvrtého společenského stavu

suddha – čistý; prostý, pouhý

suddhasa"nkhárapuňdža – pouhá hromada formací

suddhatá – čistota

suddhatta – čistota

suddhávásá – Čisté příbytky (nebeská sféra)

suddhi – čistota

sudi.t.tha – dobře viděný

sududdasa – velmi těžce viditelný

sudždžhati – očistit se

súdžu – přímý, upřímný

sugahita, suggahíta – správně pochopený

sugata – Blažený

sugati, suggati – šťastná budoucnost

sukara – snadný

súkara – vepř, kanec

súkarama.msa – vepřové

súkarika – řezník

sukha – slastný, příjemný, blažený, snadný; slast, blaho, štěstí

sukhavihára – blažené prodlévání

sukhédhita – vychován v štěstí

sukhetta – dobré pole

sukhita – šťastný, blažený

sukhuma – jemný

sukka – (1) planeta, hvězda; semeno, sperma; (2) bílý, jasný, čistý

sukkha – suchý, vyschlý

sukkhápana – vysušování

sukkhati – vyschnout

súla – kůl

sulabha – snadno dosažitelný, získatelný

sumédha – moudrý

sumédhasa – moudrý

su.msumára – krokodýl

súná – jatky

sunakha – pes

su.náti, su.nóti – slyšet, naslouchat

su.nisá, su.nhá – snacha

su"nka – daň, clo; zisk

suňňa – prázdný

suňňágára – prázdné místo

suňňata – prázdný

suňňatá – prázdnota

suňňatápa.tisa.mjutta – spojený s prázdnotou

suňňatávihára – prodlévání v prázdnotě

súpa – polévka, omáčka

supá.na – pes

supati, suppati, soppati – spát

súpatittha, supatittha – s pěknými břehy

súpejja – polévka, omáčka

supina – sen

supinaka – sen

supinanta – sen

supita – spící; spánek

sura – bůh

surá – lihovina, alkoholický nápoj

súra – odvážný, chrabrý; hrdina

surija – slunce

surijaggáha – zatmění slunce

susána – hřbitov, pohřebiště

susa"nkhata – dobře připravený

sussati – být vysoušen

sussúsati – poslouchat (být poslušný)

susu – mladík, chlapec

susuká.lakésa – černovlasý

suta – (1) slyšený; (2) syn

sutavant – poučený

suti – tradice

sutta – (1) spící; spánek; (2) nit, vlákno; rozprava, řeč

suttanta – rozprava, řeč

suvača, subbača – přístupný

suvá.na, suvána – pes

suva.n.na – nádherný; zlato

suva.n.nakára – zlatník

svákára – s dobrými vlastnostmi

svákkháta – dobře vyložený

svátana – zítřejší

své – zítra



T

tača, tačó – kůže; kůra

taččhaka – tesař

tádí, tádi – Takový

tajó – tři

takka – rozumování, logika

takkaparijáhata – vykonstruovaný na základě (pouhé) logiky

tála – palmovník

tálávatthukata – podobně jako pařez palmovníku

tama – tma, temnota

tanóti – táhnout, natahovat

tanutta – oslabení

tá.na – útočiště

ta.nhá – toužení; žízeň

ta.nhíjati – toužit

tapa, tapó – kajícnictví

tapassin – kajícník

tarati – překročit, překonat, přejet

taru.na – mladý

tasati – toužit; třást se, chvět se

távati.msa – Třicet tři (bohů)

táta – otec, táta; drahý

tathá – tak, takto

tathágata – ten, jenž dospěl k takovosti (přízvisko Buddhy)

tathatta – stav takovosti

tédža, tédžó – žár, záře

téla – olej (sezamový)

télapadípa – olejová lampa

ti – tři

tika – trojice

tikhi.na – ostrý

tikiččhá – léčba, léčení

tikiččhaka – lékař

tikiččhati – léčit

tikkha – bystrý

ti.msa.m – třicet

ti.na – tráva

ti.nha – ostrý

ti.n.na – ten, který překonal či překročil (na druhý břeh)

ti.nukká – pochodeň ze suché trávy

tippa – trýznivý

tiraččhána – zvíře

tirija.m – napříč

titta – nasycený

tittha – brod; sekta

titthija – příslušník sekty, sektář

ti.t.thati – stát; trvat; žít

tuččha – prázdný, planý

tudati – šťouchat, pošťuchovat

tuléti – zvažovat

tu.nhí – mlčky

tuva.m, tva.m – ty

tuvantuva – obviňování



TH

tháma – síla

thambha – umíněnost

tharu – meč

théra – starší mnich

thérí – starší mniška

thína – lenivost

thínamiddha – lenivost a malátnost

thúpa – mohyla, stúpa



.TH

.thána – místo; stav; vlastnost, znak; věc; stanovisko; možnost

.thita – stojící; pevný, klidný

.thitatá – danost

.thiti – stav, stání, trvání, pevnost



U

ubbilávitatta – pozdvižení (mysli)

ubhaja – oba

ubhatóbhágavimutta – oboustranně osvobozený

ubhó – oba

uččára – výkaly

uččhéda – zánik, anihilace

uččhindati – zaniknout

udaja – vznik, nárůst

udajabbaja – vznik a zánik

udaka – voda

udaka.n.nava – říční proud

udána – výrok

uddésa – výklad, výrok

uddhačča – rozrušenost, neklid

uddha.m – nahoře

uddharati – zvednout

uddhatta – nevyrovnaný, rozrušený

uddisati – vyslovit, poukázat na

udžu, udždžu – přímý, rovný; poctivý

udžuka, udždžuka – přímý

ujjána – zahrada, park

ukká – pochodeň

ukkásati – zakašlat, odkašlat si

ukkhittapaligha – ten, který nadzvedl břevno

ukkudždžati – postavit

u.lára – nejvyšší

ummagga – vedlejší cesta, postranní cesta

úna – neúplný

unnala, unna.la – nafoukaný

u.nha – horký

upačaja – hromadění

upádána – uchopování

upádánakkhandha – skupina uchopování

upádánija – uchopitelný

upaddava – pohroma

upadhána – polštář, podhlavník

upadhi – přivlastňování; vlastnictví

upádijati – uchopovat

upádi.n.na – uchopený

upadždžhája – vychovatel

upájása – zoufalství

upakkilésa – nečistota

upamá – přirovnání, podobenství

upanáha – nepřátelství

upanéti – vést k; být unášen pryč

upanisá – opora

upapadždžati, uppadždžati – znovu vyvstat, opět vyvstat (tj. znovuzrodit se)

upaparikkhati – zkoumat

upapatti, uppatti – opětovné vyvstání (tj. znovuzrození)

upárambha – kritika, kritizování

upásaka – laik, laický přívrženec

upasama – utišení

upasamati – utišit se

upasampadá – přijetí (do mnišské obce)

upasanta – utišený, klidný

upasa"nkamati – přistoupit k, vydat se k, vyhledat

upásiká – laička, laická přívrženkyně

upa.t.thahati, upa.t.tháti – starat se (o někoho)

upa.t.tháka – pobočník

upa.t.thitasati – s upevněnou bdělostí

upekkhá, upékhá – vyrovnanost

upósatha – sváteční den

uppáda – vyvstání

uppadždžati – viz upapadždžati

uppala – (modrý) lotos

uppatti – viz upapatti

ura – hruď, prsa

urattá.li – bijící se v hruď

úru – stehno, noha

ussahati – vyvíjet snahu

ussó.lhi – snaha

uttama – nejvyšší

uttána – zjevný; předestřený

uttáníkaróti – objasňovat

uttara – svrchní; severní

uttarása"nga – svrchní roucho

uttarimanussadhammá – pokročilé nadlidské stavy

u.t.thahati, u.t.tháti – vstát, vstávat



V

– nebo

váčá – řeč, slova

vaččha – (1) tele; (2) strom

vačí – řeč, slova

vačó, vača – řeč, slova

váda – řeč, mluva; debata; učení, víra

vadati – mluvit, říkat

vaddha – starý

vadha – zabíjení, ničení

vadhati – zabít, porazit

vadhuká – snacha

vadždža – chyba

vadžira – (1) hromoklín; (2) diamant

va.d.dhati – růst, narůstat

vagga – skupina; kapitola

vaja – (1) věk; (2) zmizení, zánik, ztráta

vájáma – úsilí

vájamati – usilovat, snažit se

vájati – (1) tkát; (2) vanout

vájita – utkaný

vájó – vítr

vákará – síť (pasti)

válavédhin – lučištník, který dokáže zasáhnout vlas

va.lavá – klisna

vamana – dávidlo

vamati – zvracet

vammíka, vammika – mraveniště

vana – (1) háj; (2) touha

vanájati – toužit

vanatha – podrost, houština

vandana, vandaná – uctivé pozdravení

vandati – vítat, uctívat

va.na – rána

vá.nidža – obchodník

va.nidždžá – obchod

va.n.na – barva; vzezření; lesk, záře; krása; barva pleti

va.n.navant – krásný

va.n.navádin – chválící

va"nka – zahnutý, křivý

vaňdžha – pustý, neplodný

vapati – sít

vara – nejvyšší, skvělý

vári – voda

vasa – vláda, moc, kontrola

vasagata – jsoucí v něčí moci

vasati – žít, trávit čas

vasavattin – Všemohoucí

vasin – Mocný, ovládající

vásin – (1) oblečený, oděný; (2) žijící, prodlévající

vassa – déšť, období dešťů; rok

vassati – (1) pršet; (2) řvát, štěkat, skučet

vassiká, vassika – jasmín

vata – (1) věru, vskutku; (2) praktika, zvyklost (náboženská)

váta – vítr

vatta – povinnost; praxe

vattar – ten, kdo říká

vattha – látka, šaty

vatthu – (1) předmět, základ; (2) pole

vatthusájika – v poli působnosti

vatti – mluvit, říkat

va.t.ta – koloběh (znovuzrozování)

va.t.tati – točit se

véda – zájem (o Dhammu); vědění; véda (bráhmanská nauka)

védajita – pociťovaný, zakoušený; to, co je pociťováno, pocit

védalla – odpovědi na otázky

védaná – pocit, pociťování; bolest

védéti – pociťovat, zakoušet; poznat, pochopit

védha – bodavý, píchavý

védhati – třást se, chvět se

vedždža – lékař

véhapphala – bozi velkých plodů

véhása – vzduch, nebe

vejjattija – jasnost

vé.lu – bambus

vémattatá – rozdíl

vénajika – (1) ten, který zavádí (do zániku); (2) znalý disciplíny

vé.ni – cop

vépakka – dozrávající; zrání, dozrávání

véra – zášť

vérama.ní – zdržování se

vésáradždža – sebejistota

vésí, vésijá – prostitutka

vessa – vaišja, příslušník třetího společenského stavu

véti – zmizet

vibhadžati – rozebrat, vysvětlit

vibha"nga – rozbor

vibhava – nebytí; bohatství

vibhavadi.t.thi – názor nebytí

vibhavata.nhá – toužení po nebytí

vičaja – zkoumání

vičára – rozvažování

vičarati – toulat se

vičikiččhá – pochybování, pochybnost

vičikiččhati – pochybovat

vičinati, vičináti – zkoumat

vidhá – druh, způsob

vidhamati, vidhaméti – zničit, rozbořit

vidhúpéti – zničit

vidú – znající

vidúra – daleký, vzdálený

vidžaja – vítězství

vidžánáti – poznávat

vidždžá – vědění, pravé poznání

vidždžhati – propíchnout

vidžita – dobytý, poražený

vigata – zbavený, prostý, bez

viggaha – svár; ztělesnění

vigháta – zabíjení; nepříjemnost, nesnáz, roztrpčení

vihanati – zahnat, odstranit, rozptýlit

vihára – prodlévání, dlení, žití; příbytek; klášter

viharati – prodlévat, žít

vihárin – žijící, prodlévající

vihésá – starost

vihéséti – trápit

vihé.théti – obtěžovat

vihi.msá – krutost, ubližování

vihi.msati – ubližovat, zraňovat

vija – jako

vijatta – zkušený

vikála – nesprávný čas, pozdě

vikampati – chvět se, kolísat

viki.n.na – rozsypaný, rozházený

viki.n.naváča – upovídaný

vikkhitta – rozptýlený

vilépana – parfém

vimala – neposkvrněný

víma.msá – zkoumání, rozmysl

vimokkha, vimókha – osvobození

vimuččati – osvobodit se

vimutta – osvobozený

vimutti – osvobození

viná – bez

vinaja – ukáznění, kázeň, disciplína

vinása – zničení

vinassati – být zničen, zaniknout

vindati – nalézt; vědět, znát

vinéti – odstranit, ukáznit

vinibaddha – svázaný

vinipáta – záhuba

viníta – ukázněný

vinódéti – odstranit

ví.ná – loutna

viňňá.na – vědomí

viňňá.naňčájatana – sféra nekonečného vědomí

viňňáta – poznávaný

viňňejja – poznatelný

viňňú – moudrý, inteligentní

vipáka – následek, dozrání

vipallása – zkreslení

vipallatha – zkreslený

vipari.náma – změna

viparíta – zkreslený, zvrácený

vipassaná – vhled

viphala – neplodný

vippajóga – odloučení

vippakata – přerušený

vippamutta – osvobozený

vippasanna – jasný

vippa.tisára – výčitky

vipphandita – tahanice

vipula – rozšířený

víra – hrdina

viradža – čistý, očištěný

viradždžati – ztratit vášeň

virága – ztráta vášně, bezvášnivost; vymizení

viratta – bezvášnivý

virija – energie

virú.lhi – růst

visa – jed

visaja – oblast, říše; dosah

visama – nerovný

visa.mjutta, visaňňutta – odpoutaný

visa.msa.t.tha – odloučený od

visá.na – roh (zvířete)

visa"nkhára – nezformované

vísati, vísa.m – dvacet

visattiká – připoutanost, lpění

visésa – rozdíl, přednost

visévita – kroucení

visódhéti – očišťovat

visóséti – vysušit

vissadždžéti – dát pryč, odeslat, odpovídat

vissattha – bez obav

visuddha – očištěný, čistý

visuddhi – očištění

visudždžhati – očistit se

visúka – motanice

visu.m – zvlášť, jednotlivě

víta – prost, oproštěný od

vitakka – myšlení

vitakkéti – myslet

vítamala – neposkvrněný

vitarati – překonat, překročit

vítata.nha – prostý toužení

vitatha – falešný

víthi – cesta, stezka

vitthára – šíře, podrobnost

viváda – spor

vivadati – přít se

vivádijati – přít se

vivadždžéti – opustit, zanechat

vivarati – odkrýt

viva.ta – odkrytý

vivéka – odloučení

vivičča – odloučen od

vivitta – odloučený

vjádhi, bjádhi – nemoc

vjaggha – tygr

vjákara.na – odpověď, zodpovězení

vjákaróti – zodpovědět, vysvětlit, vyložit

vjákata – vysvětlený, vyložený

vjaňdžana – znak, rys, forma; výraz; koření

vjápáda, bjápáda – zlovůle

vjasana – pohroma

vjatta, bjatta – zkušený

vóbhindati – rozštípnout

vóčarita – prozkoumaný

vódáta – čistý

vódi.t.tha – prohlédnutý

vokkanti – vstup

vólókana – pozorování

vólókéti – pozorovat, pohlédnout na, prohlédnout si, rozhlédnout se

vórópéti – zbavit (života)

vósána – dokonalost; konec

vossadždžati – zanechat, opustit

vossagga – zanechání, opuštění

vuččati – nazývat se, být zván

vu.d.dha, vuddha – starý

vu.d.dhi, vuddhi – růst

vúpaka.t.tha – v odloučení

vúpasama – utišení

vúpasammati – utišit se, zmizet

vusita – dokonaný, završený

vusitavant – ten, jenž dospěl k završení

vutta – (1) řečený; (2) zasetý; (3) oholený

vu.t.thahati, vu.t.tháti – vystoupit z, opustit; povstat, vzniknout

vu.t.thána – vystoupení z, opuštění; vznik

vu.t.thi – déšť







Zpět domů