Velká rozprava o přirovnání ke sloní stopě

Maháhatthipadópama-sutta

(Madždžhima-nikája 28)


Z páli a angličtiny přeložil Štěpán Chromovský




(Úvod)

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tehdy ctihodný Sáriputta oslovil bhikkhuy: „Přátelé, bhikkhuové!“ – „Příteli!“ odpověděli bhikkhuové. Ctihodný Sáriputta pravil:

»Přátelé, tak jako stopa jakékoli bytosti, která kráčí po zemi, může být obsažena ve stopě sloní, o níž se říká, že je největší mezi všemi stopami, jelikož má největší rozměr, podobně, jakékoli jsou zde prospěšné stavy, všechny mohou být obsaženy ve čtyřech ušlechtilých pravdách. V jakých čtyřech? (1) V ušlechtilé pravdě strasti, (2) v ušlechtilé pravdě vzniku strasti, (3) v ušlechtilé pravdě zániku strasti a (4) v ušlechtilé pravdě cesty vedoucí k zániku strasti.

(Rozbor strasti)

A co je, přátelé, (1) ušlechtilá pravda strasti? Zrození je strast, stárnutí je strast, smrt je strast, trápení, naříkání, bolest, žal a zoufalství je strast, nedosažení svého přání je strast, zkrátka pět skupin ulpívání je strast.
A co je, přátelé, pět skupin ulpívání? Jsou to: (1) hmota, (2) pociťování, (3) vnímání, (4) formace a (5) vědomí.
A co je, přátelé, hmota? Jsou to čtyři velké prvky a hmota odvozená ze čtyř velkých prvků.
A co jsou, přátelé, čtyři velké prvky? Jsou to prvky (1) země, (2) vody, (3) ohně a (4) větru.
A co jsou, přátelé, prvky země... vody... ohně... větru? Jsou to vnitřní prvky země... vody... ohně... větru a vnější prvky země... vody... ohně... větru.
A co jsou, přátelé, vnitřní prvky země... vody... ohně... větru?
(1) Jakákoli vnitřní a vlastní pevnost a hrubost, jako: vlasy, chlupy, nehty, zuby, kůže, maso, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, pohrudnice, slezina, plíce, střeva, vnitřnosti, obsah žaludku, výkaly či jakákoli jiná vnitřní a vlastní pevnost a hrubost – tomu se říká vnitřní prvek země.
(2) Jakákoli vnitřní a vlastní tekutost a soudržnost, jako: žluč, hlen, hnis, krev, pot, tuk, slzy, ušní maz, sliny, smrk, kloubní maz, moč či jakákoli jiná vnitřní a vlastní tekutost a soudržnost – tomu se říká vnitřní prvek vody.
(3) Jakýkoli vnitřní a vlastní žár a teplo, jež způsobuje zahřívání, stárnutí, trávení a spalování, jež přeměňuje to, co spolkneme, vypijeme, rozžvýkáme a ochutnáme, či jakýkoli jiný vnitřní a vlastní žár a teplo – tomu se říká vnitřní prvek ohně.
(4) Jakýkoli vnitřní a vlastní pohyb a síla, jako: vzestupné síly, sestupné síly, větry v břiše, v žaludku či ve střevech, síly způsobující ohýbání a natahování údů, nádech a výdech, či jakýkoli jiný vnitřní a vlastní pohyb a síla – tomu se říká vnitřní prvek větru.
Vnitřní prvek země... vody... ohně... větru a vnější prvek země... vody... ohně... větru je prostě jen prvek země... vody... ohně... větru. Tyto prvky země... vody... ohně... větru by měly být nahlíženy v souladu se skutečností, se správným porozuměním, takto: „Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé já.“ Jsou-li tyto prvky země... vody... ohně... větru nahlíženy v souladu se skutečností, se správným porozuměním, mysl se od nich odvrátí a ztratí vášeň vůči nim.
(1) Přátelé, nastává doba, kdy se vnější prvek vody rozruší. Tehdy vnější prvek země mizí.
(2) Přátelé, nastává doba, kdy se vnější prvek vody rozruší. Tehdy odnáší vesnice, obce, města, kraje a celé země. Nastává však také doba, kdy voda ve velkém oceánu klesá o sto mil... dvěstě mil... sedmset mil... kdy voda ve velkém oceánu dosahuje hloubky sedmi palem... šesti palem... jedné palmy... dosahuje hloubky sedmi sáhů... šesti sáhů... jednoho sáhu... dosahuje hloubky půl sáhu... po pás... po kolena... po kotníky... kdy vody ve velkém oceánu není dost ani k namočení jednoho článku prstu.
(3) Přátelé, nastává doba, kdy se vnější prvek ohně rozruší. Tehdy spaluje vesnice, obce, města, kraje a celé země. Pouze když dojde k zelené trávě, k cestě, ke skále, k vodě či k otevřenému prostoru, uhasíná ztrátou paliva. Nastává však také doba, kdy se lidé snaží rozdělat oheň i z ptačího peří a kousků kůže.
(4) Přátelé, nastává doba, kdy se vnější prvek větru rozruší. Tehdy odnáší vesnice, obce, města, kraje a celé země. Nastává však také doba, kdy se lidé v posledním měsíci horkého období snaží vyrobit vítr pomocí palmových listů, vějířů a foukacích měchů, a kdy se ani stéblo nepohne.
Přátelé, je-li takto zřejmé, že i tyto mocné vnější prvky země... vody... ohně... větru jsou nestálé a jsou předmětem zničení, zmizení a změny, co potom toto drobné tělo uchopované toužením, které přetrvává pouze krátkou dobu? Nemůže být tedy nahlíženo jako „já“ nebo „moje“ nebo „já jsem“.

(Správné nazírání doteku)

Přátelé, když ostatní uráží, nadávají, proklínají a spílají tomuto bhikkhuovi (který nahlíží prvky země... vody... ohně... větru v souladu se skutečností), on chápe: „Vzniklo ve mě toto bolestné pociťování zrozené z doteku ucha. Toto pociťování je však podmíněné a nikoli nepodmíněné. A čím je podmíněné? Je podmíněné dotekem.“ Potom vidí, že dotek je nestálý, že pociťování je nestálé, že vnímání je nestálé, že formace jsou nestálé, že vědomí je nestálé. Mysl tohoto bhikkhua vstupuje do předmětu prvků a stává se projasněnou, ustálenou a jistou.
Přátelé, když ostatní napadají tohoto bhikkhua nežádoucím, neradostným a nepříjemným dotekem pěstmi, kameny, holemi a noži, on chápe: „Toto tělo je takové povahy, že zde může dojít k tomuto doteku pěstmi, kameny, holemi a noži. Toto však řekl Vznešený svém přirovnání k pile: ,I kdyby někomu lupiči odřezávali údy dvojručnou pilou, ten, kdo by při tom vzbudil v mysli nenávist, nenásledoval by mé učení.‘ A tak ve mě bude nepolevující úsilí, bude ve mě upevněno nezatemněné uvědomění, mé tělo bude klidné a nevzrušené, má mysl bude soustředěná a sjednocená. A nyní může být toto tělo napadeno dotekem pěstmi, kameny, holemi a noži, neboť tak by mělo být uplatňováno učení Buddhy.“

(Upevnění trpělivosti)

Přátelé, když si bhikkhu takto připomene Buddhu, Dhammu a Sanghu, ale jeho vyrovnanost, jež má prospěšný základ, není upevněná, vyvstane v něm pocit naléhavosti: „To je pro mě ztráta, to pro mě není zisk, to je pro mě nedobré, to pro mě není dobré, že když si takto připomínám Buddhu, Dhammu a Sanghu, moje vyrovnanost, jež má prospěšný základ, není upevněná.“ Jako když snacha vidí svého tchána a vyvstane v ní pocit naléhavosti, podobně bhikkhu, když si takto připomene Buddhu, Dhammu a Sanghu, ale jeho vyrovnanost, jež má prospěšný základ, není upevněná, vyvstane v něm pocit naléhavosti...
Přátelé, když si ale bhikkhu takto připomene Buddhu, Dhammu a Sanghu, a jeho vyrovnanost, jež má prospěšný základ, je upevněná, tak s tím bude spokojen. Potud, přátelé, mnoho vykonal takový bhikkhu.

(Závislé vznikání pěti skupin ulpívání)

Přátelé, když je prostor vyplněný trámy, krovy, střešní krytinou a omítkou, používá se označení „dům“. Podobně, když je prostor vyplněný kostmi, šlachami, masem a kůží, používá se označení [tělesná] „hmota“.
Přátelé, když jsou něčí oko... ucho... nos... jazyk... tělo... mysl nepoškozené, ale vnější předměty zraku... sluchu... čichu... chuti... hmatu... mysli nevstoupí do zorného... sluchového... čichového... chuťového... tělesného... mentálního pole, a není zde odpovídající do sebe zasažení, pak nevzniknou odpovídající druhy vědomí oka... ucha... nosu... jazyka... těla... mysli.
Přátelé, když jsou něčí oko... ucho... nos... jazyk... tělo... mysl nepoškozené, a vnější předměty zraku... sluchu... čichu... chuti... hmatu... mysli vstoupí do zorného... sluchového... čichového... chuťového... tělesného... mentálního pole, ale není zde odpovídající do sebe zasažení, pak rovněž nevzniknou odpovídající druhy vědomí oka... ucha... nosu... jazyka... těla... mysli.
Přátelé, když jsou něčí oko... ucho... nos... jazyk... tělo... mysl nepoškozené, a vnější předměty zraku... sluchu... čichu... chuti... hmatu... mysli vstoupí do zorného... sluchového... čichového... chuťového... tělesného... mentálního pole, a je zde odpovídající do sebe zasažení, pak teprve vzniknou odpovídající druhy vědomí oka... ucha... nosu... jazyka... těla... mysli.
Jakákoli hmota takto vznikne, patří do (1) skupiny ulpívání „hmota“.
Jakékoli pociťování takto vznikne, patří do (2) skupiny ulpívání „pociťování“.
Jakékoli vnímání takto vznikne, patří do (3) skupiny ulpívání „vnímání“.
Jakékoli formace takto vzniknou, patří do (4) skupiny ulpívání „formace“.
Jakékoli vědomí takto vznikne, patří do (5) skupiny ulpívání „vědomí“.
Bhikkhu chápe: „Takto je zde obsaženo, shromážděno a sloučeno těchto pět skupin ulpívání. Toto však řekl Vznešený: ,Kdo vidí závislé vznikání, ten vidí Dhammu, kdo vidí Dhammu, ten vidí závislé vznikání.‘ A těchto pět skupin ulpívání vskutku závisle vzniká. Jakákoli touha, lnutí, záliba a uvázanost k těmto pěti skupinám ulpívání – to je vznik strasti. Ukáznění a opuštění touhy a vášně vůči těmto pěti skupinám ulpívání – to je ustání strasti.“
Potud, přátelé, mnoho vykonal takový bhikkhu.«


Tak pravil ctihodný Sáriputta. Spokojení bhikkhuové se zaradovali ze slov ctihodného Sáriputty.







Zpět domů