Sám jako nosorožcův roh

Šest Buddhových rozprav



z páli
přeložil

Jakub Bartovský


Translation © 1996 Jakub Bartovský






Obsah

Úvod
Použité zkratky
„Had“
„Dhanija“
„Nosorožcův roh“
„Zvažování dvojic“
„Pozorování světa“
„Povzbuzení“







Úvod


Všechny texty v této knize, s výjimkou jediného, byly přeloženy ze sbírky Suttanipáta, která se nachází v pátém oddílu (Khuddaka-nikája) Koše rozprav (Sutta-pitaka) pálijského kánonu. Tato sbírka obsahuje podle mínění odborníků nejranější buddhistickou poezii a je v ní zachycen živý duch původního Buddhova Učení, což nám umožňuje přenést se v čase nazpět a okusit něco z atmosféry prvotní buddhistické obce, případně se tím nechat inspirovat i pro nevyhnutelný návrat do přítomnosti. Tento skok časem totiž nic neubírá z Buddhova poselství, které k nám promlouvá dnes stejně jasně jako k lidem před více než 2500 lety. To proto, že základní danosti lidského života a problém utrpení zůstávají pořád stejné a nebyly nijak ovlivněny technickými a společenskými změnami posledních staletí.

To je jasně patrné hned z prvního textu s názvem „Had“, který na příkladě mnicha ilustruje Buddhův univerzální etický ideál, jenž není nijak vázán na konkrétní kulturní oblast či časové údobí.

Druhý text s názvem „Dhanija“ líčí střetnutí nejen dvou osob, ale především dvou rozdílných přístupů k životu. Postava pastevce zde symbolizuje připoutanost a lpění, zatímco vznešená postava Buddhy ztělesňuje ideál nezávislosti a vnitřní svobody.

Třetí text, „Nosorožcův roh“, je nádherným popisem toho, jak by měl vypadat život pravého mnicha – askety, který opustil plané světské starosti a zájmy a usiluje o dosažení konečného cíle, arahantství, ještě v tomto životě.

Jen když se člověk oprostí od každodenního „obstarávání“, může obrátit svůj zrak k závažným otázkám své existence, což vyžaduje nejen zdrženlivost ve svém jednání, ale především vytříbenou schopnost jasného myšlení a uvažování (jónisó manasikára). Jakýmsi návodem k tomu má být čtvrtý text s názvem „Zvažování dvojic“, který je náročný především tím, že již předpokládá jistou obeznámenost se základními body Buddhovy nauky. Jelikož by bylo příliš zdlouhavé podrobně vysvětlovat každý termín, který se v rozpravě vyskytuje, odkazuji čtenáře – tam, kde je to nutné – na jedinečný výklad v knize ctihodného Ňánavíra Théry Očisťování stezky (zatím dostupné pouze v samizdatovém překladu z roku 1994).

Následující pátý text, „Pozorování světa“, tvoří výjimku tím, že byl přeložen ze sbírky Udána a nikoliv Suttanipáta. Vhodně však zapadá do kontextu našich rozprav a do jisté míry navazuje na předchozí text.

A konečně poslední, šestý text s názvem „Povzbuzení“ je jakýmsi varováním pro ty, kdo by zapomněli na to, že všechny Buddhovy rozpravy jsou praktickým návodem k uskutečňování jeho nauky a nikoli literárními dílky určenými k příležitostnému osvěžení našeho estetického cítění.

Buddhovy rozpravy (sutty) k člověku promlouvají přímým a jasným způsobem, a bylo by asi nevhodné příliš je zatěžovat nějakou spekulativní interpretací. Jelikož však u většiny čtenářů nelze předpokládat širokou znalost buddhistické terminologie, dovolil jsem si k textům připojit krátké poznámky, v nichž uvádím zejména původní pálijské termíny (neboť v češtině dosud nemáme žádnou standardní překladatelskou konvenci) a rovněž pro čtenáře dokresluji širší kontext, z něhož je patrný smysl těchto termínů.







Použité zkratky:


A.
D.
Dh.
Iti.
M.
S.
Sn.
Thig.
Ud.
–  Anguttara-nikája
–  Dígha-nikája
–  Dhammapada
–  Itivuttaka
–  Madždžhima-nikája
–  Samjutta-nikája
–  Suttanipáta
–  Thérígáthá
–  Udána





Pokračování

Zpět na Obsah