Velká rozprava v lese Gósinga

Mahágósinga-sutta

(Madždžhima-nikája 32)


Z páli a angličtiny přeložil Štěpán Chromovský




(Úvod)

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v sálovém lese Gósinga, spolu s mnoha dobře známými staršími žáky – ctihodným Sáriputtou, ctihodným Mahá Moggallánou, ctihodným Mahá Kassapou, ctihodným Anuruddhou, ctihodným Révatou, ctihodným Ánandou a mnoha dalšími dobře známými staršími žáky. Toho večera ctihodný Mahá Moggallána vstal z místa svého odloučení, přistoupil ke ctihodnému Mahá Kassapovi a oslovil ho: „Pojď, příteli, půjdeme za ctihodným Sáriputtou vyslechnout si Dhammu.“ „Dobře, příteli,“ odpověděl ctihodný Mahá Kassapa. Pak ctihodný Mahá Moggallána, ctihodný Mahá Kassapa a ctihodný Anuruddha šli za ctihodným Sáriputtou vyslechnout si Dhammu. Když ctihodný Ánanda viděl, jak ctihodný Mahá Moggallána, ctihodný Mahá Kassapa a ctihodný Anuruddha jdou za ctihodným Sáriputtou vyslechnout si Dhammu, přistoupil ke ctihodnému Révatovi a oslovil ho: „Ctihodný Révato, tito dobří lidé jdou za ctihodným Sáriputtou vyslechnout si Dhammu. Pojď, příteli, půjdeme také za ctihodným Sáriputtou vyslechnout si Dhammu.“ „Dobře, příteli,“ odpověděl ctihodný Révata a šli také za ctihodným Sáriputtou vyslechnout si Dhammu.

(Ánanda)

Když ctihodný Sáriputta viděl přicházet ctihodného Révatu se ctihodným Ánandou, oslovil ctihodného Ánandu: „Nechť přistoupí ctihodný Ánanda, vítáme ctihodného Ánandu, pečovatele Vznešeného, blízkého společníka Vznešeného. Nádherný je tento sálový les Gósinga, příteli Ánando. Je jasná úplňková noc. Sálové stromy jsou v plném květu a zdá se, jako by nebeské vůně vanuly všude kolem. Jaký druh bhikkhua, příteli Ánando, může ozářit tento sálový les Gósinga?“

„Zde, příteli Sáriputto, bhikkhu vyslechl mnoho (z učení), vstřebal a uchoval v paměti toto učení; nauky, které jsou dobré na počátku, dobré uprostřed a dobré na konci, obdařené smyslem a dobrou skladbou, vymezující svatý život, který je dokonalý a zcela očištěný. Tento bhikkhu vyslechl mnoho z tohoto učení, pamatuje si ho, přednáší ho, uvažuje o něm a proniká ho svým nazíráním. Učí čtyři shromáždění dobře volenými slovy a větami, za účelem vykořenění (neblahých) sklonů. Takový bhikkhu, příteli Sáriputto, může ozářit tento sálový les Gósinga.“

(Révata)

Když toto bylo řečeno, ctihodný Sáriputta oslovil ctihodného Révatu: „Příteli Révato, ctihodný Ánanda odpověděl v souladu se svým důvtipem. Nyní se zeptáme ctihodného Révaty. Nádherný je tento sálový les Gósinga, příteli Révato. Je jasná úplňková noc. Sálové stromy jsou v plném květu a zdá se, jako by nebeské vůně vanuly všude kolem. Jaký druh bhikkhua, příteli Révato, může ozářit tento sálový les Gósinga?“

„Zde, příteli Sáriputto, se bhikkhu těší a raduje z osamělého odloučení, je oddán vnitřnímu utišení mysli, nezanedbává meditační pohroužení, je obdařen jasným viděním (vhledem) a vyhledává prázdné příbytky. Takový bhikkhu, příteli Sáriputto, může ozářit tento sálový les Gósinga.“

(Anuruddha)

Když toto bylo řečeno, ctihodný Sáriputta oslovil ctihodného Anuruddhu: „Příteli Anuruddho, ctihodný Révata odpověděl v souladu se svým důvtipem. Nyní se zeptáme ctihodného Anuruddhy. Nádherný je tento sálový les Gósinga, příteli Anuruddho. Je jasná úplňková noc. Sálové stromy jsou v plném květu a zdá se, jako by nebeské vůně vanuly všude kolem. Jaký druh bhikkhua, příteli Anuruddho, může ozářit tento sálový les Gósinga?“

„Zde, příteli Sáriputto, bhikkhu svým božským okem, očištěným a přesahujícím lidské, prohlíží tisíc světů. Jako člověk s dobrým zrakem, když vystoupí na vrchol vysoké věže, může prohlédnout tisíc sestavených skruží, podobně tento bhikkhu svým božským okem, očištěným a přesahujícím lidské, prohlíží tisíc světů. Takový bhikkhu, příteli Sáriputto, může ozářit tento sálový les Gósinga.“

(Mahá Kassapa)

Když toto bylo řečeno, ctihodný Sáriputta oslovil ctihodného Mahá Kassapu: „Příteli Kassapo, ctihodný Anuruddha odpověděl v souladu se svým důvtipem. Nyní se zeptáme ctihodného Mahá Kassapy. Nádherný je tento sálový les Gósinga, příteli Kassapo. Je jasná úplňková noc. Sálové stromy jsou v plném květu a zdá se, jako by nebeské vůně vanuly všude kolem. Jaký druh bhikkhua, příteli Kassapo, může ozářit tento sálový les Gósinga?“

„Zde, příteli Sáriputto, bhikkhu prodlévá v lesích a chválí prodlévání v lesích. Chodí za almužnou a chválí chození za almužnou. Obléká se do roucha z odhozených hadrů a chválí takové oblékání. Nosí pouze trojdílné roucho a chválí takové oblékání. Sám je skromný a chválí skromnost. Sám je spokojený s málem a chválí spokojenost s málem. Sám prodlévá v odloučení a chválí prodlévání v odloučení. Sám se straní společnosti a chválí stranění se společnosti. Sám je energický a chválí energičnost. Sám je obdařen ctností a chválí ctnost. Sám je obdařen soustředěním a chválí soustředění. Sám je obdařen moudrostí a chválí moudrost. Sám je obdařen osvobozením a chválí osvobození. Sám je obdařen poznáním a viděním osvobození a chválí poznání a vidění osvobození. Takový bhikkhu, příteli Sáriputto, může ozářit tento sálový les Gósinga.“

(Mahá Moggallána)

Když toto bylo řečeno, ctihodný Sáriputta oslovil ctihodného Mahá Moggallánu: „Příteli Moggalláno, ctihodný Mahá Kassapa odpověděl v souladu se svým důvtipem. Nyní se zeptáme ctihodného Mahá Moggallány. Nádherný je tento sálový les Gósinga, příteli Moggalláno. Je jasná úplňková noc. Sálové stromy jsou v plném květu a zdá se, jako by nebeské vůně vanuly všude kolem. Jaký druh bhikkhua, příteli Moggalláno, může ozářit tento sálový les Gósinga?“

„Zde, příteli Sáriputto, dva bhikkhuové hovoří o pokročilé Dhammě, jeden druhému pokládají otázky a jeden druhému na ně odpovídají. Takto bez obtíží, souvisle rozprávějí o Dhammě. Takový bhikkhu, příteli Sáriputto, může ozářit tento sálový les Gósinga.“

(Sáriputta)

Když toto bylo řečeno, ctihodný Mahá Moggallána oslovil ctihodného Sáriputtu: „Příteli Sáriputto, my všichni jsme odpověděli v souladu se svým důvtipem. Nyní se zeptáme ctihodného Sáriputty. Nádherný je tento sálový les Gósinga, příteli Sáriputto. Je jasná úplňková noc. Sálové stromy jsou v plném květu a zdá se, jako by nebeské vůně vanuly všude kolem. Jaký druh bhikkhua, příteli Sáriputto, může ozářit tento sálový les Gósinga?“

„Zde, příteli Moggalláno, je bhikkhu vládcem své mysli a jeho mysl nevládne jemu. V jakémkoli stavu mysli si přeje prodlévat ráno, v takovém může ráno prodlévat. V jakémkoli stavu mysli si přeje prodlévat v poledne, v takovém může v poledne prodlévat. V jakémkoli stavu mysli si přeje prodlévat večer, v takovém může večer prodlévat. Jako když král nebo jeho ministr má šatník plný různobarevných šatů: ráno si může obléknout šaty, které si vybere, v poledne si může obléknout šaty, které si vybere, večer si může obléknout šaty, které si vybere. Podobně je bhikkhu vládcem své mysli a jeho mysl nevládne jemu... Takový bhikkhu, ctihodný Moggalláno, může ozářit tento sálový les Gósinga.“

Pak ctihodný Sáriputta oslovil ctihodné: „Přátelé, my všichni jsme odpověděli v souladu se svým důvtipem. Pojďme, ctihodní, půjdeme za Vznešeným a povíme mu, o čem jsme spolu hovořili. Co nám Vznešený odpoví, to uchováme v mysli.“ „Dobře, příteli,“ odpověděli ctihodní. Poté přistoupili k Vznešenému, vzdali mu úctu a usedli stranou, načež ctihodný Sáriputta oslovil Vznešeného: „Pane, ctihodný Révata a ctihodný Ánanda za mnou přišli vyslechnout si Dhammu. Když jsem viděl přicházet ctihodného Révatu se ctihodným Ánandou, oslovil jsem ctihodného Ánandu: ,Nechť přistoupí ctihodný Ánanda... Jaký druh bhikkhua, příteli Ánando, může ozářit tento sálový les Gósinga?‘ Takto otázán, ctihodný Ánanda mi odpověděl...“

„Dobře, Sáriputto, dobře. Ánanda správně hovořil, když takto hovořil. Neboť Ánanda vskutku vyslechl mnoho (z učení), vstřebal a uchoval v paměti toto učení; nauky, které jsou dobré na počátku, dobré uprostřed a dobré na konci, obdařené smyslem a dobrou skladbou, vymezující svatý život, který je dokonalý a zcela očištěný. Ánanda vyslechl mnoho z tohoto učení, pamatuje si ho, přednáší ho, uvažuje o něm a proniká ho svým nazíráním. Učí čtyři shromáždění dobře volenými slovy a větami, za účelem vykořenění (neblahých) sklonů.“

„Když toto bylo řečeno, pane, oslovil jsem ctihodného Révatu... Takto otázán, ctihodný Révata mi odpověděl...“

„Dobře, Sáriputto, dobře. Révata správně hovořil, když takto hovořil. Neboť Révata se vskutku těší a raduje z osamělého odloučení, je oddán vnitřnímu utišení mysli, nezanedbává meditační pohroužení, je obdařen jasným viděním (vhledem) a vyhledává prázdné příbytky.“

„Když toto bylo řečeno, pane, oslovil jsem ctihodného Anuruddhu... Takto otázán, ctihodný Anuruddha mi odpověděl...“

„Dobře, Sáriputto, dobře. Anuruddha správně hovořil, když takto hovořil. Neboť Anuruddha vskutku svým božským okem, očištěným a přesahujícím lidské, prohlíží tisíc světů.“

„Když toto bylo řečeno, pane, oslovil jsem ctihodného Mahá Kassapu... Takto otázán, ctihodný Mahá Kassapa mi odpověděl...“

„Dobře, Sáriputto, dobře. Kassapa správně hovořil, když takto hovořil. Neboť Kassapa vskutku prodlévá v lesích a chválí prodlévání v lesích. Chodí za almužnou a chválí chození za almužnou. Obléká se do roucha z odhozených hadrů a chválí takové oblékání. Nosí pouze trojdílné roucho a chválí takové oblékání. Sám je skromný a chválí skromnost. Sám je spokojený s málem a chválí spokojenost s málem. Sám prodlévá v odloučení a chválí prodlévání v odloučení. Sám se straní společnosti a chválí stranění se společnosti. Sám je energický a chválí energičnost. Sám je obdařen ctností a chválí ctnost. Sám je obdařen soustředěním a chválí soustředění. Sám je obdařen moudrostí a chválí moudrost. Sám je obdařen osvobozením a chválí osvobození. Sám je obdařen poznáním a viděním osvobození a chválí poznání a vidění osvobození.“

„Když toto bylo řečeno, pane, oslovil jsem ctihodného Mahá Moggallánu... Takto otázán, ctihodný Mahá Moggallána mi odpověděl...“

„Dobře, Sáriputto, dobře. Moggallána správně hovořil, když takto hovořil. Neboť Moggallána je vskutku vykladačem Dhammy.“

Když toto bylo řečeno, ctihodný Mahá Moggallána oslovil Vznešeného: „Pak jsem, pane, oslovil ctihodného Sáriputtu... Takto otázán, ctihodný Sáriputta mi odpověděl...“

„Dobře, Moggalláno, dobře. Sáriputta správně hovořil, když takto hovořil. Neboť Sáriputta je vskutku vládcem své mysli a jeho mysl nevládne jemu. V jakémkoli stavu mysli si přeje prodlévat ráno, v takovém může ráno prodlévat. V jakémkoli stavu mysli si přeje prodlévat v poledne, v takovém může v poledne prodlévat. V jakémkoli stavu mysli si přeje prodlévat večer, v takovém může večer prodlévat.“

(Buddha)

Když toto bylo řečeno, ctihodný Sáriputta oslovil Vznešeného: „Která z těchto odpovědí, pane, je správná odpověď?“ „Sáriputto, všechny vaše odpovědi jsou správné, každá svým vlastním způsobem. Ale vyslechni si rovněž ode mě, jaký druh bhikkhua může ozářit tento sálový les Gósinga:

Zde, Sáriputto, se bhikkhu vrátí ze své almužní obchůzky a poté, co pojedl, usedne se zkříženýma nohama, vzpřímeným tělem a ustanoví uvědomění před sebou, s rozhodnutím: ,Neopustím tuto pozici, dokud má mysl nebude neulpíváním osvobozená od zákalů.‘ Takový bhikkhu, Sáriputto, může ozářit tento sálový les Gósinga.“

Tak pravil Vznešený. Potěšení ctihodní se zaradovali ze slov Vznešeného.



sedici mnich







Zpět domů