Kratší rozprava o lvím řevu

Čúlasíhanáda-sutta

(Madždžhima-nikája 11)


Přeložil Bhikkhu Gavésakó




(1) Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, v Anáthapindikově zahradě. Tam Vznešený mnichy oslovil: „Mniši.“ – „Ctihodný pane,“ odpověděli mu mniši. Vznešený pravil toto:

(2) „Mniši, pouze zde je asketa, pouze zde je druhý asketa, pouze zde je třetí asketa, pouze zde je čtvrtý asketa. Nauky jiných jsou prosté asketů: tak můžete, mniši, správně nechat zaznít svůj lví řev.

(3) Je možné, mniši, že se vás poutníci z jiných sekt budou ptát: »Ale na základě čeho, ctihodní, a s jakým odůvodněním toto tvrdíte?« Když se vás poutníci z jiných sekt budou takto ptát, mniši, můžete jim odpovědět následovně: »Přátelé, Vznešený, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený, nám vyložil čtyři věci, které v sobě vidíme a tudíž říkáme: ,Pouze zde je asketa, pouze zde je druhý asketa, pouze zde je třetí asketa, pouze zde je čtvrtý asketa. Nauky jiných jsou prosté asketů.‘ Které čtyři věci? Máme důvěru k Učiteli, máme důvěru k Dhammě, plníme řádová pravidla a naši společníci v Dhammě jsou pro nás drazí a milí, ať to jsou laici či ti, kteří odešli (do bezdomoví). Tyto čtyři věci nám vyložil Vznešený, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený, a které když v sobě vidíme, tak toto říkáme.«

(4) Je možné, mniši, že poutníci z jiných sekt prohlásí: »Přátelé, my také máme důvěru k učiteli – k našemu učiteli; my také máme důvěru k Dhammě – k naší Dhammě; my také plníme řádová pravidla – naše řádová pravidla; a naši společníci v Dhammě jsou i pro nás drazí a milí, ať to jsou laici či ti, kteří odešli (do bezdomoví). Jaká je zde, přátelé, přednost, odlišnost či rozdíl mezi vámi a námi?«

(5) Když se vás poutníci z jiných sekt budou takto ptát, mniši, můžete jim odpovědět následovně: »Co myslíte, přátelé, je cíl jediný či mnohý?« Kdyby odpovídali správně, poutníci z jiných sekt by odpověděli takto: »Cíl, přátelé, je jediný, a ne mnohý.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo je ovlivněn chtivostí, anebo pro někoho, kdo je prost chtivosti?« Kdyby odpovídali správně, poutníci z jiných sekt by odpověděli: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo je prost chtivosti, a ne pro toho, kdo je ovlivněn chtivostí.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo je ovlivněn nenávistí, anebo pro někoho, kdo je prost nenávisti?« Kdyby odpovídali správně, odpověděli by: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo je prost nenávisti, a ne pro toho, kdo je ovlivněn nenávistí.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo je ovlivněn zaslepeností, anebo pro někoho, kdo je prost zaslepenosti?« Kdyby odpovídali správně, odpověděli by: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo je prost zaslepenosti, a ne pro toho, kdo je ovlivněn zaslepeností.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo je ovlivněn toužením, anebo pro někoho, kdo je prost toužení?« Kdyby odpovídali správně, odpověděli by: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo je prost toužení, a ne pro toho, kdo je ovlivněn toužením.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo je ovlivněn lpěním, anebo pro někoho, kdo je prost lpění?« Kdyby odpovídali správně, odpověděli by: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo je prost lpění, a ne pro toho, kdo je ovlivněn lpěním.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo vidí, anebo pro někoho, kdo nevidí?« Kdyby odpovídali správně, odpověděli by: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo vidí, a ne pro toho, kdo nevidí.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo přijímá a odmítá, anebo pro někoho, kdo nepřijímá a neodmítá?« Kdyby odpovídali správně, odpověděli by: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo nepřijímá a neodmítá, a ne pro toho, kdo přijímá a odmítá.« – »A je tento cíl, přátelé, pro někoho, kdo se těší a raduje z bujení, anebo pro někoho, kdo se netěší a neraduje z bujení?« Kdyby odpovídali správně, odpověděli by: »Přátelé, tento cíl je pro toho, kdo se netěší a neraduje z bujení, a ne pro toho, kdo se těší a raduje z bujení.«

(6) Mniši, jsou tyto dva názory: názor bytí a názor nebytí. Ti asketi a bráhmani, kteří lpí na názoru bytí, přijímají názor bytí a drží se názoru bytí: ti odmítají názor nebytí. Ti asketi a bráhmani, kteří lpí na názoru nebytí, přijímají názor nebytí a drží se názoru nebytí: ti odmítají názor bytí.

(7) Ti asketi a bráhmani, kteří podle skutečnosti nechápou vznik a zánik, uspokojení, nebezpečí a únik u těchto dvou názorů, jsou ovlivněni chtivostí, nenávistí a zaslepeností, toužením a lpěním, nevidí, přijímají a odmítají, těší se a radují se z bujení. Nejsou osvobozeni od zrození, stárnutí a smrti, od trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství; nejsou osvobozeni od utrpení – tak pravím.

(8) Ti asketi a bráhmani, kteří podle skutečnosti chápou vznik a zánik, uspokojení, nebezpečí a únik u těchto dvou názorů, nejsou ovlivněni chtivostí, nenávistí a zaslepeností, toužením a lpěním, vidí, nepřijímají a neodmítají, netěší se a neradují se z bujení. Jsou osvobozeni od zrození, stárnutí a smrti, od trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství; jsou osvobozeni od utrpení – tak pravím.

(9) Mniši, jsou tyto čtyři druhy lpění. Které čtyři? Lpění na smyslné rozkoši, lpění na názorech, lpění na pravidlech a praktikách, lpění na víře v Já.

(10) Ačkoli někteří asketi a bráhmani tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují plné porozumění u lpění na smyslné rozkoši, ale nepopisují plné porozumění u lpění na názorech, lpění na pravidlech a praktikách a lpění na víře v Já. Proč? Tito ctění asketi a bráhmani nechápou podle skutečnosti tyto tři způsoby lpění. A proto, ačkoli tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, popisují plné porozumění pouze u lpění na smyslné rozkoši, aniž by popisovali plné porozumění u lpění na názorech, lpění na pravidlech a praktikách a lpění na víře v Já.

(11) Ačkoli někteří asketi a bráhmani tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění ... popisují plné porozumění u lpění na smyslné rozkoši a lpění na názorech, ale nepopisují plné porozumění u lpění na pravidlech a praktikách a lpění na víře v Já. Proč? Nechápou tyto dva způsoby lpění ... a proto popisují plné porozumění pouze u lpění na smyslné rozkoši a lpění na názorech, aniž by popisovali plné porozumění u lpění na pravidlech a praktikách a lpění na víře v Já.

(12) Ačkoli někteří asketi a bráhmani tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění ... popisují plné porozumění u lpění na smyslné rozkoši, lpění na názorech a lpění na pravidlech a praktikách, ale nepopisují plné porozumění u lpění na víře v Já. Proč? Nechápou tento jeden způsob lpění ... a proto popisují plné porozumění pouze u lpění na smyslné rozkoši, lpění na názorech a lpění na pravidlech a praktikách, aniž by popisovali plné porozumění u lpění na víře v Já.

(13) Mniši, v takové Dhammě a disciplíně je zřejmé, že důvěra k učiteli není správně směřována, že důvěra k Dhammě není správně směřována, že plnění řádových pravidel není správně směřováno a že přátelskost mezi společníky v Dhammě není správně směřována. Proč? Protože tak tomu je, když je Dhamma a disciplína špatně vyložená a vysvětlená, neosvobozující, nevedoucí k míru, vyložená někým, kdo není dokonale probuzený.

(14) Mniši, když Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, tak dokonale popisuje plné porozumění u všech druhů lpění: popisuje plné porozumění u lpění na smyslné rozkoši, lpění na názorech, lpění na pravidlech a praktikách i lpění na víře v Já.

(15) Mniši, v takové Dhammě a disciplíně je zřejmé, že důvěra k učiteli je správně směřována, že důvěra k Dhammě je správně směřována, že plnění řádových pravidel je správně směřováno a že přátelskost mezi společníky v Dhammě je správně směřována. Proč? Protože tak tomu je, když je Dhamma a disciplína dobře vyložená a vysvětlená, osvobozující, vedoucí k míru, vyložená někým, kdo je dokonale probuzený.

(16) A tyto čtyři druhy lpění – co je jejich zdrojem, co je jejich původem, kde jsou zrozeny a kde vznikají? Toužení je zdrojem těchto čtyř druhů lpění, toužení je jejich původem, jsou zrozeny z toužení a vznikají z toužení. A toto toužení...? Pociťování je jeho zdrojem... A toto pociťování...? Dotek je jeho zdrojem... A tento dotek...? Šest (smyslových) základen je jeho zdrojem... A těchto šest (smyslových) základen...? Jméno-a-hmota je jejich zdrojem... A toto jméno-a-hmota...? Vědomí je jeho zdrojem... A toto vědomí...? Formace jsou jeho zdrojem... A tyto formace...? Nevědomost je jejich zdrojem, nevědomost je jejich původem, jsou zrozeny z nevědomosti a vznikají z nevědomosti.

(17) Mniši, když je v mnichovi vyhlazena nevědomost a vyvstalo v něm pravé poznání, tak s vymizením nevědomosti a s vyvstáním pravého poznání již nelpí na smyslné rozkoši, již nelpí na názorech, již nelpí na pravidlech a praktikách, již nelpí na víře v Já. Když nelpí, není vzrušen. Nevzrušen, osobně zakouší nibbánu a ví: »Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, co mělo býti vykonáno, bylo vykonáno, teď již není návratu do žádného stavu bytí.«“



Lvi rev







Zpět domů