Džhána

Adžán Lí Dhammadharó

Přeložil Bhikkhu Gavésakó




Chtěl bych nyní shrnout metody sledování dechu (ánápánasati) z hlediska džhány. Džhána je stav pohroužení či soustředění na jediný předmět, jako je tomu v případě dechu.

1. První stupeň džhány má pět faktorů. (a) Zamýšlení (vitakka): Zaměřte se na dech, dokud ho nedokážete udržet v mysli plynule a souvisle. (b) Sjednocení u předmětu (ékaggatárammana): Udržujte mysl u dechu, nenechávejte ji zatoulat se k jiným myšlenkám či představám. Dohlížejte na své myšlenky, aby se zabývaly pouze dechem, dokud se dýchání nestane pohodlným. Mysl se sjednotí a usebere u dechu. (c) Rozvažování (vičára): Naučte se, jak nechat tyto pohodlné pocity rozšířit se a spojit se s ostatními pocity v těle. Dovolte těmto pocitům dýchání, aby se propojily v celém těle. Když dech prostoupí vaše tělo, bolestivé pocity ustanou. Tělo bude naplněno dobrou energií dechu. Mysl je soustředěna výlučně na záležitosti týkající se dechu.

Tyto tři vlastnosti je třeba uplatnit v rámci jediného proudu dýchání, což vede k vyvstání prvního stupně džhány. Tento proud dýchání vás pak může dovést až ke čtvrtému stupni džhány.

Zamýšlení, sjednocení u předmětu a rozvažování fungují jako příčiny. Když tyto příčiny dozrají, objeví se výsledky – (d) nadšení (píti), všeobjímající pocit plnosti a osvěžení jak těla, tak mysli, jdoucí přímo k srdci, nezávislý na ničem jiném; (e) blaho (sukha), tělesná blaženost plynoucí z uklidnění a nerozrušení těla (kája-passaddhi); duševní uspokojení, jež pochází z uvolněného stavu mysli zůstávající ve své vlastní sféře, neroztěkané, nerozrušené, klidné a povznesené (čitta-passaddhi).

Nadšení a blaho jsou výsledky. Když nadšení a blaho nabývají na intenzitě, dýchání se stává jemnějším. Čím déle zůstáváte soustředěni a pohrouženi, tím silnější budou výsledky. To vám umožní odložit stranou zamýšlení a rozvažování (přípravné faktory meditace), a spoléhaje se výlučně na jediný faktor – sjednocení u předmětu – vstoupíte do druhé úrovně džhány.

2. Druhý stupeň džhány má tři faktory: nadšení, blaho a sjednocení u předmětu. Jedná se o stav mysli, která zakusila výsledky plynoucí z prvního stupně džhány. Když vstoupíte do druhého stupně, nadšení a blaho se zesílí, neboť nyní spočívají na jediné příčině, totiž sjednocení u předmětu, které se odteď stane dominantním: soustředění pozornosti na dech, jenž se stává stále jemnějším, setrvávání v klidu a pokoji s pocitem osvěžení a lehkosti těla i mysli. Mysl je ještě více ustálená a zaujatá než předtím. Když se takto soustředíte, pocity nadšení a blaha nabývají na intenzitě a začnou se rozšiřovat a stahovat. Soustřeďujte svou pozornost stále na dech, přesouvejte se na hlubší a jemnější úroveň, kde ustanou pohyby nadšení a blaha, čímž vstoupíte do třetího stupně džhány.

3. Třetí stupeň džhány má dva faktory: blaho a sjednocení u předmětu. Tělo je klidné, nehybné a osamocené. Žádné bolestivé pocity ho nevyrušují. Mysl je osamocená a tichá. Dech je jemný, volně plynoucí a široký. Bílá záře barvy čisté bavlny proniká celým tělem a utišuje veškeré pocity tělesného a duševního nepohodlí. Nezaměřujte se na nic jiného než na široký, jemný dech. Mysl je volná: žádné myšlenky týkající se minulosti či budoucnosti ji nevyrušují. Mysl stojí sama o sobě. Čtyři prvky – země, voda, žár a vítr – jsou vyvážené v celém těle. Dalo by se říci, že jsou očištěné, protože dech díky své síle dokáže ovlivňovat a pečovat o ostatní tělesné prvky, udržovat je vyvážené a koordinované. Bdělost je spjata se sjednoceností u předmětu, která funguje jako příčina. Dech naplňuje celé tělo. Bdělost prostupuje celé tělo.

Soustřeďte svou pozornost: Mysl je jasná a silná, tělo se cítí lehce. Pocity blaženosti jsou klidné. Vnímání těla je vyrovnané a plynulé, vaše vědomí je nepřerušované, a tak můžete opustit pocity blaženosti. Projevy blaha se utiší, protože čtyři tělesné prvky jsou vyvážené a nehybné. Sjednocení u předmětu, jakožto příčina, se teď dokáže soustředit s větší intenzitou, čímž vstoupíte do čtvrté úrovně džhány.

4. Čtvrtý stupeň džhány má dva faktory: vyrovnanost (upekkhá) a sjednocení u předmětu, či bdělost. Vyrovnanost a sjednocení u předmětu na čtvrém stupni pohroužení jsou mocně soustředěné – pevné, neochvějné a obdařené jistotou. Prvek dechu je naprosto klidný, nerozvlněný, nerozbrázděný a nepřerušovaný. Mysl, neutrální a klidná, se nezabývá ničím v minulosti ani budoucnosti. Dech, jenž tvoří bezprostřední přítomnost, je klidný jako mořská hladina či vzduch bez jakýchkoli vln či proudění. Můžete poznávat vzdálené tvary a zvuky, neboť dech je ustálený, díky čemuž funguje jako filmové plátno, jež věrně odráží vše, co je na ně promítáno. V mysli vyvstane poznání: Víte, ale zůstáváte nezaujatí a klidní. Mysl je neutrální a klidná; dech je neutrální a klidný; minulost, přítomnost a budoucnost jsou neutrální a klidné. Toto je pravé sjednocení u předmětu zaměřené na neochvějně zklidněný dech. Všechny aspekty dechu v těle se spojují, takže můžete dýchat skrze všechny póry. Nemusíte dýchat nosem, neboť vdech a výdech společně s ostatními aspekty dechu v těle tvoří jediný, sjednocený celek. Všechny aspekty energie jsou vyvážené a naplněné. Čtyři tělesné prvky sdílejí tytéž vlastnosti. Mysl je naprosto klidná.

Soustředění je silné, světlo zářivé.
Tak se pozná velký základ bdělosti.
Mysl je zářící a jasná –
tak jako sluneční světlo
nezastíněné mraky ani mlžným oparem
zalévá zemi svými paprsky.

Mysl osvětluje všechny směry. Dech je zářivý a mysl rovněž, díky soustředěnému zaměření bdělosti.

Soustředění je silné, světlo zářivé... Mysl je obdařena silou a mocí. Všechny čtyři základy bdělosti jsou sloučeny v jediný. Nejste si vědomi, že „toto je tělo, toto je pociťování... toto je mysl... toto je mentální jev“. Nevnímáte je jako čtyři rozdílné základy. Proto se to nazývá velký základ bdělosti (mahá-satipatthána).

Mysl je plně zaujatá,
usebraná a opravdová,
díky síle svého soustředění.

Bdělost (sati) a uvědomělost (sampadžaňňa) se spojí: tomu se říká sjednocená stezka (ékájana-magga) – souhra mezi prvky a základy bdělosti, čtyři v jednom, což je zdrojem velké energie a střízlivosti, očistného ohně (tapas) v našem nitru, jenž dokáže rozptýlit veškerou temnotu. Když se ještě silněji soustředíte na záři v mysli a necháte být všechny mentální předměty, mysl se stane mocnou. Stojí osamocená, tak jako člověk na vrcholku hory, jenž vidí bez potíží do všech směrů. Stav prodlévání mysli – totiž dech, jenž podporuje její svobodu a volnost – je povznešený a mysl je tudíž schopna jasně vidět rozložení všech formací (sankhára) na úrovni Dhammy: prvků, složek (khandha) a smyslových základen (ájatana). Stejně jako člověk s fotoaparátem sedící v letadle dokáže pořídit snímky všeho pod ním, podobně ten, kdo dosáhl této úrovně (lókavidú), je schopen vidět svět a Dhammu tak, jak skutečně jsou.

Kromě toho se objeví ještě jiný druh vědění v oblasti mysli, zvaný osvobozující vhled či dovednost vedoucí k osvobození. Tělesné prvky se stanou mocnými (kája-siddhi); mysl je obdařena vnitřní silou. Chcete-li nabýt poznání na úrovni světa či Dhammy, soustřeďte svou mysl silně a důrazně na dech. Jakmile se soustředěná síla mysli dotkne onoho čistého prvku, vyvstane v něm intuitivní poznání, stejně jako jehla gramofonu, když se dotkne povrchu desky, začne vydávat zvuk. Je-li bdělá pozornost zaměřena na čistý předmět, pokud máte zájem o obrazy, objeví se obrazy; pokud máte zájem o zvuky, objeví se zvuky, ať vzdálené či blízké, týkající se světa nebo Dhammy, vás samých nebo ostatních, minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti – cokoliv si přejete znát. Když zaměřujete svou pozornost, pomyslete na to, co chcete vědět, a ono se to objeví. Toto je ňána, intuitivní poznávání minulosti, přítomnosti a budoucnosti; důležitý druh vědění, jenž si můžete osvojit jen sami o sobě. Prvky jsou jako radiové vlny šířící se prostorem. Jsou-li vaše mysl a bdělost silné, a jste-li v tom opravdu zkušení, můžete se prostřednictvím těchto prvků spojit s celým světem a vyvstane ve vás poznání.

Když zvládnete čtvrtý stupeň džhány, může se stát základem osmi dovedností:

1. Vipassaná-ňána: jasný intuitivní vhled do vznikání, setrvávání a zanikání mentálních a tělesných jevů. Toto je zvláštní typ vhledu, jenž vyvstává pouze v cvičené mysli. Může mít dvě podoby: (a) poznání bez předchozího přemýšlení; a (b) poznání na základě přemýšlení – ale nikoli po dlouhém uvažování jako v případě běžného poznání. Zamyslete se jen na chvilku a okamžitě se vám vyjasní – tak jako chomáč bavlny namočený v petroleji, když k němu přisunete hořící zápalku, okamžitě vzplane. Vhled a intuice jsou zde nesmírně rychlé, a proto se liší od běžného porozumění.

2. Manómajiddhi: psychické síly – schopnost ovlivňovat události pomocí myšlenek.

3. Iddhividhi: schopnost používat nadobyčejné síly, např. vytvářet obrazy a tvary na určitých místech, jež budou viditelné jistým lidem.

4. Dibbasóta: schopnost slyšet vzdálené zvuky a hlasy.

5. Čétóparija-ňána: schopnost rozeznávat charakter mysli jiných lidí, zda je dobrý nebo špatný, vysoký či nízký.

6. Pubbénivásánussati-ňána: schopnost vybavit si minulé životy. (Máte-li tuto dovednost, nemusíte už pochybovat o tom, zda po smrti následuje zánik či znovuzrození.)

7. Dibbačakkhu: schopnost vidět hrubé i jemné tvary, vzdálené i blízké.

8. Ásavakkhaja-ňána: schopnost vyhladit zákaly a nečistoty v mysli.

Těchto osm dovedností pochází výlučně ze soustředěné mysli, což je důvod, proč jsem sepsal tento stručný návod k praxi soustředění (samádhi) a džhány založené na metodě sledování dechu. Máte-li zájem o dosažení těchto blahodárných výsledků, měli byste se zaměřit na rozvíjení a cvičení své mysli.



*****


(30. července 1956)

Když udržujete své vědomí uvnitř těla, nesnažte se ho tam uvěznit. Jinými slovy, nesnažte se přivést mysl do transu, netlačte příliš na dech a nepokoušejte se ho násilím držet, jinak se budete cítit nepohodlně a sevřeně. Musíte mysli ponechat její volnost. Pouze na ni dohlížejte, tak aby se neponořila do svých myšlenek. Činíte-li nátlak na dech a nutíte-li mysl k poslušnosti, vaše tělo se bude cítit sevřeně a meditace bude nepohodlná. Objeví se pocity bolesti a začnou vám brnět nohy. Nechte proto mysl v jejím přirozeném stavu a pouze dohlížejte na to, aby nenásledovala rozptylující myšlenky.

Když nedovolujeme mysli vycházet ven za svými představami, a nedovolujeme představám vkrádat se do mysli, je to jako když zavřeme okna a dveře, tak aby psi, kočky a zloději nemohli vstoupit do našeho domu. To znamená, že uzavřeme své smyslové brány a nevěnujeme pozornost tvarům přicházejícím prostřednictvím očí, zvukům přicházejícím prostřednictvím uší, pachům přicházejícím prostřednictvím nosu, chutím přicházejícím prostřednictvím jazyka, dotykům přicházejícím prostřednictvím těla ani mentálním předmětům přicházejícím prostřednictvím mysli. Musíme odříznout všechny vjemy a představy – dobré či špatné, staré či nové – přicházející skrze tyto brány.

Odříznout představy tímto způsobem neznamená, že přestaneme myslet. Pouze naše myšlení zaměříme dovnitř, za účelem zvažování a pozorování našeho meditačního tématu. Uplatníme-li svou mysl tímto způsobem, nemůžeme sami sobě nijak uškodit. Ve skutečnosti naše mysl pracuje bez přestání, ale většinou se zabývá samými nesmysly a zbytečnostmi bez velkého významu. Proto musíme pro ni najít práci, jež bude opravdu hodnotná – něco, co jí nemůže uškodit a co je smysluplné. Z toho důvodu meditujeme, sledujeme svůj dech a svou mysl. Odložte stranou veškerou jinou práci a soustřeďte se výhradně na tuto činnost. K meditaci musíte mít takovýto přístup.

Překážky (nívarana) pramenící z představ minulosti a budoucnosti jsou jako plevel rostoucí na našem poli. Odčerpávají všechny živiny z půdy, čímž ubírají potravu našim plodinám, a jsou velmi nevzhledné. Nemají žádný užitek, leda jako krmení pro krávy a jiná potulující se zvířata. Necháte-li pole zarůst tímto plevelem, vašim plodinám se nebude dařit. Podobně, necháte-li svou mysl zabývat se neustále různými představami, nebudete schopni ji očistit. Představy a pojmy jsou krmením jen pro pošetilce, kteří je považují za dobrotu, ale moudří lidé je vůbec nejedí.

Pět překážek – smyslová touha, zlovůle, lenivost a malátnost, rozrušenost a starostlivost, pochybování – jsou jako různé druhy plevele. Rozrušenost a starostlivost je asi tím nejjedovatějším, neboť nás činí neklidné, rozptýlené a ustarané zároveň. Podobá se pleveli s trny a ostrými listy. Když o něj zavadíte, skončíte s pálivou vyrážkou po celém těle. Setkáte-li se s ním kdekoliv, zničte ho. Nenechávejte ho vůbec růst na vašem poli.

Ánápánasati, sledování dechu, je ta nejlepší metoda pro vyhlazení těchto překážek, kterou Buddha učil. Zamýšlení (vitakka) používáme k zaměření pozornosti na dech; rozvažování (vičára) slouží k jeho ovlivňování a dolaďování. Zamýšlení je jako radlice; rozvažování funguje jako brány. Jestliže správně oráme a uhrabáváme naše pole, nebude na něm růst žádný plevel a našim plodinám se bude dobře dařit, takže ponesou bohaté ovoce.

Pole zde představuje naše tělo. Vložíme-li hodně zamýšlení a rozvažování do našeho dýchání, čtyři tělesné prvky budou vyvážené a harmonické. Tělo bude zdravé a silné, mysl bude uvolněná a otevřená, oproštěná od překážek.

Když takto očistíte a uhladíte své pole, plodiny vaší mysli – vlastnosti Buddhy, Dhammy a Sanghy – bez potíží porostou. Jakmile zaměříte svou mysl na dech, naplní vás pocit nadšení a osvěžení. Čtyři základny úspěchu (iddhipáda) – zájem o praxi, energičnost, zaujetí a rozlišování – budou ve vás postupně narůstat. Tyto čtyři vlastnosti jsou jako čtyři nohy u stolu, díky nimž stůl stojí pevně a nekymácí se. Dodávají nám sílu a umožňují pokrok směrem k vyšším stupňům.

Tyto vlastnosti lze rovněž přirovnat k složkám léčivého nápoje. Kdokoliv pije tento nápoj, bude mít dlouhý život. Chcete-li umřít, nemusíte ho užívat, ale pokud chcete žít, měli byste ho pít často. Čím více ho užíváte, tím rychleji zmizí neduhy vaší mysli. Jinými slovy, všechny mentální nečistoty (kilésa) zahynou. Pokud víte, že vaše mysl trpí mnoha neduhy, neměli byste opomíjet tento nápoj.






Zpět domů