Rozprava o roztočení kola Dhammy

Dhammačakkappavattana-sutta

(Samjutta-nikája LVI,11)


Přeložil Josef Marx




Tak jsem slyšel: Při jedné příležitosti Vznešený pobýval u Obory v Isipataně poblíž Banárasu. Tam se Vznešený obrátil na skupinu pěti mnichů s těmito slovy:

„Jsou tyto dvě krajnosti (antá), mniši, kterých by se měl ten, kdo odešel do bezdomoví, vyvarovat:
1. oddávání se smyslné rozkoši – což je nízké, vulgární, světské, neušlechtilé a neprospěšné, a
2. oddávání se sebeumrtvování – což je bolestivé, neušlechtilé a neprospěšné.

Tathágata (Dokonalý) obě tyto krajnosti opustil. Odhalil střední stezku (madždžhimá patipadá), která umožňuje vidění (čakkhu) a vědění (ňána), a která směřuje k míru (upasama), vyšší moudrosti (abhiňňá), osvícení (sambódhi) a nibbáně. A jaká, mniši, je ta střední stezka, která umožňuje vidění a vědění, a která směřuje k míru, vyšší moudrosti, osvícení a nibbáně? Právě tato ušlechtilá osmidílná stezka: správné nazírání (sammá ditthi), správné rozhodování (sammá sankappa), správná mluva (sammá váčá), správné konání (sammá kammanta), správné živobytí (sammá ádžíva), správné úsilí (sammá vájáma), správná bdělá pozornost (sammá sati) a správné soustředění (sammá samádhi). Toto, mniši, je střední stezka, kterou Tathágata odhalil.“ A Buddha dále pokračoval:

„Nyní, mniši, toto je ušlechtilá pravda o utrpení (dukkha-arija-sačča): Zrození je utrpení, stárnutí je utrpení, nemoc je utrpení, smrt je utrpení, být spojen s tím, co je nemilé, je utrpení, být oddělen od toho, co je milé, je utrpení, nedostat to, co si přejeme, je utrpení. Krátce, pět skupin lpění je utrpení.

Nyní, mniši, toto je ušlechtilá pravda o příčině utrpení (dukkha-samudaja-arija-sačča): Je to tato žádostivost, která způsobuje znovuzrození (pónóbhaviká), která je provázena rozkoší a vášní, a v nich tu a tam nachází potěšení. Je to žádostivost po smyslném požitku (kámatanhá), žádostivost po existenci (bhavatanhá) a žádostivost po neexistenci (vibhavatanhá).

Nyní, mniši, toto je ušlechtilá pravda o zániku utrpení (dukkha-niródha-arija-sačča): Je to úplné odstranění právě oné žádostivosti, její úplné vášně-prosté vymizení, její zanechání, zřeknutí se, osvobození, nepřipoutanost (nelpění).

Nyní, mniši, toto je ušlechtilá pravda o stezce vedoucí ke skončení utrpení (dukkha-niródha-gáminí-patipadá-arija-sačča): Tato ušlechtilá osmidílná stezka: správné nazírání, správné rozhodování, správná mluva, správné konání, správné živobytí, správné úsilí, správná bdělá pozornost a správné soustředění.

1.1 »Toto je ušlechtilá pravda o utrpení.«
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
1.2 »Tato ušlechtilá pravda o utrpení má být pochopena
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
1.3 »Tato ušlechtilá pravda o utrpení byla pochopena
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
2.1 »Toto je ušlechtilá pravda o vzniku utrpení.«
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
2.2 »Vzniklé utrpení má být odstraněno
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
2.3 »Vzniklé utrpení bylo odstraněno
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
3.1 »Toto je ušlechtilá pravda o zániku utrpení.«
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
3.2 »Tato ušlechtilá pravda o zániku utrpení má být uskutečněna
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
3.3 »Tato ušlechtilá pravda o zániku utrpení byla uskutečněna
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
4.1 »Toto je ušlechtilá pravda o stezce vedoucí k zániku utrpení.«
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
4.2 »Tato ušlechtilá pravda o stezce vedoucí k zániku utrpení má být pěstována
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.
4.3 »Tato ušlechtilá pravda o stezce vedoucí k zániku utrpení byla pěstována
Tak, mniši, o věcech dříve neslýchaných se mi otevřel zrak, získal jsem vědění, moudrost, vhled a světlo.

Dokud mi, mniši, absolutní, pravdivé, intuitivní poznání těchto čtyř ušlechtilých pravd ze tří hledisek a dvanácti způsobů nebylo dokonale jasné, dotud jsem v tomto světě s bohy, Máry a Brahmy a mezi zástupy asketů a kněží, bohů a lidí nestvrdil, že jsem dosáhl nesrovnatelného nejvyššího osvícení (anuttara sammásambódhi).

Když mi absolutní, pravdivé, intuitivní poznání těchto čtyř ušlechtilých pravd ze tří hledisek a dvanácti způsobů bylo dokonale jasné, teprve potom jsem v tomto světě s bohy, Máry a Brahmy a mezi zástupy asketů a kněží, bohů a lidí stvrdil, že jsem dosáhl nesrovnatelného nejvyššího osvícení. A vzniklo mi poznání a vhled (ňánadassana): »Nezvratné je osvobození mé mysli, toto je moje poslední zrození a nyní už nebude žádná další existence.«“ Tak Vznešený rozmlouval a mniši, potěšeni, souhlasili se slovy Vznešeného.

Ještě za výkladu učení dosáhl ctihodný Kóndaňňa toho, že jeho duchovní zrak (dhammačakkhu) se očistil od prachu a nečistot a on pochopil, že »cokoliv podléhá vzniku, vše to podléhá zániku«.   ...

Zářící světlo, překračující zářivost bohů, se objevilo na světě. Tehdy Vznešený řekl: „Kóndaňňa, přátelé, vskutku pochopil! Kóndaňňa, přátelé, opravdu pochopil!“ Proto ctihodný Kóndaňňa dostal jméno Aňňáta Kóndaňňa.



Dhammacakka







Zpět domů